Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

puchrovitost švestky
Taphrina pruni

říše: houby (Fungi) třída: Taphrinomycetes čeleď: Taphrinaceae

Další české názvy: puchrovitost slivoně, bouchořovitost, kadeřavka ojíněná, puchýřnatec slívový

Vědecká synonyma: Taphrina insititiae, Exoascus pruni, Exoascus insititiae, Ascomyces pruni

EPPO kód: TAPHPR

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Slivoň (Prunus), meruňka (P. armeniaca), třešeň (Cerasus).
Příznaky napadení
Charakteristickým příznakem puchrovitosti je deformace plodů švestek. Brzy po odkvětu se mladé plody zvětšují, prodlužují, různě se deformují a zkrucují, mohou také zakrňovat a ustávat v růstu. Často bývá poškozena jen část plodu, takže se na ovoci vytvářejí nepravidelné nádory. Napadené plody nedozrávají, zůstávají zelené až žlutozelené, dužnina je tvrdá bez šťávy a chuti. Vnitřek plodů bývá často dutý, bez pecky. Pokožka se v místech deformací pokrývá bělavým až šedavým povlakem tvořeným vrstvou vřecek. Poškozené plody během léta vysychají a opadávají, v případě vlhkého počasí hnijí. Mezi odrůdami slivoní jsou velké rozdíly v citlivosti k chorobě.
Možnost záměny
Choroba vyvolává typické příznaky a není prakticky zaměnitelná.
Životní cyklus
Původce onemocnění přezimuje ve formě perenujícího mycelia nebo blastospor. Brzy na jaře, především za vlhkého a chladného počasí, prorůstá houba do květů, resp. základů plůdků. Mycelium se rychle rozrůstá mezi buňkami hostitele a vyvolává jejich nadměrný růst, ten se navenek projevuje jako prodlužování a zvětšování plodů nebo jejich částí. Na povrchu napadených částí se formují povlaky vřecek s askosporami, z nich se během léta pučením vytvářejí blastospory, které jsou větrem a deštěm roznášeny na větve a pupeny, kde přetrvávají do příštího vegetačního období.
Hospodářský význam
V lokalitách se silným výskytem onemocnění může houba na citlivých odrůdách způsobit až 70% ztráty na ovoci.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Sleduje se výskyt napadení na plodech. vzhledem k tomu, že v době výskytu onemocnění již ošetření pro jeho eliminaci není efektivní, má monitoring význam zejména z hlediska dlouhodobé prognózy – rozhodování o provádění ošetření v další vegetační sezóně.
Nepřímé metody monitoringu
Výskyt napadení v minulém roce.
Systémy varování
Není vypracován žádný model, riziko výskytu lze očekávat na lokalitách, kde se choroba vyskytla v předchozím roce a v případě citlivé odrůdy.  Současně se sleduje fenologická fáze – infekce nastává v době rašení.
Prognóza výskytu
V závislosti na napadení v předchozím roce a přítomnosti citlivé odrůdy.
Rozhodování o provedení ošetření
Zohledňuje se náchylnost odrůdy a výskyt choroby v minulém roce na dané lokalitě.
Prahy škodlivosti
Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Ve výsadbách s opakovaným výskytem je ošetření signalizováno dle fenologického vývoje slivoní – počátek rašení pupenů – zelené špičky.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Upřednostnit méně náchylné odrůdy.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
Ošetření nutno směrovat do období začátku rašení, v době kdy pupeny pukají, pupenové šupiny se rozevírají a je viditelná světlezelená část pupenu, případně se na některých listových pupenech začínají objevovat první malé špičky listů.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Rezistence nebyla prokázána.
Hodnocení účinnosti ochrany
Vzhledem k poměrně dlouhé inkubační době se provede v době, kdy jsou plody vyvinuty do velikosti cca 2,5–3 cm nebo v okamžiku prvních příznaků napadení, při využití tříbodové stupnice: 1 – velmi dobrá účinnost, 2 – uspokojivá účinnost, 3 – neuspokojivá účinnost.