Rostlinolékařský portál

Kukuřice.

Od června až do sklizně na všech částech rostlin různě velké a utvářené boulovité nádory až velikosti pěsti potažené šedivou blanou. Uvnitř hnědočerná až černá masa chlamydospor, zprvu mazlavá, později prášivá, která může zamořit porost i půdu. Vstupní branou infekce jsou poškození pletiv –- bzunka ječná, poškození zvěří, větrem apod.

Zaorané chlamydospory zůstávají schopné infekce zpravidla 1 rok, na povrchu půdy až 3 roky. Na jaře a v létě jsou tyto spory zdrojem infekcí rostlin pomocí větru a dešťových odstřikujících kapek. Infikovat mohou jen mladá, rostoucí pletiva včetně palic až do konce květu. Spory vzniklé v nádorech mohou infikovat rostliny až příští rok. Zvýšenou tvorbu boulí lze pozorovat v suchém létě po náhlém vydatném dešti (stimulace růstu rostlinných pletiv), kdy buňky pletiv stresované suchem začnou rychle nabírat vodu a změnou turgoru praskají. Tato místa jsou branou infekce.


Životní cyklus obecné snětivosti kukuřice (převzato z Pioneer agronomy Sciences, USA, 2016)

Onemocnění se vyskytuje ve všech oblastech pěstování kukuřice, hospodářský význam je závislý na ročníku. Větší rozšíření ve vlhčím roce nebo v roce, kdy po dlouhé periodě sucha začne pršet. Sněť neprodukuje mykotoxiny, z tohoto pohledu slabé napadení rostlin nepředstavuje zdravotní riziko pro zvířata, při silnějším napadení (20 % a více) může dojít ke zhoršení fermentačního procesu při výrobě siláží.

• Kvalitní orba po sklizni.
• Střídání plodin.
• Vyrovnaná výživa.
• Přiměřená hustota porostu.
• Omezení mechanického poškození rostlin.
• Chemická ochrana proti bzunce ječné (infekce do zraněných míst). 
• Při slabším výskytu a na menších plochách (množitelský porost) lze doporučit vytrhávání boulí.

V ochraně proti původci je možné vyžít antagonistických hub rodu Trichoderma.

Neprovádí se.