Rostlinolékařský portál

Růže (Rosa spp.), nejčastěji růže šípková (Rosa canina).

Drobná „vosička“, cca 3,7–4,3 mm velká. Hlava a hruď je tmavě hnědě až černě zbarvená, velký zadeček je rezavě hnědý, poslední články jsou tmavě hnědé až černé. Nohy jsou hnědé, dlouhá tykadla jsou hnědočerná až černá.  
Larvy jsou krémové až světle žluté barvy, mají velké světle hnědě oči, jsou zavalité a asi 3-5 mm dlouhé a prohnuté.  
Kukla je zpočátku světle žlutá, později hlava a hruď tmavne, zadeček je světlejší, červenohnědý až rezavohnědý. Velké složené oči jsou tmavě hnědé barvy

Dospělci (samice) kladou vajíčka dovnitř rostlinných pletiv růstových vrcholů nebo do pupenů. Rostlina reaguje na přítomnost larev, produkujících metabolity zvýšenou meristematickou aktivitou, v místě vpichu se postupně tvoří hálky. Hálky (bedeguary) mohou mít různé rozměry, 10–100 mm. Nejčastěji se tvoří na vrcholech mladých letorostů, mohou však vznikat i na listech, květech nebo plodech. Mají kulovitý tvar s porostem dlouhých, různě rozvětvených chlupů. Hálka je složena z mnoha komůrek, cca 3,5–4 mm velkých, ve kterých se vyvíjí larvy. Zpočátku převládá zelené zbarvení, později přechází přes žlutou až k červené. Na podzim hálka zasychá a hnědne, ochlupení se redukuje. Na jednom keři mohou být staré i nové hálky současně.

Rostoucí hálka má charakteristický tvar, který nelze zaměnit. Menší uschlé hálky jsou podobné hálkám žlabatky Diplolepis mayri, která má na povrchu krátké, nerozvětvené chlupy.

Přezimují larvy v hálkách na keřích, které se brzy na jaře kuklí. Na jaře se líhnou dospělci. Z hálek vylézají většinou jen samičky, samci jsou vzácní. Samice kladou vajíčka již brzy po vylíhnutí.

Škody na rostlinách jsou nevýznamné, pouze estetické.

Preventivní opatření: 
Nepřímá ochrana je založená na podpoře přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů. 
Žlabatku napadají různé druhy chalcidek, lumků a lumčíků aj.

J. Juroch, ÚKZÚZ