Rostlinolékařský portál

Třešeň (Cerasus), slivoň (Prunus), meruňka (P. armeniaca), broskvoň (P. persica).

Moniliová spála se projevuje náhlým zavadáním a hnědnutím květů (typické je „zaškrcení“ stopky květu), po kterém následuje rychlé vadnutí, zasychání a odumírání plodonošů a letorostů. Napadené letorosty a květy vypadají jako spálené a uschlé zůstávají v korunách stromů až do konce vegetace. 
U třešní houba způsobuje především spálu květů, na višních napadá květy i výhony. Existují značné rozdíly v citlivosti mezi jednotlivými odrůdami třešní i višní. Odolnější k moniliové spále jsou třešně (např. Karešova, Burlat, Kordia). Více poškozeny bývají višně (Morela pozdní, Morellenfeuer). 

Typické příznaky prakticky nezaměnitelné, pro přesnější diagnostiku, o kterého z patogenů rodu Monilinia se jedná je třeba využít další postupy (mikroskopické hodnocení, kultivace na agaru, příp. molekulární detekce). Z hlediska realizace praktické ochrany však tato přesná diagnostika není nutná.

Houba přezimuje v napadených částech rostlin, zejména v mumifikovaných plodech. Na nich se na jaře intenzivně tvoří konidie, které jsou roznášeny větrem a hmyzem do květů. Konidie se zachycují na bliznách, prorůstají postupně do semeníku a dále stopkou až do dřeva. Napadené květy, plodonoše i větévky vadnou a zasychají. Vznik a vývoj moniliové spály je závislý na průběhu počasí v době kvetení stromů. Příznivé podmínky pro vznik onemocnění vytvářejí dešťové srážky, nebo jen vysoká vzdušná vlhkost ve spojení s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12 °C). 
Infekce plodů vzniká při poranění pokožky plodu (praskání, kroupy, hmyz). Na napadených pletivech se vytvářejí konidie, které jsou zdrojem dalších infekcí. Rozvoj hniloby plodů podporuje deštivé teplé počasí. Mumifikované plody jsou potom zdrojem infekce pro příští vegetační období. Askospory se na mumifikovaných plodech tvoří zřídka.

Silně napadené stromy ztrácí úrodu, prosychají a mohou i odumřít, protože se na postižených letorostech často tvoří klejotok a rakovinné ranky, které jsou vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganizmy. Ztráty na úrodě závisí na průběhu počasí, při dlouhodobých deštích mohou být vysoké.

Symptomatické hodnocení výskytu napadení květů a plodů, přítomnost infekčního zdroje ve výsadbě nebo blízkém okolí (mumifikované plody).

Sledování teploty a délky ovlhčení listů během květu.

Příznivé podmínky pro vznik moniliové spály způsobují dešťové srážky, nebo jen vysoká vzdušná vlhkost ve spojení s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12 °C). V případě hniloby je její vznik podporován intenzívnějšími dešťovými srážkami (zejména ve spojení s kroupami a popraskáním nebo poraněním plodů), vysokou vzdušnou vlhkostí a vyššími teplotami.

Silné napadení v daném roce, kvůli němuž se plody nesklidí a zůstanou v mumifikované formě ve větvích stromů jako významné infekční zdroje, lze očekávat vysoké riziko napadení v dalším roce, zejména ve spojení s příznivými klimatickými podmínkami.

Výskyt srážek a delší souvislé ovlhčení (15 hodin) spojené s nižší průměrnou denní teplotou (pod 12°C) nebo i jen relativní vzdušná vlhkost vyšší než 80% představují příznivé podmínky pro vznik onemocnění.

Základem ochrany jsou preventivní pěstební opatření a postupy. Významná jsou všechna opatření, která zajišťují plnou vitalitu stromů a redukují vhodnost podmínek pro šíření: 

• Volba vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality, vyloučení vlhkých a uzavřených lokalit, vlhkých a studených půd a mrazových poloh). 
• Vyrovnaná výživa (rozbory půdy a listů, nepřehnojovat dusíkem, intenzívní hnojení zvyšuje rychlost nárůstu nové listové plochy, která pak musí být proti skvrnitosti ošetřovaná v kratších intervalech). 
• Rovnoměrná a pravidelná závlaha omezující praskání plodů (kapková závlaha). 
• Dle možnosti upřednostnění méně náchylných odrůd při výsadbě nových sadů. 
• Důsledné odstraňování zdrojů infekce (mumifikované plody, infikované větve).
• Ochrana proti mechanickému poškození kroupami (nakryté výsadby – protikroupové sítě).
• Ochrana proti mechanickému poškození hmyzem a ptáky (nakryté výsadby – sítě proti hmyzu a ptákům).

Nejsou využívány.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Spála - fungicidní ošetření na začátku květu třešní nebo višní (cca 15–20 % květů rozkvetlých), dle průběhu povětrnostních podmínek se 1–2 x opakuje (plný květ, dokvétání). 
Hniloba – porosty ohrožené výskytem hnilob se ošetřují povolenými fungicidy v závislosti na jejich ochranných lhůtách.

Rezistence nebyla prokázána.

Provede se za cca 3–4 týdny po ukončení systému ošetřování (spála) nebo při sklizni (hniloba) při využití tříbodové stupnice: 1 – velmi dobrá účinnost, 2 – uspokojivá účinnost, 3 – neuspokojivá účinnost.