Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

obecná snětivost kukuřice
Ustilago maydis

říše: houby (Fungi) třída: sněti (Ustilaginomycetes) čeleď: Ustilaginaceae

další názvy: sněť kukuřice, sněť kukuřičná

vědecká synonyma: Ustilago zeae, Uredo maydis, Caeoma zeae

EPPO kód: USTIMA

Hostitelské spektrum
Kukuřice.
Příznaky napadení
Od června až do sklizně na všech částech rostlin různě velké a utvářené boulovité nádory až velikosti pěsti potažené šedivou blanou. Uvnitř hnědočerná až černá masa chlamydospor, zprvu mazlavá, později prášivá, která může zamořit porost i půdu. Vstupní branou infekce jsou poškození pletiv - bzunka ječná, poškození zvěří, větrem apod.
Životní cyklus
Zaorané chlamydospory zůstávají schopné infekce zpravidla 1 rok, na povrchu půdy až 3 roky. Na jaře a v létě jsou tyto spory zdrojem infekcí rostlin pomocí větru a dešťových odstřikujících kapek. Infikovat mohou jen mladá, rostoucí pletiva včetně palic až do konce květu. Spory vzniklé v nádorech mohou infikovat rostliny až příští rok. Zvýšenou tvorbu boulí lze pozorovat v suchém létě po náhlém vydatném dešti (stimulace růstu rostlinných pletiv), kdy buňky pletiv stresované suchem začnou rychle nabírat vodu a změnou turgoru praskají. Tato místa jsou branou infekce.
Hospodářský význam
Onemocnění se vyskytuje ve všech oblastech pěstování kukuřice, hospodářský význam je závislý na ročníku. Větší rozšíření ve vlhčím roce nebo v roce, kdy po dlouhé periodě sucha začne pršet. Sněť neprodukuje mykotoxiny, z tohoto pohledu slabé napadení rostlin nepředstavuje zdravotní riziko pro zvířata, při silnějším napadení (20 % a více) může dojít ke zhoršení fermentačního procesu při výrobě siláží.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu