Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

mandelinka pětitečná
Gonioctena quinquepunctata

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)

vědecká synonyma: Phytodecta quinquepunctata

EPPO kód: 1PHAEG, GONCQU

Hostitelské spektrum
Je to monofágní druh herbivorního hmyzu na jeřábu ptačím. Pouze ojediněle bývá ke spatření také na střemše obecné. Na jiných druzích dřevin nedokáží především larvy dokončit svůj vývoj.
Popis druhu
Barevně je tento druh mandelinky velmi variabilní (od jedinců téměř čistě žlutých jedinců až po intenzivně tmavě zbarvené). V obecně rozšířené populaci je frekventovaným zbarvením červenožluté s pěti temnými skvrnami na krovkách. Velikostí těla se jedinci této mandelinky pohybuji na úrovni 5‒6,5 mm. Tělo je málo klenuté a obrys těla je oválný.
Možnost záměny druhu
Brouci této mandelinky se tvarem těla podobají mandelinkám z rodu Chrysomela. Od tohoto rodu se předmětný druh liší mj. také plošším a drobnějším tělem a většinou také zbarvením.
Příznaky poškození
Žír dospělců je podstatně odlišný od larválního žíru a to jak časově tak také svým charakterem. Od začátku svojí aktivity (po přezimování) brouci odkousávají listy jeřábu od okrajů. Někdy také vznikají jednotlivé a nepravidelné okénka v listech. Larvální žír je soustředěn do středů listů, kde na spodní straně listů vznikají nejprve důlky, které jsou z jedné strany uzavřeny svrchní epidermis. V pokročilejším stádiu vývoje již larvy listy drobně děrují.
Možnost záměny poškození
Na defoliaci jeřábů a dalších hostitelských dřevin tohoto druhu se kromě fytofágních housenek čeledi píďalkovitých významně podílejí rovněž nosatci Phyllobius arboratorStrophosoma melanogrammum. Od zmiňovaných druhů je hlavním rozdílem to, že G. quinquepunctata nepoškozuje listy pouze v jarním období, ale také po zbytek roku. Dalším odlišením je také přímá determinace jedinců při žíru.
Životní cyklus
Zástupci této čeledi se v podmínkách střední Evropy vyznačují tendencí k zimování ve stádiu dospělce. Po přezimování, tzn. na začátku května, se začínají dospělci objevovat na hostitelských dřevinách. Embryogeneze probíhá ještě v tělech samic, proto jsou samičky označovány jako tzv. ovoviviparní, čí dokonce viviparní. Výskyt larev tedy bezprostředně navazuje na aktivitu imág (cca do měsíce června). Po této epizodě následuje proces kuklení a líhnutí nových dospělců, které začnou po vytvrdnutí kutikuly provádět úživný žír. Tento žír jim umožní získat energii, která je zásadní pro následný proces zimování. Po této epizodě se většina populace odebírá k zimování. Časově toto období odpovídá konci srpna a začátku září.
Hospodářský význam
Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především v hustějším porostu hostitelských dřevin. Zde se tento škůdce podílí na oslabování hostitelských jedinců a redukci přírůstu. Významné škody jsou dávány do souvislostí spíše s mladšími dřevinami.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu