Rostlinolékařský portál

Většina druhů rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae), včetně plevelů.

Nejprve na starších listech způsobuje drobné, kulaté, tmavé skvrny s černě zbarvenými drobnými plodničkami (pyknidy) uprostřed. Skvrny postupně splývají, listy zasychají a opadávají. Často jsou napadány květní stopky a někdy i stonky. Plody však zůstávají zdravé. Při časném napadení odumírají celé rostliny.

Pěstiteli jsou příznaky občas zaměňovány za plíseň rajčete.

Patogen přezimuje na napadených částech rostlin, kde si udržuje dlouhou dobu životnost. Přežívat může i na některých plevelných rostlinách. Za vegetace se pyknospory šíří deštěm a větrem. 
Chorobu podporuje chladnější a sušší počasí, avšak k jejímu šíření je potřebná dostatečná občasná vysoká vlhkost (nejlépe deštivé počasí) a vysoká teplota vzduchu.

Významná choroba polních rajčat, zejména za vhodných klimatických podmínek, kdy choroba způsobuje menší násadu plodů a předčasné ukončení vegetace.

Monitoring patogenu se provádí přímo pravidelným vizuálním pozorováním výskytu prvních příznaků choroby v porostu.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby (např. pomocí automatických meteorologických stanic).

Metody prognózy nejsou v ČR k dispozici. 
Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (teplota, déšť, poškození rostlinných pletiv) je možné předpokládat výskyt choroby.

Nejsou známy. 
Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby a/nebo byl zjištěn výskyt choroby.

• Hluboká orba (rytí). 
• Dostatečné větrání celého porostu (např. aktivní – pomocí ventilátorů). 
• Zalévat tak, aby na listech dlouho nezůstávala voda. 
• Dezinfikovat konstrukce rychlírenských prostor a nářadí. 
• Využití odolných odrůd a zdravého certifikovaného osiva. 
• Mulčování (mulč pod rostlinami redukuje kontakt infikované zeminy při zalévání). 
• Pečlivé a včasné odstraňování napadených částí rostlin.

Z nechemických variant se používají přípravky na bázi mědi nebo síry. Dále jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Trichoderma spp.nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp.
Z dalších alternativ byly prokázány účinky výtažků rostlin (např. kopřiv) nebo sody. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní nebo při nižším tlaku 7–14 dní. 

S ochranou je třeba většinou začít koncem července, v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi mědi. 

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.