Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

sviluška chmelová
Tetranychus urticae

třída: pavoukovci (Arachnida) řád: sametkovci (Prostigmata) čeleď: sviluškovití (Tetranychidae)

Vědecká synonyma: Acarus telarius, Acarus sambuci, Acarus cinnabarinus

EPPO kód: TETRUR

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Polyfágní druh. Hospodářsky významné rostliny: kukuřice, fazol obecný, sója luštinatá, polní zelenina, ve sklenících rajče jedlé, paprika, lilek, okurka, ovocné stromy (jabloň, hrušeň, kdouloň, jeřáb, mišpule, třešeň, višeň, slivoň, meruňka, broskvoň, mandloň, broskvomandloň, ořešák), drobné ovoce (rybíz, srstka angrešt, jahodník), réva vinná, chmel, plevelné rostliny (svlačec), okrasné rostliny (např. zástupce rodů Alcea, Anthurium, Antirrhinum, Arecaceae, Begonia, Bellis, Cactaceae, Calathea, Callistephus, Campanula, Celosia, Cissus, Cosmos, Dahlia, Dianthus, Euphorbia, Ficus, Freesia, Fuchsia, Goniolimon, Chrysanthemum a kříženci, Impatiens, Limonium, Maranta, Orchidaceae (Cymbidium, Cattleya, Dendrobium, Vanilla), Primula, Pyrethrum, Rhododendron sect. Tsutsusi, Rhododendron, Rhoicissus, Rosa, Salvia, Syngonium, Tropaeolum, Viola, Zantedeschia, Zinnia).
Popis škůdce
Dospělci mají měkké tělo se 4 páry nohou. Dosahují délky 0,4–0,6 mm. Nazelenalá až žlutá, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla v průběhu vegetace, přezimují oranžově červené samičky. Na vypouklém hřbetu má dlouhé bezbarvé chloupky uspořádané v šesti příčných řadách. Oči jsou červené, umístěné po stranách hlavohrudi, jež je oddělena od ostatního těla jen slabě zřetelným švem. Nohy jsou jednoduché, článkované. Chodidlo nese hřebínkovitý útvar, zvaný empodium, jehož tvar je důležitým znakem při druhové determinaci. Pro svilušky je typický pohlavní dimorfismus. Sameček je menší a štíhlejší než samice, 0,35×0,2 mm. 
Vajíčka jsou světlá, průhledná, kulovitého tvaru.  
Larvy mají 3 páry nohou, kulovité. Po vylíhnutí je bezbarvá, později šedozelená, dlouhá 0,15 mm a široká 0,11 mm.
Nymfy 4 páry nohou. Procházejí sedmi vývojovými stadii, z nichž larvy, protonymfy, deutonymfy jsou pohyblivé. Podobají se dospělcům.
Příznaky poškození
Na listech světlé skvrnky (jde o reakci rostliny na působení fytotoxických látek vpouštěných do rostliny při sání škůdce). Skvrny jsou nejprve žluté, oranžové, později rudé a postupně nekrotizující. Listy nabývají světlého až stříbřitého zbarvení, později rezavě hnědnou a předčasně usychají. Napadené rostliny zaostávají ve vzrůstu. Při velmi silném výskytu jsou pokryty jemnou pavučinkou, hlavně na spodní straně listů. U jahodníku listy nabývají bronzové zbarvení, zasychají a předčasně odumírají. Také květy zasychají.
U chmele první příznaky působí jako bílý krupičkovitý požerek viditelný na svrchní straně chmelových listů. Při pohledu shora je čepel listů na líci v místě skvrny mírně vydutá. Z tohoto důvodu se tento typ poškození nazývá „sviluškové puchýře“. Za příznivých povětrnostních podmínek se skvrny na listech rychle zvětšují, až postupně splývají a list nabývá zpočátku žlutého, později papírově šedého zbarvení. Silně napadené listy zasychají a opadávají.  
V době tvorby generativních orgánů napadají květy a hlávky. Časně napadené hlávky se nevyvíjejí, zbarvují se červenohnědě a postupně zasychají. Později napadené hlávky jsou zbarveny cihlově červeně.
Možnost záměny poškození
Poškození by nemělo být zaměněno s poškozením způsobeným mšicemi. 
Životní cyklus
Přezimují oranžově červené, oplodněné samičky v diapauze na nejrůznějších místech, v různých skulinách i v půdě. Samice opouštějí zimní úkryty, jakmile dosáhne teplota vzduchu 10–12 °C. Ve volné přírodě začínají sát na bylinách. Zdržují se hlavně ze spodní strany listů, kde kladou vajíčka. Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná, později se zbarvují do žluta a posléze získávají žlutooranžové zabarvení. Ve volné přírodě začínají sát na plevelích (ptačinec žabinec, hluchavky, rozrazily), kde nakladou vajíčka a vyvine se zde první generace. Na chmel přechází v době rašení prvních výhonů. Zdržují se hlavně v nižších listových patrech ze spodní strany listů, kde kladou vajíčka. Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná, později tmavnou. Z posledního klidového stadia se rodí dospělí roztoči. V průběhu celého vývoje prochází jedinec třemi klidovými stadii, která nepřijímají potravu. Samice za celý svůj život kopuluje pouze jednou. Roztoč (samec i samice) má snovací žlázy, pomocí kterých vytvářejí pavučinku. Při silném výskytu přecházejí svilušky i do vyšších listových pater chmele, kde v době tvorby generativních orgánů napadají květy a hlávky. Ta je typickým znakem kolonie při silném výskytu. Za větru se může šířit pomocí vláken po okolí.
Délka vývoje od vajíčka po dospělce je závislá na teplotě a vlhkosti prostředí. Do roka se vyvine několik generací. Ve sklenících a jiných uzavřených prostorách probíhá vývoj kontinuálně po celý rok, může tedy vytvořit až 20 generací. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za 15 i méně dní. K přemnožení dochází zejména za sucha a tepla, vůči chladu a vlhku jsou citlivé. Silné srážky značně redukují populační hustotu svilušek. 
Hospodářský význam
chmel otáčivý:  
Poškozením hlávek sviluškou se snižuje kvalita chmele. Silně napadené hlávky se nesklízejí, což se promítne na výnosech.
luskoviny
Svilušky snižují výnosy. Při přemnožení rostliny zničí.  
jahodník:
Zbržděný růst, snížená plodnost a předčasné odumírání jahodníků.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
chmel otáčivý
Kontrola se provádí od zavedení do sklizně chmele v intervalech 7–10 dní. Na chmelnici o rozloze 5 ha se doporučuje provést kontrolu 100 rostlin. Z každé rostliny se odebírá 1 list tak, aby v konečném vzorku byla zastoupena horní, střední i spodní listová patra (optimálně 33 horních, 33 středních, 34 spodních). Z toho 50 listů odebíráme v místech s častějším výskytem škůdce. Zbytek odběrů provádíme namátkově po úhlopříčce chmelnice. Odebrané listy hodnotíme pomocí mikroskopu, nebo přímo na stanovišti s pomocí zvětšovací lupy. 
luskoviny
Pravidelné prohlížení listů zejména na okrajích porostů. Hledání prvních ojedinělých příznaků poškození (žluté skvrnky - reakce na sání roztočů) a jedinců škůdce na rubových stranách listů. Vhodné je použít zvětšovací lupu či mikroskop pro potvrzení škůdce.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
chmel otáčivý
5 pohyblivých stádií na list. 
luskoviny, jahodník, plodová zelenina
Není stanoven.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
U chmele udržovat chmelnice v bezplevelném stavu. Důsledně odstraňovat zbytky chmelových rostlin a plevelů jako prevenci proti přezimování škůdce. Zbytky rév napadených sviluškou je vhodné co nejdříve po sklizni těsně u země odříznout a spálit. 
Dodržovat zásady střídání plodin. 
Přirození nepřátelé: draví roztoči čeledi Phytoseidae.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
U chmele se ošetřují porosty při dosažení hodnoty prahu ekonomické škodlivosti. Je-li výskyt svilušky jen v okrajových řadách, provádí se ošetření po obvodu chmelnice. Pro aplikaci akaricidů je nutné použít jen pečlivě seřízené rosiče a dodržet pokyny správné aplikace. Vzhledem k mechanismu působení akaricidů je nezbytné, aby rostliny, zvláště spodní strany listů, byly dokonale ošetřeny. V závislosti na habitu chmelových rostlin se používá 2000 až 2800 l aplikační kapaliny na hektar při průjezdu každým meziřadím. Při mísení akaricidů s aficidy, fungicidy či listovými hnojivy může docházet ke snižování jejich biologické účinnosti. Z tohoto důvodu se jejich kombinace s jinými pesticidy, hnojivy či stimulátory zásadně nedoporučuje. Je nezbytné dodržovat ochrannou lhůtu. 
U luskovin se ošetřují porosty při zaznamenání prvních příznaků napadení. Ošetření je nutné opakovat, hlavně při silném napadení. Ošetřují se většinou jen porosty pěstované na zrno.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku. Rezistentní jedinci jsou od citlivých svilušek do jisté míry odlišní morfologicky a bioekologicky. Tyto rozdíly spočívají v délce těla, pohlavním poměru, plodnosti, atd. Rezistentní kmeny mají určité vlastnosti ve srovnání s citlivými kmeny (nižší mortalita, vyšší plodnost), které je oproti nim zvýhodňují. Naproti tomu citlivé kmeny mají příznivější poměr pohlaví v rámci populací. 
V ochraně chmele proti rezistentní svilušce chmelové v rámci systému s chemickou ochranou založenou na využití ekologicky příznivějších metod ochrany chmele lze využít dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento druh dravého roztoče je schopen v podmínkách našich chmelnic přezimovat. Přezimující populace se významně podílí na regulaci svilušky chmelové v následujících letech. Dravý roztoč se tak stává stálou součástí akarofauny, která je schopna udržovat svilušku chmelovou dlouhodobě pod prahem hospodářské škodlivosti řadu let, aniž by bylo nutné provádět v následujících letech další vysazování. V rámci ochrany chmele proti mšici chmelové je nezbytné preferovat ty přípravky, které působí selektivně na přirozené nepřátele mšice a svilušky chmelové.
Hodnocení účinnosti ochrany
U chmele při hodnocení účinnosti aplikovaných přípravků proti svilušce odebíráme po 10 listech ze spodní, střední a horní části. Počet pohyblivých stádií svilušek hodnotíme buď přímo na chmelnici pomocí zvětšovací lupy, nebo listy odebereme a vyhodnotíme později pomocí binokulární lupy.