Rostlinolékařský portál

Slivoň (Prunus sp.) a další druhy peckovin, ořešák (Juglans sp.), líska (Corylus sp.) a mnoho dalších dřevin.

Velikost štítku u samic dosahuje 4–6 mm a u samců 2 mm. Samci jsou okřídlení, samičky neokřídlené a nepohyblivé.
Vajíčka jsou bílá, oválná a měří 0,3 mm. 
Nymfy jsou dorzoventrálně zploštělé, oválné, nejprve 0,5 mm velké a světle zelené. Během přezimování se zbarvují do hněda a jsou asi 1mm dlouhá, elipsovitého tvaru. Po přezimování dorůstají až do 2 mm.

Důsledkem sání nymf a samic je prosychání větví a chřadnutí stromů. Silněji napadené stromy snižují plodnost. Plody jsou drobné, znetvořené, často nedozrávají. Na stromech se objevuje klejotok. Silně napadené a neošetřené stromy po několika letech hynou.

Přezimují larvy 2. vývojového stupně, na kůře hostitelských dřevin, nebo skryté mělce v půdě. Na jaře se larvy rozlézají a přisávají se na větve, nejčastěji na mladé letorosty s hladkou pokožkou. Po svléknutí kutikuly samice ztrácejí pohyblivost. K páření dochází od poloviny května. V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na spodní stranu listů nebo větvičky, kde sají. Koncem léta se larvy 2. stupně po 1. svlékání stěhují do zimních úkrytů. Obvykle na větve, kmen i do půdy, kde přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve a po druhém svlékání dokončí svůj vývoj. Samečci se objevují vzácně.

Významný škůdce sadů peckovin. Škodí snižováním tržní kvality plodů a opadem plodů. Dochází ke snížení plodnosti a úhynu stromů.

Monitoring se provádí v zimním období vizuální kontrolou větví a kmenů.

Dle zjištěného množství škůdce ve výsadbách v rámci zimní kontroly a dle výskytu škůdce v předchozích letech.

• Dle výskytu v předchozím roce a dle zimní kontroly.

• Významná je ochrana a podpora přirozených antagonistů.

• Proti přezimujícím nymfám na bázi kmenů nebo v půdě lze na jaře využít lepové pásy, které se instalují na kmeny v předjaří.

• K nejvýznamnějším predátorům patří dravá slunéčka z čeledi Coccinellidae, nebo chalcidka Leptomastix dactylopii.

Základem antirezistentní strategie je střídání přípravků s různým mechanismem účinku, jejich aplikace až po překročení prahu škodlivosti, důležité je správné načasování dle vývojového stádia škůdce. Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným. Rezistence patogena k používaným insekticidům nebyla na území ČR dosud potvrzena.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.