Rostlinolékařský portál

listopas čárkovaný

Sitona lineatus

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Vědecká synonyma: Curculio lineatus, Sitones lineatus

EPPO kód: SITNLI

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Hospodářsky významné rostliny: čočka jedlá, fazol obecný, bob obecný, hrách setý, sója luštinatá, vikve, lupiny, hrachory, tolice vojtěška a jetel luční a jiné bobovité (Fabaceae) rostliny.

Popis

Brouci šedohnědí, podlouhlí 4–5 mm dlouzí. Vyznačují se krátkým, širokým noscem a krátkými a tenkými tykadly. Tykadlové rýhy jsou tenké, silně dolů ohnuté. Nohy mají krátké a silné, stehna jsou bez zoubků. Na krovkách s více či méně patrnými podélnými proužky.
Larvy jsou bílé, beznohé, rohlíčkovitě stočené, se žlutou nebo hnědou hlavou. Měří 5–6 mm.

Možnost záměny

Druhy lze zaměnit mezi sebou. Pro praxi není rozeznání druhů podstatné.

Příznaky poškození/napadení

Na okrajích listů se objevují polokruhovité výkusy tzv. zejkování okrajů listů. Při větším výskytu dospělců tyto výkusy splývají a nastává podstatné snížení asimilační plochy prvních listových pater. Těžce poškozené rostliny mohou odumírat. Na kořenech rostlin v období od počátku a v průběhu květu lze nalézt larvy vyžírající bakteriální hlízky. Brouci mohou překousnout lodyhu pod děložními lístky.

Možnost záměny poškození/napadení

Poškození rostlin způsobená listopasy (dospělci i larvami) nejsou zaměnitelná s poškozeními způsobenými jinými škodlivými organizmy. Lze zaměnit s žírem jiných druhů listopasů rodu Sitona.

Životní cyklus

Přezimují dospělci v půdě, zejména na místech, kde je dostatek vytrvalých bobovitých rostlin (jetel, vojtěška, louky), avšak i na okrajích lesů apod. Po přezimování vyhledávají brouci místa s vhodnými hostitelskými rostlinami. Ty pak poškozují žírem. Po krátkém úživném žíru kladou samice vajíčka. Teplé počasí v dubnu a červnu zvyšuje plodnost listopasů. Larvy vyžírají bakteriální hlízky na kořenech. Většina vylíhlých brouků vylézá z půdy v průběhu července a stěhuje se na víceleté bobovité rostliny. V přírodě jsou v době vrcholícího léta k zastižení na různých místech často ve velkém množství.

Listopasi mají 1 generaci v roce.

Hospodářský význam

Brouci škodí žírem na vzcházejících rostlinách. Nebezpečné je napadení ve fázi 1–5 listů (BBCH 11–15). Dospělci se v porostech vyskytují každoročně. K významným škodám může dojít, jestliže nepříznivý vývoj meteorologických podmínek brzdí napadený porost v růstu. Larvy poškozují rhizobiální hlízky na kořenech. Poškozené kořeny jsou více otevřeny houbovým chorobám. Při překročení prahu škodlivosti napadený porost nevyužije svůj výnosový potenciál.
U pícnin při větší ztrátě asimilační plochy způsobené žírem brouků rostlinky hynou. Škody jsou obzvlášť výrazné za suchého a teplého počasí. Larvami poškozené kořeny bývají napadány houbovými chorobami.

Monitoring a prognóza

Přímé metody monitoringu

Od počátku vzcházení porostů (BBCH 11–15) se monitoruje úroveň poškození rostlin brouky. Zjišťují se charakteristické výkusy na okrajích listů – zejkování. Odhaduje se procentický podíl sežrané asimilační plochy (palisty i listy) a četnost poškozených rostlin. Vzcházející porosty je nutné kontrolovat 2× týdně ze všech stran pole (nejen na okrajích).
pícniny

Monitoring provádíme v období vzcházení, kdy pomocí skládacího rámečku hodnotíme počet brouků a rostlin na 0,25 m² na několika místech v porostu. Počty brouků zjišťujeme zvlášť na okrajích a uvnitř pole.

Rozhodování o provedení ošetření

Prahy škodlivosti

Listopasi (Sitona spp.)

2 a více brouků na 1 m²od vzejití do fáze 3. pravého listu nebo;
10 % zničené listové plochy nebo;
30 % úbytek asimilační plochy palistů a listů (v BBCH 11–12) nebo;
40 % rostlin v porostu s příznaky poškození listů a palistů terminálních nodů (BBCH 11–14).

pícniny:
Listopasi (Sitona spp.)

10 a více brouků na 100 rostlin v době od vzcházení do vytvoření 1. trojlístku;
5 brouků na 100 rostlin v období suchého teplého počasí;
10 % ztráty listové plochy.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Preventivní ochrana spočívá ve včasném setí (březen).
Kroky vedoucí k vyšší úrovni nodulace kořenů rhizobiálními hlízkami (druh půdy, vyrovnaný poměr živin v půdě, očkování osiva preparáty s vhodnými kmeny bakterií rodu Rhizobium, na nodulaci kořenů má pozitivní vliv i moření thiamethoxamem, což nesouvisí s insekticidním účinkem) mohou výrazně snížit vliv listopasů na porost.
Zakládání porostů s dostatečnou izolační vzdáleností od starších porostů vojtěšky nebo jetele. Porost založený v blízkosti pole s vojtěškou nebo jetelem je predisponován většímu napadení. Použít insekticidně namořené osivo, které nepůsobí negativně na predátory vajíček listopasů.

Přirození nepřátelé jsou lumci a lumčíci, kteří parazitují na larvách listopasů. Střevlíci a drabčíci požírají vajíčka listopasů.

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemická ochrana rostlin

Postřikové insekticidy aplikovat při dosažení prahu škodlivosti. Insekticidní mořidla použít v případě opakovaných problémů s tímto škůdcem nebo při jejich očekávání (výsev poblíž vojtěškového či jetelového porostu).
pícniny:

Insekticidní ošetření osiva upřednostňujeme před foliární aplikací. Ošetření vzcházejícího porostu postřikem provedeme v období vzcházení do fáze prvního až druhého trojlístku při překročení prahu škodlivosti. Je-li kritický počet škůdce jen na okraji porostů, ošetří se jen okraje porostů.

Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Hodnocení účinnosti ochrany

Účinnost postřiků se vztahuje především na zastavení žíru dospělci. Účinnost na vajíčka (tedy vliv na úroveň poškození kořen larvami) je pravděpodobně nízká. Po ošetření se opakovaně sleduje výskyt brouků.