Rostlinolékařský portál

Třešeň (Prunus sp.), višeň (Prunus sp.), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), mahalebka obecná (Prunus mahaleb), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), střemcha obecná (Prunus padus), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), zimolez tatarský (Lonicera tatarica).

Drobná muška se žlutou hlavou a černým týlem, žlutým štítkem na černé hrudi a černým zadečkem, na který přiléhají průhledná křídla se čtyřmi proužky. Dospělci dosahuji velikosti cca 4 mm. 
Vajíčka jsou bělavá, protáhle elipsovitá, 2 mm dlouhá. 
Beznohé bílé larvy dosahují délky 6 mm.

Prvním příznakem poškození je přítomnost čerstvých vpichů na ještě zelených, tvrdých i dozrávajících plodech, ve kterých jsou jednotlivě nakladena bělavá vajíčka. Vylíhlé larvy způsobují významnou červivost plodů sekundárně doprovázenou napadením monilinií a dalšími houbovými chorobami. Dužina napadených plodů hnědne, měkne a zahnívá, což mnohdy vede k opadu.

Vrtule třešňová má jednu generaci za rok. K počátku líhnutí dospělců dochází v květnu. Samičky pohlavně dospívají za 8–17 dnů po vylíhnutí. Nejsilnější výskyt dospělců pozorujeme během června až července. Dospělé jedince je možné zpozorovat při páření nebo kladení za teplého počasí na plodech v osluněných částech korun. Dle vývoje teplot dochází k líhnutí larev po 10 až 14 dnech. 
Zárodečný vývoj odpovídá přibližně BSET₁₀(h) = 1800 °C, počítáme-li teplotní sumy od vykladení vajíčka. Larvy se po zavrtání k jádru plodů živí cca 3 týdny dužnatým oplodím. Po ukončení vývoje vylézají z plodu a padají k zemi (nebo se dostávají na zem spolu se spadanými plody), zalézají do půdy, kde se kuklí a v této kukle (pupáriu) také přezimují.

Jedná se o klíčového škůdce třešní a višní způsobujícího mnohdy až 100 % znehodnocení plodů. Poškozovány jsou prakticky všechny druhy třešní a višní s výjimkou nejranějších odrůd třešní.

Monitoring výskytu vrtule třešňové ve výsadbě se provádí pomocí žlutých optických lapačů, které se instalují během 1. poloviny května. Lapače je vhodné umisťovat na osluněná místa do horní poloviny korun. Množství chycených jedinců kontrolujeme pokud možno denně až do doby zjištění začátku souvislého letu dospělců. 
Mezi přímou metodu monitoringu vrtule patří také vizuální kontrola vpichů po kladení u pozdnějších odrůd třešní a višní.

Dle odchycených dospělců na žlutých optických lapácích a výskytu škůdce v předchozích letech.

Hodnota prahu škodlivosti se řídí podle násady: 0,5 jedince/lapák (slabá násada), 1,0 jedinců/lapák (střední násada), 1,5 jedince/lapák (vysoká násada). Dále se hodnotí síla kladení škůdce. Práh škodlivosti je 1 % napadených plodů ze 100 plůdků odebraných úhlopříčně.

V případě pěstování třešní je možné eliminovat výskyt vrtule třešňové a následné poškození výsadbou raných odrůd.

Na jednotlivě se vyskytujících stromech nebo v malých nízkokmenných výsadbách je možné vychytávat dospělce vrtule třešňové žlutými lapači. Celoplošné zavedení tohoto opatření v produkčních výsadbách však není dostatečně účinné, ekonomické a časově náročné.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Škůdce je schopen si vytvářet rezistenci k používaným přípravkům. Základem antirezistentní strategie je střídání přípravků s různým mechanismem účinku, jejich aplikace až po překročení prahu škodlivosti, důležité je správné načasování dle vývojového stádia škůdce. Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.