Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - dřepčíci Phyllotreta spp.

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Brukev řepka olejka, hořčice, brukvovitá zelenina a brukvovité plevele.
Popis škůdce
Dřepčík černý
Brouk dlouhý 1,7–2,6 mm. Tělo protáhle oválné, klenuté. Krovky černé. Spodní strana brouka černá. Tykadla nitkovitá, 2. a 3. článek žlutočervený. Holeně a chodidla hnědavé.
Dřepčík černonohý
Brouci jsou většinou 1,8–2,5 mm dlouzí. Tělo protáhle oválné. Krovky kovově modré či modrozelené, velmi vzácně černé. Nitkovitá tykadla a nohy hnědavé až černé.
Dřepčík polní
Brouk dlouhý 1,8–2,5 mm dlouhý. Tělo podlouhle oválné, klenuté. Krovky černé s žlutými proužky výrazně zahnutými dovnitř k bázi a k apexu. Tykadla nitkovitá. Holeně, chodidla a první čtyři články  žlutočervené (1. a 4. zahnědlý).
Dřepčík zelný
Brouk dlouhý 2,4–3,1 mm. Tělo protáhlé, klenuté. Krovky černé se úzkými žlutými proužky. Ty jsou lehce dovnitř zahnuté při bázi a silněji u špice. Štít s kovovým leskem. Spodní strana brouka černá. Tykadla nitkovitá, první tři články žluté. Konce předních a prostředních stehen, holeně a chodidla žluté.
Možnost záměny škůdce
Záměna je možná mezi jednotlivými druhy dřepčíků. V praxi se nerozlišují druhy rodu Phyllotreta. Mohou se též zaměnit s dalšími druhy dřepčíků (např. d. rdesnový, d. řepný), kteří však na brukvovitých neškodí a mohou se vyskytovat na různých plevelech, zejména merlíkovitých. V praxi je možná záměna s brouky blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus), který má paličkovitá tykadla a neskáče.
Příznaky poškození
Na listech vykousávají jamky nebo 1 až 3 mm dírky (tzv. okénkování). Ohroženy jsou rostliny při rostliny vzcházení nebo po výsadbě do vytvoření 2 pravých listů, nebo i později pokud trvá suché a teplé počasí. Při silném napadení rostliny zasychají. Mnohem větší poškození je u druhů bez voskové vrstvičky na listech (ředkvička, ředkev, pekingské zelí, tuřín, vodnice). 
Nepřímo škodí přenosem viróz (virová žlutá mozaika vodnice - TYMV).
Možnost záměny poškození
Počáteční poškození na listech je nezaměnitelné. V případě, že mladé rostliny uhynou, je možno poškození zaměnit s poškozením způsobeným plži nebo v důsledku špatné klíčivosti vysetého osiva. Záměna může být také s padáním klíčních rostlin, které způsobují původci houbových chorob.
Životní cyklus
Přezimují brouci v travnatých a křovinných místech. Objevují se již v dubnu a napadají různé brukvovité rostliny. Samičky kladou vajíčka mělce do půdy a vylíhlé larvičky ožírají tenké kořínky brukvovitých rostlin. Jejich škodlivost je zanedbatelná. Dorostlé larvy se kuklí v půdě. V červenci a srpnu se líhnou brouci, kteří přijímají krátkou dobu potravu. Poté se stěhují na vlhká a stinná místa, kde přečkávají léto. Tyto úkryty opouštějí v září až říjnu. Na podzim perforují listy brukvovité zeleniny a později ozimé řepky. Dřepčíci mají 1 generaci do roka. 
Výskyt a škodlivost podporuje mimořádně teplé a suché počasí během vzcházení. Silná poškození mohou vzniknout během několika dní.
Hospodářský význam
Dospělci těchto brouků patří k mimořádně závažným škůdcům vzcházející jarní i ozimé řepky a dalších brukvovitých plodin. Dřepčíci se mohou vyskytnout v mimořádně velkém množství. Škůdce je třeba pravidelně sledovat. Závažné poškození celého porostu může vzniknout během 2–3 dnů. Žír larev je hospodářsky nevýznamný.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Pro monitoring dřepčíků jsou vhodné žluté misky. Dřepčíky lze v nachytaném materiálu snadno poznat a určovat. Výskyt neškodlivých druhů dřepčíků je v miskách malý. Podle náletu do misek lze zachytit velký nálet do porostů a upřesnit tak termín ošetření. 
Vizuální kontrolou vzcházejících porostů lze zjistit skákající brouky i první příznaky poškození. 
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Není stanoven.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Delší období suchého a teplého počasí v době setí a vzcházení významně zvyšují nebezpečí závažného poškození porostu. Zvláště rostliny vzcházející z nemořeného osivo je nutno pravidelně každodenně za vhodných podmínek pro výskyt kontrolovat.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nebezpečí silného poškození hrozí zejména, pokud osetá plocha sousedí s pozemkem, na kterém byla v loňském roce řepka. Nebezpečí poškození se ještě zvyšuje, pokud je na tomto pozemku ponechán její výdrol.
Dospělce i larvy parazitují někteří blanokřídlí - lumčíci. Během přezimování bývají dospělci napadáni entomopatogenními houbami.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Základní chemickou ochranou proti dřepčíkům je insekticidně mořené osivo. Výhodou moření je především ochrana klíčících rostlin v půdě, které mohou být ještě před vzejitím silně poškozeny. I nejlepší mořidla ztrácí účinnost po 5–6 týdnech po zasetí. Zvláště při opožděném vzcházení vlivem sucha nemusí insekticidní moření malé rostliny dostatečně chránit. V tomto případě se doporučuje aplikovat insekticidní postřik. V případě setí insekticidně mořeného osiva nebývá většinou nutné ošetřovat proti dřepčíkům postřiky použít. V některých zejména suchých letech a na některých pozemcích bylo u mořeného osiva v ojedinělých případech pozorováno horší a opožděné vzcházení proti osivům nemořeným. U nemořeného osiva nebo v pozdějším období vývoje po mořeném osivu se doporučuje aplikace insekticidů. Při intenzivním náletu dřepčíků do porostu je vzhledem k rychlosti vznikajících škod nutné opakovat ošetření v intervalu několika málo dnů.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
V ČR byla prokázána u řady populací dřepčíků rodu Phyllotreta spp. Rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrinu, deltamethrinu a cypermethrinu. Existuje riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit vizuálním prohlídkou vzcházejících rostlin. Mírné poškození listů dírkováním je i při použití mořeného osiva obvyklé. Neměly by se však vyskytovat ve větším množství silně poškozené rostliny nebo mezerovité porosty.