Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

zobonoska révová
Byctiscus betulae

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: zobonoskovití (Attelabidae)

EPPO kód: BYCTBE

Hostitelské spektrum
Jedná se oligofágní herbivorní druh hmyzu s vazbou na různé druhy listnatých dřevin (Tilia spp., Corylus avellana, Populus spp., Pyrus spp., Carpinus betulus, Betula spp.). Dříve byla také označována jako škůdce Vitis vinifera. Poškozování této dřeviny zmíněným druhem je v současnosti výjimečné.
Popis druhu
Velikost těla dospělce je zhruba 4,8–7,0 mm. Tělo je široké a zbarvení je velmi variabilní (kovově modré, fialové a zelené). Nosec dospělců je silný a krátký. U samců se na bocích štítu vyskytují charakteristické trny.
Možnost záměny druhu
Tento druh je zaměnitelný pouze s blízce příbuznou zobonoskou topolovou (Byctiscus populi). Rozdílů je více, ale pozorovatelný je následující: zbarvení svrchní strany těla je u z. topolové nejčastěji zelené a navíc je tento druh výrazně menší – velikost těla se pohybuje v rozmezí 4,0–5,5 mm.
Příznaky poškození
Samičí imaga již brzy z jara vytvoří z listu (listů) pro tento druh typické smotky ve tvaru „cigarety“, do kterých samičky nakladou vajíčka. Tyto smotky jsou pak delší dobu snadno detekovatelné na stromě.
Možnost záměny poškození
Poškození je, dle výše zmíněného popisu pro tento druh hmyzu tak charakteristické, že je záměna s jiným druhem hmyzu velmi obtížná.
Životní cyklus
Dospělci se v ekosystémech střední Evropy vyskytují od poloviny dubna do září. Nevyšší hustota výskytu je v květnu a také v první polovině června. Během května až srpna samice do těchto smotků nakladou vajíčka. Po embryogenezi nastává vývoj larev, který trvá zhruba měsíc. Po tomto období nastává na dalších 14 dní kuklení klid (kuklení je situována do půdy, resp. na půdní povrch). Část brouků druhé generace ještě před zimováním vykoná úživný. Druhá část populace zimuje v místě prostoru pro kuklení.
Hospodářský význam
Tento druh škodí především jako fyziologický škůdce a to především u mladších dřevin. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná a navíc doplněná nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelských stromků.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu