Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

mšice jitrocelová
Dysaphis plantaginea

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)

Vědecká synonyma: Pomaphis plantaginea, Sappaphis plantaginae, Sappaphis mali

EPPO kód: DYSAPL

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Primární živné rostliny - jabloně, kdouloně.
Popis škůdce
Bezkřídlé živorodé samičky jsou kulovité, 2–2,5 mm dlouhé, různě zbarvené, šedé, modročerné, hnědé, růžové, červené i černé. 
Vajíčka jsou černá, matná.
Příznaky poškození
Zkrabacené a svinuté listy tvořící hnízda. Napadené listy žloutnou a červenají. Pokroucené výhonky.
Životní cyklus
Přezimují vajíčka na jabloňových letorostech v blízkosti květních a listových pupenů. Na jaře se líhnou larvy, které dají vznik několika generacím. Mšice sají na spodní straně listů a na výhoncích. V květnu, červnu a červenci mšice odlétají na jitrocel, kde sají na listech a kořenech. Od září se vracejí na jabloně.
Hospodářský význam
Oslabení stromů, snížení sklizně plodů.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci. 
Monitoring přezimujících stadií škůdců: Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvou až tříletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m).
Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví.
Prognóza výskytu
Dle výskytu v předchozím roce.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Jabloně se ošetřují v případě dosažení kritického čísla, tj. v období před květem při zjištění 25 a více vajíček mšic na 1 m délky větévek, nebo v případě výskytu 0,1 a více jedinců mšice jabloňové či 1 a více jedinců mšice jitrocelové v průměru na jednu květní nebo listovou růžici. Hodnotí se 100 květních nebo listových růžic. 
Po odkvětu se jabloně ošetřují, jakmile se zjistí tvořící se kolonie mšic.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Podpora predátorů a parazitoidů 
Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, pavouci, sekáči, škvoři a někteří draví roztoči.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní - neošetřenou variantou.