Rostlinolékařský portál

Patogen napadá široký hostitelský okruh, ale ekonomicky nejdůležitější škody jsou u jahodníku velkoplodého (Fragaria x ananassa). Při sklizni může dojít až k 80 % ztrátám, zejména u stáleplodících odrůd. Dalšími hostiteli jsou jabloně (Malus pumila, M. sylvestris), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), paprika roční (Capsicum annuum), rajče jedlé (Lycopersicon esculentum), miřík celer (Apium graveolens), olivovník evropský (Olea europea), borovice (zejména Pinus radiata a P. elliottii), papája obecná (Carica papaya), Parmentiera edulis (čeleď trubačovité), avokádo (Persea americana), ořešák královský (Juglans regia), Flindersia brayleyana (čeleď routovité), kávovník arabský (Coffea arabica), ostálky (Zinnia elegans, Z. haageans), sasanka věncová (Anemone coronaria), šácholan (Magnolia fraseri), pryskyřníky (Ranunculus), stračky (Delphinium), nepukalka (Salvinia molesta), brusnice borůvka (Vaccinum myrtillus) a další druhy. 
C. acutatum může napadat všechny kvetoucí rostliny, zvláště v teplých, mírných nebo tropických oblastech. Zřídka bývá houba zaznamenána jinde než na zemědělských nebo lesních půdách.

Příznaky choroby se mohou objevit ve velmi krátké době po infekci. Na plodech jahodníku a příležitostně i na okvětních plátcích se vytváří hnilobné vodnaté skvrny. Během dvou až tří dnů skvrny na plodech hnědnou, propadají se, tvoří se fruktifikační orgány, které produkují krémovou až růžovo oranžovou masu spor. Napadené pletivo může zůstat zakrnělé a plody deformované. Patogen působí i hnilobu a mumifikaci plodů po sklizni. Také na řapících a stolonech mohou být malé, tmavé skvrny, které se později zvětšují a slévají. 
Houba napadá všechny části rostliny, způsobuje nekrózy kořene, kořenového krčku, listového řapíku a čepele, celá rostlina během krátké doby uvadne a odumře.

Patogen se rozmnožuje sporami (konidiemi). Konidie na povrchu hostitele vytvářejí apresoria a jejich pomocí patogen proniká do pletiv. Za vhodných podmínek se v hostiteli rychle rozrůstá a způsobuje řadu příznaků. V některých letech může v hostiteli přečkávat i v latentním stavu (bez projevení příznaků) a příznaky se objeví až po sklizni. Jakmile se houba uvnitř rostliny dostatečně rozšíří, začne produkovat tmavé fruktifikační orgány, které působí typické antraknózní příznaky. Konidie se tvoří neomezeně, na krátké vzdálenosti se šíří vodou, např. prosakováním, zálivkou nebo deštěm a větrem. Patogen přežívá zimní období v půdě na rostlinných zbytcích, zejména v chladu a suchu. Doba životnosti patogena je poměrně dlouhá, je uváděno 3 až 12 měsíců, v závislosti na typu půdy a nepřímo úměrně na půdní teplotě a vlhkosti. Ačkoli tato choroba má tendenci být více virulentní na jahodníkových kulturách v teplém klimatu, často má svůj původ v chladnějších podmínkách, odkud pochází sazenice. Choroba se projevuje již v prvním roce pěstování, kritické jsou však následující roky pěstování, zvláště u stáleplodících odrůd, u nichž dochází k překrývání jednotlivých vln dozrávání. 
Jako optimální pro rozvoj infekce se uvádí teplota 25 ºC a oteplení po dešťových srážkách. K infekci však dochází při širším rozmezí teplot (18–33 ºC) za vysoké relativní vlhkosti vzduchu (95–100 %) a přítomnosti vody na povrchu rostlin, tj. ovlhčení závlahou nebo rosou či srážkami po dobu 13 a více hodin. Inkubační doba onemocnění je velmi krátká, pouze několik dní.

Druhá nejvýznamnější choroba jahodníku po šedé hnilobě plodů.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.