Rostlinolékařský portál

Především jabloň (Malus sp.), vzácněji i hrušeň (Pyrus sp.), třešeň (Prunus sp.) a slivoň (Prunus sp.), meruňka (Prunus sp.), broskvoň (Prunus sp.).

Zobonoska ovocná je nejčastěji purpurově až červeně zbarvená, může být i fialová nebo žlutozelená. Měří 4,5–5,5 mm. 
Larvy jsou beznohé, žlutobílé, dorůstají až 9 mm. 
Kukla je bílá, pokrytá skupinkami šupinek.

Po napadení dochází k zasýchání květních a listových pupenů. V plodech jsou vykousané hluboké dírky. Spadané plody jsou svraštělé s odkousnutou stopkou.

Zobonoska ovocná má dvouletý vývoj. V prvním roce přezimuje larva v půdě, v druhém roce dospělci v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech na stromech. Brouci brzy na jaře vykusují hluboké jamky do květních a listových pupenů. Později ožírají parenchym mladých listů a květů a vykusují dužinu plodů. Samičky kladou vajíčka po jednom do plodů do hlubokých kanálků, které si předem vyhloubily. Celkem jich může jedna samička naklást 100–150. Navíc nakusují pokožku plodů a hlavně ji infikují moniliózou, která pak slouží vyvíjejícím se larvám jako potrava. 
Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují, nebo se z nich ještě v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin.

Lokálně významný škůdce ovocných, především jabloňových sadů. Škodí snižováním tržní kvality plodů a opadem plodů. Škodí nejvíce na jaře a na podzim vykusováním pupenů a v době rozmnožování ničením plodů.

Monitoring se provádí metodou sklepávání na podzim a před květem. Větve se oklepávají v desetidenních intervalech.

Dle odchycených dospělců metodou sklepávání a výskytu v předchozím roce. Dále je možné sledovat výskyt brouků v pásech z vlnité lepenky. Škodlivý výskyt lze očekávat při nalezení 1 a více dospělců v 1 pásu.

Ošetření insekticidy se provádí v průběhu dubna a května při zjištění alespoň 8 brouků zobonosek na 100 oklepaných větví.

• Podpora přirozených nepřátel a predátorů. 
• Omezení používání širokospektrálních insekticidů.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Dodržují se obecné zásady antirezistentní strategie. Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.