Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

strupovitost hrušně
Venturia pyrina (teleom.) - Fusicladium pyrorum (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Venturiaceae

EPPO kód: VENTPI

Hostitelské spektrum
Hrušeň (Pyrus sp.) a její odrůdy, kdouloň obecná (Cydonia oblonga).
Popis patogenu
Houba vytváří dva druhy spor – v průběhu vegetace se na živých pletivech hostitele vytvářejí konidie, zimní období přečkává patogen v opadaných listech, kde se tvoří askospory. Současně však může přežívat i na napadených větvích ve formě mycelia, na kterém se následně vytvářejí konidie. Konidie jsou převážně jednobuněčné, spíše vřetenovité, na konci zašpičatělé, olivově hnědé. Dvoubuněčné askospory se vytvářejí ve vřeckách, které vznikají v kulovitých až kulovitě kónických černohnědých až černých plodnicích (pseudoperitheciích). V každém válcovitém vřecku se tvoří osm askospor. Askospory jsou světlezelené až olivově zelené. Menší buňka je orientovaná ve vřecku směrem k bázi.
Příznaky napadení
Houba může napadat téměř všechny orgány hostitelské rostliny. Pletivo na napadených výhonech a větvích praská v důsledku růstu mycelia a vzniká typická drsnost kůry. Na listech se napadení projevuje jako sazovité zelenočerné skvrny, častěji na spodní straně listů, ale mohou se objevovat i na svrchní straně listové čepele. 
Obdobné skvrny se vyskytují i na plodech, pokožka v místě napadení korkovatí, zkorkovatělá místa bývají následně i popraskaná. Plody bývají vlivem nestejnoměrného růstu v důsledku napadení deformovány. Silně infikované listy, květy a plůdky mohou předčasně opadnout, napadené větve mívají kratší a slabší přírůstky a mohou i odumírat.
Možnost záměny
Choroba vyvolává zejména na listech a plodech typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné. Napadení větví by mohlo být v některých případech zaměněno za rakovinu způsobenou jinými korovými a dřevokaznými houbami.
Životní cyklus
Je shodný s životním cyklem popsaným u strupovitosti jabloně. 
Houba přezimuje v pletivech napadených opadaných listů, kde se brzy po opadu a během zimy vytvářejí plodničky s vřecky a askosporami - zdroji primárních infekcí na jaře. Termín zralosti askospor se orientačně shoduje s termínem fenologické fáze zelených špiček až myšího ouška. Askospory se při dešti po nabobtnání vřecek uvolňují do vzduchu, jsou roznášeny větrem do okolí a po dopadu na vlhký list klíčí, prorůstají do listů (případně plodů) a způsobují tzv. primární infekci strupovitosti. Množství zralých askospor je největší v období kvetení hrušní, ale celkové období uvolňování askospor z vřecek asi 6-8 týdnů. 
Houba vedle toho přezimuje i jako mycelium na napadených větvích, primárním infekčním zdrojem tak mohou být i konidie. V průběhu vegetace se pak houba následně šíří sekundárními infekcemi způsobenými konidiemi, které vznikají na napadeném pletivu listů a ostatních napadených orgánech rostliny. Konidie i askospory potřebují k vyklíčení vodu, podmínky vzniku infekce jsou podobné jako u strupovitosti jabloně.
Hospodářský význam
Hospodářsky významné onemocnění, které může způsobit opad květů a malých plůdků a negativně ovlivňuje kvalitu později napadených plodů. Ekonomická škodlivost houby se však liší v závislosti na odrůdové citlivosti hrušní.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu