Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

plíseň bramboru
Phytophthora infestans

říše: Chromista třída: Oomycetes čeleď: Pythiaceae

další názvy: plíseň bramborová, fytoftora

vědecká synonyma: Botrytis infestans

EPPO kód: PHYTIN

Hostitelské spektrum
Brambor, rajče, ostatní lilkovité.
Příznaky napadení
U rostlin primárně infikovaných z hlíz na vegetačních vrcholech lístky, listy a stonky hnědnou a odumírají, infekce se zde šíří systémově po řapících. Sekundární infekce se projeví nejdříve ve spodních listových patrech nebo na špičkách lístků, kde se nejdéle drží voda. Žluté, rychle hnědnoucí až černající nekrotické skvrny se postupně šíří po celé rostlině, napadeny jsou i stonky. Na spodní straně listů, na okrajích skvrn, se při vysoké vlhkosti objevuje šedobílý plísňový povlak. Inkubační doba mezi infekcí porostu a objevením se příznaků je v průměru jeden týden. Infikované hlízy mají na slupce obvykle rozsáhlé olovnatě šedé, nepravidelné skvrny. Na řezu pod těmito skvrnami je dužnina rezavě zbarvena a zbarvení proniká stromečkovitě do hloubky. V pozdějším stadiu je rozklad hlíz sekundárně dokončován bakteriemi, případně některými houbovými patogeny. V případě přísušku lze příznaky choroby v nati zaměnit za listové nekrózy většinou fyziologického původu nebo za hnědou a terčovitou skvrnitost. Napadení původcem plísně lze potvrdit přenesením listů do vlhké komůrky. Kde se v pozitivním případě během 12 až 24 hodin vytvoří na spodní straně listů šedobílý povlak s fruktifikačními orgány patogenu.
Životní cyklus
Patogen přezimuje v napadených hlízách. Po výsadbě mycelium prorůstá do nadzemní části rostliny až k vegetačnímu vrcholu, kde za příznivých povětrnostních podmínek fruktifikuje. Z těchto primárně infikovaných rostlin se původce šíří do okolního porostu sporangiemi prostřednictvím vzdušného proudění. Termín infekce a další šíření choroby jsou výrazně ovlivňovány průběhem počasí a odolností a raností pěstované odrůdy. Hlízy jsou infikovány sporami patogenu smývanými do půdy. Rozsah napadení závisí na množství a intenzitě srážek v době rozhodující tvorby sporangií na nati a na fyzikálním a biologickém stavu půdy, a také na mocnosti vrstvy půdy nad hlízami. Možná je rovněž infekce porostů oosporami, které se tvoří při pohlavním rozmnožování patogenu a jejich výskyt byl prokázán i v našich podmínkách. Jsou velmi odolné vůči vnějším vlivům a mohou přežívat v půdě až čtyři roky. Tato část vývojového cyklu však zatím není dostatečně prozkoumána a nejsou známy dopady pro praktickou ochranu proti chorobě. Při dodržování čtyřletého odstupu brambor v osevních sledech tento zdroj infekce pravděpodobně není významný.
Hospodářský význam
Plíseň bramboru je nejzávažnější chorobou této plodiny. Destrukcí natě způsobuje ztráty na výnosech a napadá také hlízy, které podléhají hnilobě již na poli nebo během skladování. Způsobené škody mohou dosahovat i desítek procent a jsou dány průběhem povětrnostních podmínek a odolností odrůdy. Choroba se vyskytuje ve všech pěstitelských oblastech a její šíření má epidemický charakter, zejména ve vlhkých letech.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu