Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

červená sypavka borovice
Dothistroma septosporum (anam.), Dothistroma pini (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Mycosphaerellaceae

Vědecká synonyma: Scirrhia pini (teleom.), Eruptio pini, Mycosphaerella pini

EPPO kód: SCIRPI

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum

Mezi hostitelské rostliny původců červené sypavky borovice patří rostliny rodů borovice (Pinus), douglaska (Pseudotsuga), jedle (Abies.), jedlovec (Tsuga), modřín (Larix) a smrk (Picea). Mezi náchylné rostliny se řadí borovice Banksova (P. banksiana), b. blatka (P. mugo nothosubsp. rotundata), b. černá (Pinus nigra), b. Heldreichova (P. heldreichii), b. Jeffreyova (P. jeffrey), b. kleč (P. mugo), b. limba (P. cembra), b. montereyská (P. radiata), b. osinatá (P. aristata), b. pokroucená (P. contorta), b. rumelská (P. peuce), b. těžká (P. ponderosa), b. tuhá (P. rigida) a b. vejmutovka (P. strobus).

Příznaky napadení
Typické příznaky jsou na jehlicích spodních pater a zasahují nejstarší ročníky jehlic. Ty odumírají směrem od špičky, báze jehlice zůstává zpočátku zelená a na přechodu zelené a suché části se vytváří příčný červený proužek od barviva dothistrominu, ve kterém narůstá plodnice (acervulus). Plodnice prorůstají přes praskající pokožku jehlice v podobě černé hmoty obsahující konidie. Při silné infekci jsou jehlice celé suché a na nich jsou různě rozmístěné červené pruhy s plodnicemi. Tento symptom je velmi dobře viditelný koncem zimy a na jaře. Později intenzita červených pruhů slábne a na podzim nemusí být znatelná vůbec. Pak je třeba hledat plodnice bez doprovodného červeného zbarvení. 
Nejvíce poškozené jehlice opadávají většinou na podzim a pak dále přes zimu. Frekvence propadu jehlic je velmi variabilní, co se týká hostitele. Napadená borovice lesní opadává velmi rychle, stejně jako smrk ztepilý nebo douglaska. Borovice černá nebo b. těžká velmi pomalu. Silná infekce, kdy jsou napadené všechny ročníky a pouze nově rašící jehlice na zkráceném prýtu nejsou, se nazývá stádium „lvích ocasů“. 
U semenáčků a mladých sazenic se symptomy vyvíjí na všech ročnících jehlic, kromě letošních, někdy může chybět červené pruhování od dothistrominu, pak se vytváří zrezivění celých jehlic, vždy doporučujeme mikroskopickou determinaci.
Možnost záměny
Příznaky působené původci červené sypavky borovice je možné zaměnit s příznaky působenými Lecanosticta acicola. Při raném stadiu choroby a slabě vyvinutých symptomech je možná záměna s mramorovou sypavkou borovice (Cyclaneusma spp.) nebo se Sclerophoma pithyophila, popř. podobné příznaky může vyvolat posátí hmyzem. Opad starších ročníků jehlic u hostitelských rostlin mohou způsobit také další patogeny nebo abiotické a stanovištní faktory.
Životní cyklus

Celý životní cyklus trvá v našich podmínkách nejčastěji dvě vegetační sezóny. Konidie se v našich podmínkách tvoří nejvíce od poloviny května a jsou uvolňovány z acervul za vlhkého a teplého počasí. Za hlavní infekční periodu je považováno období od doby, kdy rašící jehlice dosáhnou zhruba poloviny své délky, až do jejich vyzrání. V ČR je toto období zhruba od poloviny května až do počátku července. Konidie po dopadu na jehlice klíčí a prorůstají do jehlic průduchy. Doba inkubace závisí na místních podmínkách. V evropských podmínkách trvá inkubace 4–6 měsíců. Houba přezimuje v napadených jehlicích.

Způsoby šíření
Šíření ze stromu na strom se děje především rozptylem uvolněných konidií z acervul pomocí dešťových kapek. Na dlouhé vzdálenosti má zásadní význam přenos původců sypavky hostitelskými rostlinami nebo kontaminovaným školkařským materiálem. Možné je i šíření patogenu zásilkami osiva, které obsahují kontaminované zbytky jehlic. Rychlé rozšíření původců sypavky mezi kontinenty je důsledkem přemísťování živých rostlin, zejména infikovaného rozmnožovacího materiálu, prostřednictvím člověka. Šíření také napomáhají klimatické extrémy.
Hospodářský význam
Červená sypavka jehlic borovice je onemocnění jehličnatých dřevin, zejména borovic, při němž dochází k usychání a opadu napadených jehlic. Za podmínek příznivých pro rozvoj choroby mohou být napadeny jehlice všech ročníků a může dojít i k totální defoliaci. V důsledku opadu jehličí se snižují přírůstky a v některých případech mohou oslabené rostliny odumřít. Choroba rovněž významně škodí na plantážích vánočních stromků a má také značný dopad na snižování estetické hodnoty hostitelských dřevin v okrasných výsadbách. Mezi chorobou ohrožované výsadby lze řadit zejména mladé výsadby borovice, plantáže vánočních stromků a plochy, kde se vyskytuje vyšší vzdušná vlhkost (např. porosty založené v blízkosti vodních ploch, místa s dlouhotrvající ranní rosou). Vzhledem ke karanténnímu charakteru tohoto patogenu bylo v ČR v letech 1999-2009 proplaceno více než 23 milionů Kč k náhradě majetkové újmy, která vznikla na základě nařízených úředních opatření k ochraně proti šíření červené sypavky borovice.
Zeměpisné rozšíření
Původ patogenů působících červenou sypavku borovice není zcela vyjasněn.
Situace v ČR
Poprvé byl původce červené sypavky borovice zjištěn v ČR na borovicích importovaných z Maďarska v roce 1999. V roce 2000 byl výskyt původce červené sypavky borovice detekován v ČR ve volné přírodě. Následně byl tento houbový patogen zjištěn téměř na celém území ČR, a to jak v lesních porostech, tak i v okrasných výsadbách, okrasných a lesních školkách i plantážích vánočních stromků.
Status výskytu v ČR
Původci červené sypavky borovice se vyskytují na většině území ČR, jsou v ČR usídlení a není reálná možnost jejich eradikace.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední průzkum výskytu původců červené sypavky borovice v ČR se prováděl nepřetržitě v letech 2006-2014. Po nedávném zjištění, že červenou sypavku jehlic borovice způsobují dva samostatné druhy, spolehlivě rozlišitelné jen pomocí analýzy DNA (pro jeden z nich bylo ponecháno jméno D. septosporum, pro druhý bylo zvoleno jméno D. pini), se analýza odebraných vzorků zaměřila na rozpoznání těchto dvou druhů. Bylo zjištěno, že v ČR naprosto převládá D. septosporum, ale sporadicky byl potvrzen i výskyt D. pini.
Fytosanitární regulace
D. septosporumD. pini jsou podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 regulovanými nekaranténními škodlivými organismy pro rostliny borovice (Pinus spp.), s prahovými hodnotami pro rozmnožovací materiál a výpěstky borovice 0 %.
Ochrana před zavlékáním D. septosporumD. pini z neevropských zemí a rozšiřováním na území ČR a EU je zajištěna zákazem dovozu rostlin borovice (kromě plodů a osiva, ale včetně řezaných větví) z těchto zemí. Při přemisťování rostlin borovice určených k pěstování (k zalesňování i k okrasným účelům) po území EU musí tyto rostliny pocházet z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté D. septosporumD. pini (což v případě ČR nelze potvrdit), nebo musí pocházet z místa či stanoviště produkce, v němž ani v jehož bezprostředním okolí nebyly od počátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány žádné příznaky sypavky způsobené D. septosporum nebo D. pini, nebo bylo provedeno vhodné ošetření proti sypavce způsobené D. septosporum nebo D. pini a rostliny byly před přemístěním prohlédnuty a shledány prostými příznaků sypavky.
Provádění ochranných opatření
Proti šíření D. septosporumD. pini na území ČR se provádí úřední ochrana popsaná v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Preventivní opatření
K preventivním opatřením patří výsadba odolného a zdravého sadebního materiálu a výběr vhodných stanovišť k zakládání školek a plantáží vánočních stromků.
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní ošetření proti D. septosporumD. pini se v našich klimatických podmínkách provádí od poloviny května do poloviny srpna.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Odkazy