Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

strupovitost hrušně
Venturia pyrina (teleom.) - Fusicladium pyrorum (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Venturiaceae

EPPO kód: VENTPI

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Hrušeň (Pyrus sp.) a její odrůdy, kdouloň obecná (Cydonia oblonga).
Popis patogenu
Houba vytváří dva druhy spor – v průběhu vegetace se na živých pletivech hostitele vytvářejí konidie, zimní období přečkává patogen v opadaných listech, kde se tvoří askospory. Současně však může přežívat i na napadených větvích ve formě mycelia, na kterém se následně vytvářejí konidie. Konidie jsou převážně jednobuněčné, spíše vřetenovité, na konci zašpičatělé, olivově hnědé. Dvoubuněčné askospory se vytvářejí ve vřeckách, které vznikají v kulovitých až kulovitě kónických černohnědých až černých plodnicích (pseudoperitheciích). V každém válcovitém vřecku se tvoří osm askospor. Askospory jsou světlezelené až olivově zelené. Menší buňka je orientovaná ve vřecku směrem k bázi.
Příznaky napadení
Houba může napadat téměř všechny orgány hostitelské rostliny. Pletivo na napadených výhonech a větvích praská v důsledku růstu mycelia a vzniká typická drsnost kůry. Na listech se napadení projevuje jako sazovité zelenočerné skvrny, častěji na spodní straně listů, ale mohou se objevovat i na svrchní straně listové čepele. 
Obdobné skvrny se vyskytují i na plodech, pokožka v místě napadení korkovatí, zkorkovatělá místa bývají následně i popraskaná. Plody bývají vlivem nestejnoměrného růstu v důsledku napadení deformovány. Silně infikované listy, květy a plůdky mohou předčasně opadnout, napadené větve mívají kratší a slabší přírůstky a mohou i odumírat.
Možnost záměny
Choroba vyvolává zejména na listech a plodech typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné. Napadení větví by mohlo být v některých případech zaměněno za rakovinu způsobenou jinými korovými a dřevokaznými houbami.
Životní cyklus
Je shodný s životním cyklem popsaným u strupovitosti jabloně. 
Houba přezimuje v pletivech napadených opadaných listů, kde se brzy po opadu a během zimy vytvářejí plodničky s vřecky a askosporami - zdroji primárních infekcí na jaře. Termín zralosti askospor se orientačně shoduje s termínem fenologické fáze zelených špiček až myšího ouška. Askospory se při dešti po nabobtnání vřecek uvolňují do vzduchu, jsou roznášeny větrem do okolí a po dopadu na vlhký list klíčí, prorůstají do listů (případně plodů) a způsobují tzv. primární infekci strupovitosti. Množství zralých askospor je největší v období kvetení hrušní, ale celkové období uvolňování askospor z vřecek asi 6-8 týdnů. 
Houba vedle toho přezimuje i jako mycelium na napadených větvích, primárním infekčním zdrojem tak mohou být i konidie. V průběhu vegetace se pak houba následně šíří sekundárními infekcemi způsobenými konidiemi, které vznikají na napadeném pletivu listů a ostatních napadených orgánech rostliny. Konidie i askospory potřebují k vyklíčení vodu, podmínky vzniku infekce jsou podobné jako u strupovitosti jabloně.
Hospodářský význam
Hospodářsky významné onemocnění, které může způsobit opad květů a malých plůdků a negativně ovlivňuje kvalitu později napadených plodů. Ekonomická škodlivost houby se však liší v závislosti na odrůdové citlivosti hrušní.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vznik infekce lze očekávat, jestliže jsou současně naplněny tyto podmínky: v prostředí je přítomný infekční zdroj (jsou zralé askospory, příp. jsou vytvořené konidie na listech), rostlina má vyvinutá pletiva citlivá k infekci a tato pletiva nejsou chráněna fungicidním filmem a dojde ke splnění podmínek nutných pro vznik infekce.  
Přítomnost infekčního zdroje – zralé askospory - lze stanovit přímou vizuální kontrolou. Při tomto postupu odebereme napadené listy na podzim z výsadby a přes zimu je uchováme na chráněném místě na zemi v podmínkách odpovídajících podmínkám ve výsadbě (event. listy sebereme zjara přímo v sadu). Na jaře před zahájením vegetace z listů vypreparujeme plodničky, rozmáčkneme je do vody a mikroskopicky hodnotíme vývoj askospor (zralé askospory mají vytvořenou střední přepážku). Dle dlouholetých pozorování jsou askospory zralé a připravené k výletu vždy před rašením pupenů jabloně. 
Přítomnost konidií hodnotíme vizuelně přímým monitoringem napadení listů a plodů strupovitostí během vegetace.
Nepřímé metody monitoringu
Sledování dozrávání askospor ve vřeckách při současném sledováním fenologických fází vývoje hrušní slouží jako podklad pro rozhodování o zahájení ošetřování proti strupovitosti. 
Systémy varování
Pro zpřesnění ochrany proti strupovitosti lze využít postupy, jako v případě strupovitosti jabloně, zaznamenávající meteorologické veličiny (teplotu, vlhkost délku ovlhčení), na základě kterých lze stanovit splnění podmínek pro infekci v dané lokalitě. V praktické ochraně hrušní se však v ČR využívá spíše preventivní systém ošetřování.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Vychází ze sledování a předpovědi průběhu počasí. 
Vznik infekce je možno předpokládat, pokud jsou splněny následující podmínky:  
  • přítomnost infekčního zdroje (jsou zralé askospory, příp. jsou vytvořené konidie na větvích nebo se vyskytují příznaky napadení na rostlinných pletivech po primárních infekcích s vytvořenými konidiemi) 
  • přítomnost pletiv citlivých k infekci, tj. rostliny jsou minimálně ve vývojové fázi BBCH 53-54 (pupeny jsou alespoň ve stádiu zelených špiček nebo „myšího ouška“) 
  • je splněna délka ovlhčení a potřebná teplota 
  • uplynula reziduální účinnost poslední aplikace ošetření nebo narostla nová rostlinná plocha, která není pokryta postřikem, případně došlo k omytí postřiku dešťovými srážkami.
Dlouhodobá prognóza
Metody dlouhodobé prognózy nejsou pro podmínky ČR vypracovány.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
V případě, že po skončení období rizika vzniku primárních infekcí (pro podmínky ČR období konce června - zač. července), nejsou stromy napadeny z více než 0,5 %, může pěstitel zvážit ukončení systému ošetřování proti strupovitosti.
Při vyšším napadení, nebo při výskytu napadení na větvích je však třeba v ošetřování pokračovat až do doby sklizně (v závislosti na ochranných lhůtách přípravků).
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Vhodnost podmínek pro výskyt – teplota, srážky, ovlhčení.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním opatřením patří vhodné agrotechnické pěstitelské postupy - výběr vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality); dle možnosti upřednostnění méně náchylných, případně rezistentních odrůd při výsadbě nových sadů; případné omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou nebo sběrem či podrcením listů; správné postupy hnojení (např. intenzívní hnojení zvyšuje rychlost nárůstu nové listové plochy, která pak musí být proti strupovitosti ošetřovaná v kratších intervalech).
 K omezení výskytu choroby přispívá i kvalitně provedený řez - řidší koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj strupovitosti. Vzhledem k výraznému rozdílu v citlivosti odrůd ke strupovitosti patří mezi preventivní opatření i případné využívání odrůd s nízkuou citlivostí k chorobě.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
Jsou obdobné, jako v případě strupovitosti jabloně. S ochranou se začíná od začátku rizika vzniku primárních infekcí, což spadá do období fenologické fáze BBCH 53–54 (fenofáze pukání pupenů – myší ouško). Období nejsilnějších výletů askospor trvá v ČR dle dlouhodobého sledování průměrně do konce II. dekády května, během následujícího období se výlety askospor začnou pozvolna snižovat a ke konci druhé dekády června období primárních infekcí obvykle končí. Pokud se podaří udržet listy a plody do konce června bez napadení, je možno ochranu proti strupovitosti ukončit. 
Ochranná opatření lze provádět preventivně (před vznikem infekce, ošetřuje se v pravidelných 6-8 denních intervalech kontaktními i systémovými přípravky), kurativně (tj. postinfekčně - ošetřuje se až po splnění podmínek pro vznik infekce systémovými fungicidy s kurativní účinností), případně jako kombinaci obou systémů. U hrušní se využívá preventivní systém ošetřování. Tam, kde jsou u hrušní napadeny i větve, je třeba myslet na to, že primární infekce mohou způsobit nejen askospory, ale i konidie a že v takovém případě hrozí pokračování infekcí i v případě, že listy nejsou napadeny.
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
K ochraně proti strupovitosti se využívá široké spektrum přípravků z různých chemických skupin, které se liší způsobem účinku a mechanismem průniku do listů a plodů. 
  • Kontaktní přípravky zůstávají pouze na povrchu rostlinných pletiv, musí být aplikovány preventivně, nemají kurativní ani eradikační účinek. Vícebodové působení, nejsou ohroženy vznikem rezistence houby k těmto účinným látkám. 
  • Systémové (ev. hloubkové) přípravky pronikají do rostliny, mají kurativní (ale i preventivní) a některé i eradikační účinek, po zaschnutí a vstřebání do pletiv (obvykle 2–6 hod v závislosti na přípravku) nejsou smývány deštěm. Riziko vzniku rezistence z důvodu specifického, převážně jednobodového působení - je třeba dodržovat zásady antirezistentní strategie. 
  • Mezosystémové fungicidy se rozšíří z místa dopadu po povrchu rostliny, ale uvnitř rostliny rozváděny nejsou. Používají se preventivně. K tomuto typu přípravků se řadí strobilurinové účinné látky, vyznačují se specifickým mechanismem působení, jsou významně ohroženy rizikem vývoje rezistence houby, dodržování antirezistentní strategie je zcela nezbytné. 
Z fungicidů s vícebodovým kontaktním účinkem tak lze využít např. přípravky založené na bázi síry nebo mědi, dále dithiocarbamáty a příbuzné sloučeniny, ftalimidy a quinony. Z fungicidů se systémovým nebo mezosystémovým účinkem lze aplikovat např. přípravky ze skupiny anilino-pyrimidinů, strobilurinové fungicidy, DMI fungicidy (inhibitory demethylace sterolů), SDHI fungicidy (inhibitory enzymu sukcinátu-dehydrogenázy)
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Základní strategií je důsledné střídání fungicidů s odlišným mechanismem účinku v průběhu postřikového plánu a využívání kombinací (tank-mix směsí) přípravků z odlišných chemických skupin v rámci jedné aplikace. 
Klíčovým požadavkem na použití kombinací je neaplikovat ve směsi současně takové účinné látky, které jsou vzájemně ohroženy tzv. křížovou rezistencí (tj. vytvoří-li si houba rezistenci k určité účinné látce, pak je rezistentní i k dalším účinným látkám ze stejné skupiny).
Hodnocení účinnosti ochrany
Vzhledem k tomu, že vývoj strupovitosti může od vzniku infekce až do objevení se příznaků napadení trvat v závislosti na teplotě až tři týdny, současně může docházet k překrývání infekcí, a s ohledem na aplikaci fungicidů v relativně krátkých postřikových intervalech, není možno (či jen obtížně a spíše odhadem) přesně vyhodnotit účinnost konkrétního aplikovaného fungicidu. Doporučujeme proto provádění hodnocení účinnosti ošetřování až po uplynutí rizika vzniku dalších infekcí (tj. buďto na konci období primárních infekcí, nebo před sklizní). 
Hodnocení by mělo být nejméně tříbodové: 1- velmi dobrá účinnost, 2 - uspokojivá účinnost, 3 - neuspokojivá účinnost.