Rostlinolékařský portál

Molice skleníková má pravděpodobně nejširší řadu hostitelů ze všech hmyzích škůdců. Zahrnuje asi 800 druhů rostlin. 
Kromě polní a skleníkové zeleniny jsou nejvíce napadány ve sklenících i okrasné rostliny, zvláště druhy s jemnými listy. Z okrasných rostlin dává přednost rodům pěnišník (Azalea spp.), pantoflíček (Calceolaria spp.), pryšec (Euphorbia spp.), fuchsie (Fuchsia spp.), pelargonie (Pelargonium spp.), sporýš (Verbena spp.), prvosenka (Primula spp.), lilek (Solanum spp.), gerbera (Gerbera spp.) a pryšec (Poinsettia spp.). 
Na větší vzdálenosti se šíří za pomocí mezinárodního i lokálního obchodu.

Dospělci jsou asi 1,5–2 mm dlouzí, okřídlení, nažloutlé barvy a připomínají drobné můry. Mají 2 páry křídel. Křídla jsou světle žlutá, v klidu relativně plochá a jsou pokryta voskovými šupinami, které způsobují křídově bílý vzhled. Žilnatina křídel je silně zredukovaná. Mají sedmičlánková tykadla, zakončená malou štětinou, složené oči s oddělenou horní a spodní částí. 
Vajíčka jsou přibližně kuželovitého tvaru, 0,25 mm dlouhá, obalená voskem, zpočátku bílá až nažloutlá, postupně tmavnou. Jsou kladena často ve tvaru kruhu nebo půlměsíce a přichycena krátkou stopkou, která je zanořena do epidermálních buněk na spodní straně listu. 
Larvy (nymfy) jsou velké cca 1 mm, obvykle světle zelené, ale mohou také být zbarveny od žluté po tmavě hnědou. Jsou oválné, ploché a kompaktní, hruď není oddělena od zadečku, a připomínají štítenky. Mají čtyři až pět článků noh a dva až tři články tykadel. Po přisátí začínají tvořit bílé voskové šupinky. Produkují značné množství medovice. Larvy prvního vývojového stupně (instaru) jsou pohyblivé, larvy 2.–4. vývojového stupně (instaru) jsou přisedlé, ztrácí končetiny a jejich tykadla zakrňují. V posledním stádiu se larva (nymfa) mění v puparium, ve kterém se vyvíjí v dospělce.  
Puparium je poslední fází 4. larválního instaru, která začíná jakmile nymfy přestanou přijímat potravu. Má typický oválný tvar, mléčnou až nažloutlou barvu a postupně jsou přes kutikulu viditelné červené oči. Typické jsou dolů zahnuté okrajové třásně tvořené voskovými tyčinkami. U puparií na chlupatých listech se často tvoří na hřbetní straně voskové štětiny. Dospělci vylézají ven otvorem ve tvaru „T“ ve hřbetní části.

Molici skleníkovou T. vaporariorum lze částečně zaměnit s molicí bavlníkovou (B. tabaci), která je ale větší, tělo má více trojúhelníkový tvar a křídla více přitisknutá k tělu. Rozlišovacím znakem molice bavlníkové od molice skleníkové, jako skleníkového škůdce, může také být puparium.  
Puparium molice skleníkové T. vaporariorum má pravidelný elipsovitý tvar a rovné okraje, připomíná při pohledu ze strany krabičku sardinek, a většinou 12 velkých voskových štětin. Puparium molice bavlníkové B. tabaci má nepravidelně oválný, bochníkovitý tvar s šikmými okraji a kratšími jemnějšími štětinami. Puparia obou druhů jsou asi 0,8 mm dlouhá. Blízce příbuzný druh molice vlaštovičníková (Aleyrodes proletella) žije volně venku a pouze na brukvovitých a příbuzných rostlinách. Od molice skleníkové T. vaporariorum se liší malými tmavými skvrnami na každém křídle.

Příznakem napadení jsou dospělci v podobě bílých mušek vyletujících zpod listů a přítomnost dospělců a larev, kteří ve velkých skupinách sají na spodních stranách listů. Při vysoké populační hustotě škůdce dochází ke chřadnutí rostlin, tvorbě chloróz a vadnutí listů. Medovice tvořená larvami, znečišťuje listy, plody a květy, vyvíjí se na ní porost tvořený saprofytickými houbami, černěmi.

Samička klade vajíčka do štěrbin nebo průduchů, většinou na spodní straně listů. Asi za týden se líhnou larvy. Larvy procházejí 4 vývojovými stupni (instary). Celý larvální vývoj může trvat 9–18 dnů. První stádium je pohyblivé, další tři přisedlé. Dospělci se shromažďují především na spodní straně listů vrcholových částí rostlin, žijí asi 3–6 týdnů, během kterých může samička naklást několik set vajíček. Rozmnožují se převážně parthenogeneticky (bez oplození). Z partenogeneticky vzniklých vajíček se mohou narodit jak samičky, tak samečkové. Za příznivých podmínek může celý životní cyklus být dokončen během 3–4 týdnů.

Je považována za nejškodlivějšího škůdce ve sklenících.  
V posledních letech se také stala významným škůdcem polní pěstované zeleniny, zvláště brukvovité (Brassicaceae). Přímé škody způsobují sáním na rostlinách, sání způsobuje tvorbu chloróz, deformace nebo vadnutí listů, postupné chřadnutí až úhyn rostlin, medovice znečišťuje plody, listy nebo květy, na kterých se sekundárně šíří houbové patogeny (černě). Medovicí znečištěné rostliny nebo jejich části jsou obtížně prodejné nebo neprodejné, dochází tak ke snížení kvality produkce. 
Nepřímé škody způsobují molice jako přenašeči (vektory) virových chorob rostlin (např. Beet pseudo-yellows virus BPYV, Tomato infectious chlorosis virus TICV a Lettuce infectious yellow virus LIYV).

Molice skleníková pochází ze střední Ameriky, ale v současné době vyskytuje po celém světě. Jedná se původně o tropický druh, přesto na krátkou dobu snese i mírný mráz. Byla náhodně zavlečena do Evropy v polovině 19. století. V Evropě i v Česku je nyní běžným druhem.

• Pravidelné a časté vizuální pozorování přítomnosti dospělců prohlídkou spodní strany listů – letu vyrušených dospělců.
• Sledování přítomnosti puparií na spodní straně listů (mikroskopické). 
• Monitoring výskytu pomocí optických lapáků – žlutých lepových desek v porostu. 
• Monitoring výskytu a letové aktivity pomocí světelných lapačů (UV světlo). 
• Monitoring letové aktivity samců pomocí kombinovaných optických a feromonových lapáků umístěných v porostech.

Dle tendence výskytu a vývojového stadia škůdce.

listová zelenina: 

• Prevencí je nákup a výsadba nenapadené sadby. 
• Nepěstovat salát v okolí velkých skleníků a fóliovníků zamořených molicemi. 

plodová zelenina: 

• Prevencí je nákup a výsadba nenapadené sadby.

• Nejsou v ČR stanoveny. 
• Ošetřuje se neprodleně při zjištění výskytu.

Ochranu zaměřit na dospělce před vykladením vajíček.

Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření: 

• Likvidace rostlinných zbytků z produkce a plevelných živných rostlin v okolí produkce spálením (zvl. brukvovité plevele Brassicaceae). 
• Desinsekce skleníků/foliovníků po ukončení /před zahájením sezóny (dle možnosti) nebo vymrznutí skleníků/fóliovníků (dle možnosti). 
• Pečlivá kontrola nakoupené sadby (optimálně dočasná „karanténa“).  
• Výsadba zdravé sadby prosté škůdců a chorob. 
• Včasná detekce škůdce pravidelně prováděnými vizuálními kontrolami.  
• Vytváření optimálních podmínek zvýhodňujících užitečné organismy (optimální teplota a relativní vlhkost vzduchu). 
• Podpora predátorů a parazitoidů. 

• Vychytávání dospělců pomocí optických lapáků (žlutých lepových desek) – pouze při nižší intenzitě výskytu (především na začátku výskytu).

Přirozenými nepřáteli, které jsou k dispozici částečně i v komerčně dostupných preparátech jsou draví brouci Delphastus pussilus, vosičky Encarsia formosa, nebo Eretmocerus eremicus, ploštice: Macrolophus caliginosus, Dicyphus tamaninii, Cyrtopeltis tenuis, nebo Orius sp., případně zlatoočka Chrysoperla carnea. Dále je možné využít dravých roztočů čeledi Phytoseiidae, kteří se živí vajíčky molic, nebo je možné aplikovat též entomopatogenní houby rodu Ashersonia, Beauveria, Isaria nebo Lecanicillium. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Ošetření je účinné pouze na dospělce. Je nutné je opakovat v krátkém intervalu 3–5 dnů po dobu několika týdnů z důvodu rychlého vývoje škůdce, aby byli zasaženi i nově vylíhlí dospělci. Ošetřovat se musí i spodní strany listu, k přípravku je vhodné přidávat smáčedlo, protože škůdce je pokryt voskovými šupinkami. 
Z důvodu obsahu reziduí pesticidů a nutného dodržení ochranných lhůt je aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin ve sklenících a fóliovnících problematická.

Velmi často se vyskytují lokální rezistentní populace škůdce v důsledku nedodržování antirezistentních opatření. 
Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.