Rostlinolékařský portál

Jabloň (Malus sp.), ojediněle hrušeň (Pyrus sp.), mišpule (Mespilus sp.), hloh (Crataegus sp.), jeřáb (Aronie sp.).

Samičky jsou bezkřídlé, zelené barvy, 1,5-2 mm dlouhé, s černými sifunkuly a chvostkem. 
Vajíčka zprvu zelená nebo žlutavá, brzy nabývají černého lesku.

Škodí samičky a nymfy sáním na listech, letorostech i plodech. Napadené orgány se deformují – příčně svinují, zakrňují a mnohdy zcela odumírají. Plody dozrávají předčasně, v místě vpichu červenají a tvrdnou. Mladé plody se deformují, zůstávají zelené a bez chuti. Mšice vylučují medovici, která ucpává průduchy a podporuje rozvoj černí.

Přezimuje ve stádiu vajíček přímo na jádrovinách, které jsou hlavním hostitelem. Větší část vegetační sezóny se mšice vyvíjejí partenogeneticky (bez oplodnění) a zakládají větší či menší kolonie na zelených částech rostlin. Generační cykly jsou zpravidla velice krátké, takže v sezoně se vyvíjí až 13 generací.

Na jádrovinách se vyskytuje více druhů mšic škodících podobným způsobem - mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea P.), mšice Rhapalosiphum insertum, na hrušních škodí Dysaphis pyri B., mšice hrušňová (Melanaphis pyraria P.) a např. mšice podbělová (Anuraphis farfarae K.). Mezi mšicemi je řada přenašečů viróz a fytoplasmóz. Při napadení plodů mohou způsobit významné hospodářské ztráty na výnosech.

• Provádí se zimní kontrola větviček na přítomnost vajíček, během vegetace vizuální kontrola pupenů, listových nebo květních růžic, listů a letorostů. 
• Letovou aktivitu mšic monitoruje ÚKZÚZ pomocí nasávacích pastí.

• Dle monitoringu a zimní kontroly větviček na přítomnost vajíček, popřípadě dle výskytu škůdce v předchozím roce.

• Do fáze zeleného poupěte – na přezimující vajíčka a nymfy 1. gen. – 25 vajíček na 1 metr větviček nebo 1–2 kolonie na 100 listových růžic. 
• Červen, červenec – masový přelet samiček – 10 jedinců na 100 květních (listových) růžic před květem anebo 10 kolonií na 100 květních (listových) růžic.

• Velmi důležitou roli hraje podpora přirozených nepřátel mšic, která je založena na provádění ochrany pouze v nejnutnějších případech (mladé porosty, ohrožení plodonošů, produkce medovice). Důležité je neprovádět úplnou eradikaci, pouze snížit početnost mšic na přípustnou míru, aby zbylo aphidofágům dostatek potravy. 
• Vybírat přednostně pesticidy netoxické pro přítomné afidofágy nebo alespoň jejich nejcitlivější stádia. 
• Vytvářet v sadu podmínky pro jejich trvalé přežívání (např. ponecháváním bylinné vegetace s indiferentními mšicemi jako zdroj potravy).
• Sledovat vývoj a migrace afidofágů a provádět kvalifikovanou prognózu jejich uplatnění v regulaci mšic před provedením ošetření.

• Založena na podpoře přirozených nepřátel mšic.

Je třeba dodržovat obecné zásady antirezistentních strategií. Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.