Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

třásnokřídlí
Thysanoptera

třída: hmyz (Insecta) řád: třásnokřídlí (Thysanoptera)

Další české názvy: třásněnky a truběnky, třásněnky

EPPO kód: 1THYSO

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Třásněnky mají široký okruh hostitelských rostlin, jednotlivé druhy však dávají přednost různým druhům. 
Pro nejvýznamnější druhy třásněnek škodících na obilninách jsou hostitelské rostliny uvedeny v tabulce níže.
Popis škůdce
Třásněnky jsou drobný 1–2 mm velký hmyz,  tělo úzké, dlouze protáhlé tělo, křídla na okrajích silně porostlá třásněmi, v klidu složená na zadečku. Ústní ústrojí bodavě savé. Zbarvení je různé od světle žluté až po černou.
Larvy (nymfy) jsou podobné dospělcům, u některých druhů jsou světle zbarveny a nemají vyvinuty křídla. 
Na vojtěšce škodí zejména třásněnka vojtěšková (Odontothrips confusus), třásněnka květní (Frankliniella intonsna) a třásněnka žlutá (Thrips flavus). 
Nejvýznamnější druhy třásněnek škodících na obilninách:
Druh - znakTřásněnka obilná Třásněnka ostnitá Třásněnka ovesná Truběnka travní Truběnka pšeničná
Frankliniella tenuicornisLimothrips denticornisStenothrips graminumHaplothrips aculeatusHaplothrips tritici
Dospělci - zbarveníčernohnědíčernohnědížluto až šedohnědíčernohnědíhnědočerní
Dospělci - délka těla1,0–1,4 mm1,3–1,5 mm0,8–1,0 mm1,5–2,0 mm1,5–2,0 mm
Larvy - zbarvenížlutavě oranžovébělavé až sytě žlutésvětle šedožlutéoranžovožluté s červeným koncem zadečkužlutavě oranžové, později karmínově červené
Larvy - délka těla1 mm1,5 mm1 mm2 mm2 mm
Počet generací za rok22111
Živné rostlinypšenice, oves, ječmenpšenice, oves, ječmen, žitoovespšenice, oves, ječmen, žitopšenice
Příznaky poškození
obilniny
Část klásků zůstává během metání a těsně po vymetání s pokroucenými pluchami. U ječmene a ovsa navíc s pokroucenými osinami. Klásky jsou na vrcholu světleji zbarveny, klásky pšenice později žloutnou a nepravidelně hnědnou. Klásky ovsa jsou pokryty ohraničenými světlými skvrnami. Napadené klásky se nevyvíjejí, zasychají a jsou hluché. Všude na třásněnkami poškozených pletivech (na listech, stéblech, klasech či latách) se nacházejí stříbřitě lesklé světle posáté skvrny s černými skvrnkami trusu.
pícniny
Na květech nepravidelné posáté bílé, později hnědé zasychající skvrny s černými skvrnkami trusu. Květy vadnou a opadávají. Někdy bývají znetvořené květní pupeny a zakrnělé květní plátky. Konečný efekt – sprchlá květenství. 
slunečnice
Všechna vývojová stadia sají na rostlinných pletivech. Dávají přednost především mladým pletivům. Na napadených rostlinách jsou zřetelné ostře ohraničené stříbřité skvrny, na kterých bývají zřetelné tmavé kapičky trusu. Poškozená pletiva se zpožďují v růstu, deformují se nebo zasychají.
Možnost záměny poškození
Počáteční poškození třásněnkami lze zaměnit s poškozením od zástupců podřádu křísů (Auchenorrhyncha) a klopušek. Poškození třásněnkami lze zaměnit také s abiotickými poškozeními.
Životní cyklus
obilniny
Přezimují dospělci. Zimoviště opouštějí na jaře při teplotě nad 21 °C. Samičky kladou vajíčka nejčastěji za horní listové pochvy a mezi klásky dosud nevymetaných obilnin. Nymfy a dospělci žijí skrytě a sají na listech, stéblech, plevách, pluchách, na všech květních částech i na měkkých obilkách v mléčné zralosti. Druhy s dvěma generacemi do roka se v 1. generaci vyvíjejí na ozimech, ve 2. generaci na jařinách. Třásněnka ovesná přezimuje v půdě pod rostlinami ovsa, na nichž proběhl vývoj. Truběnka pšeničná přezimuje v půdě pod rostlinami pšenice. Ostatní druhy přezimují v různých úkrytech mimo ornou půdu. Vývoj třásněnek na obilninách podporuje teplé a středně vlhké počasí. Vysoká vlhkost a studené léto jsou pro rozvoj třásněnek nepříznivé.
pícniny
Samičky třásněnky vojtěškové kladou vajíčka ve 2. a 3. dekádě června do lodyh vojtěšky pod květní pupeny. Po 7 až 9 dnech se líhnou larvy. Dospělci i larvy sají v květech. Larvy po 3 až 4 týdnech sání zalézají do půdy, kde přezimují. Do roka se vyvine jedna generace. Podobně vojtěšku poškozuje třásněnka květní, třásněnka žlutá a jiné druhy třásněnek. Vojtěšku napadají od začátku květu. Třásněnky bývají nejpočetnější od 2. poloviny července až do poloviny srpna, v době, kdy vojtěška plně kvete a postupně odkvétá. V srpnu se třásněnky soustřeďují na vrcholová květenství.
slunečnice:  
Přezimují samičky, které kladou vajíčka do rostlinných pletiv. Všechna vývojová stadia sají skrytě na rostlinách. Třásněnky mají 1–2 generace do roka. Přezimují samičky v půdě. Vývoj třásněnek podporuje teplé a suché počasí. Studené a vlhké jaro a léto jsou pro rozvoj třásněnek nepříznivé.
Hospodářský význam
Na obilninách se vyskytuje několik druhů třásněnek. Přímé ztráty na snížení výnosu nebývají obvykle hospodářsky významné. Při silném výskytu v klasech může docházet ke snížení hmotnosti zrna (o 10–20 %) a ke snížení klíčivosti zrn až o 30 %. Posáté květy pícnin nemohou být opyleny a opadávají. Menší nasazení lusků, snížené výnosy.  U slunečnice jsou škody zatím pouze lokální především v nejteplejších oblastech pěstování.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Při zjišťování početnosti třásněnek u obilnin je možno použít metody vypuzování třásněnek pomocí terpentýnových par. Části rostlin se umístí na síto nad nádobu s terpentýnem. Nymfy i dospělci vypadají z rostlinných pletiv do nádoby s terpentýnem. 
V období před květem semenné seče pícnin se provede odběr lodyh a vyklepáním na bílou podložku se stanoví počet třásněnek na lodyhu. Hodnotí se 4×25 lodyh. 
Výskyt třásněnek u slunečnice se zjišťuje pozorováním na rostlinách. Nálet třásněnek do porostů je možné monitorovat pomocí bílých nebo žlutých lepových desek.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
obilniny: 
10 a více nymf a dospělců třásněnek na horní část stébla v době sloupkování nebo;  
50 a více nymf a dospělců třásněnek na klas v době metání až nalévání zrna.
pícniny
3 jedinci třásněnek na lodyhu v době před květem semenné seče.
slunečnice
Není znám.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
U obilnin zaorání strniště ihned po sklizni, hluboká orba na podzim nebo na jaře. Nepěstovat obilniny po obilninách.
V porostech pícnin se ve velkém množství vyskytuje užitečná dravá černobíle pruhovaná třásněnka – stuhatka dravá (Aeolothrips intermedius), která se do počtu škodlivých (fytosugních) třásněnek nepočítá. U slunečnice zapravení posklizňových zbytků do půdy.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Chemickou ochranu obilnin znesnadňuje mimořádně velká pohyblivost třásněnek. Přípravky mají být cíleny na dospělce krátce po příletu na obilniny, ještě před vykladením vajíček. Proti skrytě žijícím larvám je účinnost přípravků nedostatečná.
Ošetřují se jen semenné porosty pícnin před květem druhých sečí při zjištění prahu škodlivosti a s přihlédnutím k předpokládanému výskytu plodomorky vojtěškové a klopušek. Přípravky proti těmto škůdcům současně hubí i třásněnky. Ošetření u slunečnice se provádí na dospělce po náletu do porostů před vykladením vajíček.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit zjištěním třásněnek v porostu vizuální prohlídkou nebo pomocí lepových desek. 
U pícnin se po 2 až 3 dnech po ošetření hodnotí početnost třásněnek na lodyhách vojtěšky.