Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

puchrovitost švestky
Taphrina pruni

říše: houby (Fungi) třída: Taphrinomycetes čeleď: Taphrinaceae

další názvy: puchrovitost slivoně, bouchořovitost, kadeřavka ojíněná, puchýřnatec slívový

vědecká synonyma: Taphrina insititiae, Exoascus pruni, Exoascus insititiae, Ascomyces pruni

EPPO kód: TAPHPR

Hostitelské spektrum
Slivoň (Prunus), meruňka (P. armeniaca), třešeň (Cerasus).
Příznaky napadení
Charakteristickým příznakem puchrovitosti je deformace plodů švestek. Brzy po odkvětu se mladé plody zvětšují, prodlužují, různě se deformují a zkrucují, mohou také zakrňovat a ustávat v růstu. Často bývá poškozena jen část plodu, takže se na ovoci vytvářejí nepravidelné nádory. Napadené plody nedozrávají, zůstávají zelené až žlutozelené, dužnina je tvrdá bez šťávy a chuti. Vnitřek plodů bývá často dutý, bez pecky. Pokožka se v místech deformací pokrývá bělavým až šedavým povlakem tvořeným vrstvou vřecek. Poškozené plody během léta vysychají a opadávají, v případě vlhkého počasí hnijí. Mezi odrůdami slivoní jsou velké rozdíly v citlivosti k chorobě.
Možnost záměny
Choroba vyvolává typické příznaky a není prakticky zaměnitelná.
Životní cyklus
Původce onemocnění přezimuje ve formě perenujícího mycelia nebo blastospor. Brzy na jaře, především za vlhkého a chladného počasí, prorůstá houba do květů, resp. základů plůdků. Mycelium se rychle rozrůstá mezi buňkami hostitele a vyvolává jejich nadměrný růst, ten se navenek projevuje jako prodlužování a zvětšování plodů nebo jejich částí. Na povrchu napadených částí se formují povlaky vřecek s askosporami, z nich se během léta pučením vytvářejí blastospory, které jsou větrem a deštěm roznášeny na větve a pupeny, kde přetrvávají do příštího vegetačního období.
Hospodářský význam
V lokalitách se silným výskytem onemocnění může houba na citlivých odrůdách způsobit až 70% ztráty na ovoci.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu