Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

lalokonosec libečkový
Otiorhynchus ligustici

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Vědecká synonyma: Aramnichus hormuzachii, Aramnichus ligustici, Cryphiphorus ligustici, Curculio collaris, Curculio levistici, Curculio monopterus, Curculio muelleri, Curculio rugosus, Liophloeus brucki, Otiorhynchus agnatus, Otiorhynchus ligustici ligustici

EPPO kód: OTIOLI

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Polyfágní druh. Z hospodářsky významných rostlin především: řepa, vojtěška, jetel, chmel, dále okrasné rostliny.
Popis škůdce
Brouk o velikosti 10–14 mm, tělo hustě a poměrně rovnoměrně pokryto šedožlutými šupinkami. Původní černá barva je zpravidla druhotně změněna podle barvy půdy. Tykadla lomená. Nosec je delší než hlava na konci rozšířený, štít je 2× širší než dlouhý. Krovky jsou široce oválné, srostlé, klenuté, s podélnými rýhami. Není schopen letu. Přední a prostřední stehna s drobným zoubkem, stehna zadních končetin bez zoubku. 
Vajíčka jsou oválná v průměru 0,7–0,9 mm světle žluté barvy. Po několika dnech se zbarvují oranžově.
Žlutobílá larva je prohnutá, masitá, bez nohou (apodní) s hnědožlutou hlavou s dobře vyvinutými kusadly.
Kukla je volná s pohyblivými tělními přívěsky, tj. základy pohybových orgánů, noh a tykadel, žlutobílá. Tvarem připomíná dospělého brouka.
Možnost záměny škůdce
Záměna možná s dalšími druhy lalokonosců – lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus), lalokonosec vejčitý (O. ovatus), Otiorhynchus rugosostriatus, lalokonosec drsný (O. raucus).
Příznaky poškození
cukrovka a krmná řepa
Listy okousané nepravidelnými požerky a okrajové výkusy. Nadzemní části vzcházejících nebo mladých rostlinek částečně nebo zcela zničeny žírem. 
chmel
První potravou brouků jsou rašící výhony chmele z dosud neřezaných rostlin. Později napadají výhony nad povrchem půdy. Nejčastěji poškozují žírem vegetační vrcholy, které přestávají růst. Při silnějším napadení se obtížně vybírají výhony vhodné k zavedení a porost ve chmelnici bývá proto značně nevyrovnaný. Ojediněle napadají brouci i vegetační vrcholy již zavedených rostlin. 
Larvy napadají všechny podzemní orgány chmele, tj. babku a hlavní kůlové i postranní kořeny. Vyžírají na povrchu kořenů a mladého dřeva zřetelné mělké rýhy nebo vytvářejí v podkorovém pletivu chodbičky vyplněné rozmělněným trusem. Na podzemních orgánech nacházíme současně larvy všech vývojových instarů. Silně napadená pletiva postupně odumírají, takže při déle trvajícím žíru postupně odcházejí celé rostliny.
Životní cyklus
cukrovka a krmná řepa
Vývoj je dvou i tříletý. Přezimují brouci i larvy obvykle v prostu vojtěšky. Na jaře začínají úživný žír na vojtěšce, pak se stěhují na mladé porosty řepy i jiné rostliny. Po skončení úživného žíru se vracejí zpět do vojtěšek, kde samičky kladou do půdy k rostlinám vojtěšky vajíčka. Larvy se vyvíjejí na kořenech vojtěšky. Škůdce se množí partenogeneticky. 
chmel
Přezimující dospělé samice lalokonosce libečkového vylézají na povrch půdy na jaře v době, kdy se teplota půdy v hloubce 50 cm udržuje nad hodnotou 8 °C. Hromadné výlezy jsou však zpravidla evidovány až koncem měsíce dubna při teplotě půdy v hloubce 50 cm cca 13–15 °C. Populaci tvoří výhradně samice, takže rozmnožování se děje bez předchozího páření a oplození, tj. parthenogeneticky, neoplozenými vajíčky. Imága vykazují noční aktivitu, tzn. že v průběhu dne se převážná část přítomné populace nachází bezprostředně pod povrchem půdy. Samice kladou vajíčka ve skupinách na povrch půdy, nebo mělce pod povrchem, v bezprostředním okolí chmelových rostlin. Období snůšky trvá až dva měsíce. Počet nakladených vajíček jednou samicí kolísá od 100 do 850 ex., výjimečně může samička naklást až 1200 vajíček. Průměrná hodnota činí 300 vajíček na jednu samici. Za optimálních povětrnostních podmínek (teplota 20–25 °C a relativní vlhkost vzduchu > 90%) je mortalita vajíček nízká (< 30%). V přírodních podmínkách je však životnost vajíček podstatně nižší. Po nakladení brouci postupně hynou. Po 14–21 dnech se z vajíček líhnou bílé, cca 2,0 mm dlouhé larvičky, které žijí na povrchu nebo uvnitř podzemních orgánů chmele. V průběhu larválního vývoje se 7x svlékají. Během léta se v hloubce 25–40 cm v půdní komůrce mění v bílou kuklu, jejíž vývoj trvá 20–30 dnů. Z kukel se ještě téhož roku ve druhé polovině července a v srpnu líhnou dospělí brouci. Vylíhlí jedinci zůstávají v půdní komůrce, kde přezimují. V jarním období příštího roku vylézají na povrch půdy k úživnému žíru na rašících výhonech, jehož intenzita klesá po nakladení vajíček. 
Vývoj lalokonosce libečkového trvá v našich klimatických podmínkách 2–3 roky. Když brouci na jaře vylezou z půdy, setrvávají zpravidla při dostatku potravy na místě a jen ojediněle migrují na větší vzdálenost. Jejich mobilita s postupující sezónou pozvolna narůstá a jako maximum se uvádí 30–40 m od místa výlezu jedince na povrch půdy.
Hospodářský význam
cukrovka a krmná řepa
Škody nejsou hospodářsky významné. 
chmel
Naprosto dominantním a jediným hospodářsky významným druhem v rámci rodu Otiorhynchus je lalokonosec libečkový. Hospodářská škodlivost brouků v době před řezem je většinou bezvýznamná, poněvadž po řezu jsou rašící výhony odstraňovány společně s mladým dřevem. Škodlivost vzrůstá po řezu. Při chladnějším počasí může i pět brouků na rostlinu způsobit holožir. Škodlivost brouků na listech je zanedbatelná. Méně nápadné, avšak závažnější škody způsobují larvy. Škody způsobené žírem larev jsou ekonomicky významné. 
Pro chmelnice silně napadené lalokonosci je obvyklý vysoký počet chybějících rostlin. Kromě chybějících rostlin se zvyšují ztráty i tím, že pro nedostatek výhonů není možno zavést na jeden vodící drát 2 révy, čímž se zvyšuje podíl jednorévových výhonů. Rostliny na napadených chmelnicích jsou ve vzrůstu i vývoji opožděné a celý porost je značně nevyrovnaný, což se následně negativně projeví i na výši sklizně.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
cukrovka a krmná řepa
Zjišťuje se počet brouků na 1 m2.  
chmel
Zjišťuje se počet brouků na 100 rostlin. Vliv na počátek výlezu lalokonosce mají vedle teploty půdy též expozice terénu a půdní druh. Na chmelnicích orientovaných na jih a lehčích půdách lze všeobecně očekávat výlez brouků dříve. Z tohoto důvodu je nezbytné provádět kontroly výlezu brouků na povrch půdy individuálně se zaměřením především na ty chmelnice, kde tento škůdce v posledních letech způsobuje škody.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
cukrovka a krmná řepa
0,3 brouka na 1 m2 při přesném výsevu; 
2 a více brouků na 1 m2 .
chmel: 
5 brouků na 100 chmelových rostlin.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním způsobům ochrany u cukrovky a krmné řepy patří včasné setí, dodržování osevních postupů, provádění hluboké orby.
Přirození nepřátelé jsou zejména bažanti a koroptve, z hmyzu především draví brouci z čeledi střevlíkovití (Carabidae), některé druhy mršníků (Histeridae) a drabčíků (Staphylinidae). Z cizopasných hub se jedná o druhy Beuaveria globuliferaIsaria farinosa.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
cukrovka a krmná řepa
Při překročení prahu škodlivosti. 
chmel
Ošetřeni je nutné provést tam, kde dojde k překročení prahu hospodařské škodlivosti. Zpravidla se provádí na přelomu měsíců dubna a května (BBCH 12–17). Tímto ošetřením zabráníme vykladení vajíček a následnému larválnímu vývoji ve chmelových babkách, kde jsou larvy chemickým zásahem prakticky nepostižitelné.
Zanedbání ochranných opatření
cukrovka a krmná řepa
Při zanedbání ošetření může docházet k nárůstu populace škůdce. 
chmel
Při silných výskytech a málo účinných ochranářských opatřeních se lalokonosec šíří z prvotních ohnisek. Při zanedbání ošetření může docházet ke značné infestaci neošetřené části chmelnice v následujícím roce nejprve larválními stádii díky vykladení samic, což se většinou projeví až v dalším roce, při jarním hromadném výlezu brouka na povrch půdy. V současné době je však nejobvyklejší ohniskový výskyt spojený se zpravidla nižší populační hustotou škůdce. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že i požer malého počtu larev může vést k druhotnému poškození, které se projevuje zvýšeným výskytem houbových patogenů, nejčastěji rodu Fusarium spp., pro něž se tak vytváří vstupní brána.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
cukrovka a krmná řepa
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
chmel
Hodnocení biologické účinnosti by mělo být prováděno 48 hodin po postřiku. Stejně jako před ošetřením doporučujeme hodnotit počet brouků na 100 rostlinách po uhlopříčce ošetřené chmelnice. Účinnost ochrany je možné hodnotit i srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.