Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

píďalka podzimní
Operophtera brumata

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: píďalkovití (Geometridae)

Další české názvy: píďalka zimní menší, vlnopásník ovocný

Vědecká synonyma: Cheimatobia brumata

EPPO kód: CHEIBR

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Třešně, meruňky, slivoně, jabloně aj. listnaté dřeviny.
Popis škůdce
Přední křídla samečků jsou světle hnědá s tmavší kresbou. Zadní křídla světle šedá. Samečci měří v rozpětí křídel 3 cm. Samičky mají křídla zakrnělá, neschopná letu. Jsou hnědošedé a měří 8–10 mm. 
Vajíčka jsou tupě oválná, 0,8 mm dlouhá a 0,5 mm široká, s jemnou síťovou skulpturou, zpočátku světle zelená, později oranžová, před líhnutím tmavá. 
Housenky jsou zelenavé až hnědavé. Po stranách mají 3 bílé a na hřbetě jeden tmavozelený pás. Dorůstají délky 3 cm.
Příznaky poškození
Na jaře požerky na mladých listech, květních poupatech, květech i plodech ovocných dřevin. V listech vykousané zpočátku drobné otvory, které se postupně zvětšují, až zůstávají jen silnější žebra. Výjimečně může způsobit i holožír.
Životní cyklus
Samičky pozdě na podzim šplhají po kmenech stromů a kladou převážně jednotlivě na větve a větvičky vajíčka. Housenky se líhnou v době rašení pupenů. Vykusují pupeny, květy a rašící lístky, později starší listy i plody. Listy i květenství spřádají a zdržují se uvnitř smotků. Ožírají i plody a základy pecek a jader, zvláště u třešní, slivoní a jabloní. V červnu se kuklí, většinou v půdě. Dospělci se líhnou v pozdním podzimu. 
K přemnožení píďalek přispívá vlhké a chladné léto a dlouhý mírně vlhký podzim s nedlouhým obdobím mrazu. Naopak horký a suchý rok působí nepříznivě.
Hospodářský význam
Škodí hlavně na jaře. V některých letech přemnožení způsobuje holožíry. Gradace někdy trvá i několik let.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring přezimujících stadií škůdců. Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvouletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m). Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví. 
Sklepávání housenek z větví stromů pomocí sklepávadla. 
Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci. 
Použití feromonových lapáků (zahraniční výrobce).
Nepřímé metody monitoringu
Sledování průběhu vývoje škůdců pomocí teplotních modelů (sum efektivních teplot) s využitím automatických meteorologických stanic.
Prognóza výskytu
Dle vyhodnocení teplotních modelů (sum efektivních teplot). 
Dle výskytu v předchozím roce.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Proti píďalce podzimní se dřeviny ošetřují: 
a) podle výskytu vajíček 
Jádroviny a peckoviny se ošetřují v případě dosažení kritického čísla, tj. při výskytu 1,5 a více vajíček píďalky podzimní v průměru na 1 m délky větví. 
Jestliže se takto výskyt vajíček píďalek nezhodnotil, měla by být alespoň namátkově ověřena jejich přítomnost nebo na ni usuzováno z výskytu píďalek v minulém roce. 
b) podle výskytu housenek 
Jabloně se ošetřují v případě dosažení kritického čísla, tj. při výskytu 4 a více housenek píďalky podzimní a třešně při výskytu 3 a více listožravých housenek ve 100 květních nebo listových růžicích. 
U ostatních dřevin kritická množství nejsou stanovena.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Podpora predátorů a parazioidů. 
Instalace vhodných ptačích budek (sýkorníků a rehkovníků) do okolí sadů nebo na jejich okraje. 
Údržba veřejné zeleně, extenzivních sadů a zahrad, ovocných alejí v okolí.
Nechemické metody ochrany rostlin
Instalace lepových pásů na kmeny stromů na podzim nebo provedení lepových nátěrů kmenů. 
Lepové pásy se umísťují na kmeny stromů nejpozději v první polovině října. Snímají se v únoru. Lepidlo se nanáší na kmeny dřevin nejpozději v první polovině října. Nanáší se špachtlí ve výšce 1–1,5 m nad zemí v souvislé 1–2 mm tlusté vrstvě v podobě 8–10 cm širokého prstence. Kůra dřevin před nanášením lepu musí být důkladně očištěna a uhlazena. 
Lepovými pásy nebo nátěry musí být současně opatřeny i kolíky umístěné u dřevin. 
Lepové pásy i nátěry musejí být pravidelně kontrolovány a zbavovány přilepeného hmyzu i mechanických nečistot. Jsou-li silně znečištěny, je nutné je obnovit.
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Nejvhodnější termín k ošetření je na jaře při výskytu nejmladších housenek.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní  – neošetřenou variantou.