Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

hraboš polní
Microtus arvalis

třída: savci (Mammalia) řád: hlodavci (Rodentia) čeleď: myšovití (Muridae)

EPPO kód: MICRAR

Hostitelské spektrum
Působí škody téměř ve všech zemědělských plodinách, především v pícninách, trávníkových travách, ozimých obilninách, řepce, hořčici, polní zelenině, v některých speciálních plodinách, jako je kmín, v ovocných dřevinách, sadech i ovocných školkách.
Popis škůdce
Váha 15–40 g, délka 80–130 mm. Barva svrchu žlutošedá, šedohnědá nebo slabě narezavělá, naspodu obvykle šedobílá se žlutým nádechem. Důležitými určovacími znaky jsou: menší silný ušní boltec (obvykle pod 11 mm) s hustým porostem krátkých chlupů a světlá, nepigmentovaná chodidla zadních končetin, jen výjimečně délkou přesahují 18 mm (nejčastěji 14,5–17,5 mm). Ocas dosahuje 30–40 % délky těla, oko je v průměru větší než 3 mm.
Možnost záměny škůdce
Od myši domácí (Mus musculus) se liší především zavalitějším tělem, menšíma ušima a kratším ocáskem. Hryzec vodní (Arvicola terrestris) je oproti h. polnímu přibližně dvakrát větší a žije v místech poblíž vody nebo na místech s vysokou hladinou vody spodní.
Příznaky poškození
Porosty plodin okousané nebo celé spasené především v okolí nor. V porostu často uhlazené chodníčky, výhrabky ve tvaru mělkých krtin, ve východech z nor natahané části rostlin.
Životní cyklus
Hraboš polní žije v kulturní stepi, na orné půdě, v trvalých travních porostech a na ladem ležící půdě v nadmořské výšce od 200 do 600 m. Nejlépe přezimuje v ozimých plodinách, v silničních příkopech, travnatých náspech, zatravněných sadech a vinohradech. Žije v podzemních jednoduchých norách 5 až 30 cm pod povrchem půdy. Potrava je rostlinná, a to části rostlin, semena, kořeny, cibulky a oddenky, kůra stromů a semena plevelů. Často si tvoří zásobárny v hnízdním systému. Rozmnožování začíná nejčastěji v časném jaru v březnu a končí asi v říjnu. Samice je březí 19–21 dnů, velikost vrhu je v průměru 5–6 mláďat, za život má 3, výjimečně 4 vrhy. 
Hustota populace se od jara do podzimu zvyšuje, cyklická změna početnosti je charakteristická opakující se po 2–4 letech.
Hospodářský význam
Škodlivost hraboše spočívá v přímé konzumaci hospodářsky významných plodin (polní plodiny, krmné plodiny – vojtěška a jetel, trvalé kultury – ovocné sady, vinice). Hraboš denně zkonzumuje tolik potravy, jako sám váží, tj. 15–20 g. Ročně jeden hraboš zkonzumuje víc než 1 kg obilí a 5 kg zeleného krmiva. K této hodnotě je potřeba připočítat i jeho plýtvavý žír. Při výskytu 3000 hrabošů na ha je tak ztráta 3–6 t hmoty. Pokud tomuto škůdci nevěnujete pozornost v jarních a letních měsících, o to více pozornosti je nutno věnovat sledování jeho výskytu v říjnu a listopadu, kdy se kolonie hrabošů přesunují na produkční plochy i z okolních porostů a ze zaoraných ploch.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu