Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - zápředníček polní

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
V našich podmínkách škodí na zejména na zelí, na ředkvi, řepce, hořčici a křenu. Nalezneme ho i na okrasných rostlinách.
Popis škůdce
Motýli v rozpětí křídel 14–16 mm a délky těla 6–7 mm. V klidové poloze připomíná kus dřívka nalepený na list, takže snadno uniká pozornosti. Drobný, štíhlý šedavě hnědý s krémovým nebo světle hnědým pásem na zadním okraji předních křídel. Tento pás může být občas částečně zaškrcený do tvaru kosočtverců. Zadní křídla šedá s dlouhými třásněmi. Špatný letec, létá v noci, ve dne jen při vyrušení, do 2 m nad zemí. Motýli se objevují od konce května do podzimu. 
Vajíčka jsou žluté barvy, později tmavnou. Embryo před líhnutím prosvítá. 
Housenky (polypodní larva) jsou zelené s černou, později s hnědou hlavou. Dospělá housenka dosahuje délky okolo 7 mm. 
Příznaky poškození
řepka olejná
Dlouhé miny na listech, později okénkování. Housenky 1. instaru minují uvnitř listů, pak na povrchu listů, na jejich spodní straně. Listy napadených rostlin jsou opředeny jemnými vlákny, v nichž jsou drobné zelenožluté housenky řídce porostlé krátkými černými chloupky. Největší škody na řepce způsobují 4. a 5. generace. 
brukvovitá zelenina
Dlouhé miny na listech, později okénkování. Při žíru housenek na vnitřních listech zelí před vytvořením hlávky vede k vývoji více deformovaných hlávek na jedné rostlině. 
Možnost záměny poškození
Stejné poškození způsobují housenky jiných motýlů. Častá bývá záměna poškození s požerky slimáků.
Životní cyklus
U nás má 4–5 generací za rok. Přezimují kukly na posklizňových zbytcích a na ozimé řepce. Let dospělců přezimující generace nastává v průběhu května. Samičky kladou vajíčka podél nervů na spodní stranu listů. Embryo před líhnutím z vajíčka prosvítá.  Housenky jsou zelené s černou, později hnědou hlavou. První instar housenek vyžírá v listech 3–4 cm dlouhé podkopěnky (miny). Další instary housenek z min vylézají. Žijí na spodní straně listů, kde působí okénkování a postupně se zažírají do rostlin, u zelí do hlávek. Kukla je nápadná v řídkém síťovaném kokonu na rostlině.  Motýli létají v noci, ve dne jen při vyrušení. 
V létě dochází k vývoji jedné generace za měsíc. Největší škody způsobují housenky 2. a 3. generace, 4. nebo 5. generace škodí na podzim na vzešlé řepce. Na řepce obvykle nejsou škody hospodářsky významné, ale řepka může sloužit pro zápředníčka k namnožení a na jaře pak mohou dospělci přeletovat na porosty brukvovité zeleniny, zejména v sousedství řepky.
Hospodářský význam
Zápředníček polní je celosvětově rozšířený škůdce brukvovité zeleniny, jehož škodlivost narůstá jak s intenzitou pěstování, tak s intenzitou prováděné chemické ochrany. V posledních letech začíná mít význam na řepce.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
řepka olejka:  
Výskyt samců je možné monitorovat pomocí feromonových lapačů. Výše úlovků v lapacích signalizuje vrchol letu a později optimální termín pro kontrolu výskytu housenek v porostech. Výskyt housenek na rostlinách se při opakovaných škodlivých výskytech zápředníčka v dané lokalitě (nebo v regionu) doporučuje zjišťovat minimálně 1× týdně, nebo při využívání feronomových lapáků v období po 7 dnech po vrcholu letu samců v lapácích do dosažení 2. instaru. Starší housenky se zjišťují prohledáním vrchní části půdy v okolí pěstovaných rostlin s příznaky poškození. 
brukvovitá zelenina
Pro monitoring letové aktivity samců lze použít feromonové lapáky. Zjišťuje se počet samců na lapák 2× týdně v období 15.5. do 15.9. Feromony jsou pro monitoring zápředníčka dostatečně účinné a umožňují signalizovat optimální termín ošetření a odhadovat trendy ve změnách početnosti populace v jednotlivých generacích. V případě plynulé letové křivky v lapácích je nezbytný monitoring výskytu housenek.
Výskyt housenek na rostlinách se při opakovaných škodlivých výskytech zápředníčka v dané lokalitě (nebo v regionu) doporučuje zjišťovat minimálně 1× týdně, nebo při využívání feronomových lapáků v období po 7 dnech po vrcholu letu samců v lapácích do dosažení 2. instaru. (zažírání housenek do hlávek). Zjišťuje se procento napadených rostlin housenkami. Sledování výskytu housenek se provádí přednostně v porostech pozdních brukvovitých zelenin (zejména na květáku a na zelí hlávkovém bílém). Podle výskytu housenek se stanovuje ekonomický práh škodlivosti a termín ošetření.
Poškození rostlin housenkami se provádí jednorázově, v období před sklizní plodiny. Zjišťuje se procento napadených rostlin housenkami. 
Nepřímé metody monitoringu
Housenky je možno zjistit také nepřímo podle výskytu drobného skeletování nebo okénkového žíru na rostlinách. Poškození rostlin řepky je možno sledovat na podzim u vzcházejících nebo již vzrostlých rostlin.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
řepka olejná
Pro potřeby monitoringu je stanovena stupnice podle třídy výskytu. Práh škodlivosti pro ošetření by tak mohl orientačně odpovídat střednímu výskytu. Prahy škodlivosti se mohou lišit u porostů s mladými rostlinami s nižší konkurenční schopností a u rostlin již odrostlých. 
Práh škodlivosti dle stupňů výskytu při monitoringu určen následovně:  
  • pro feromonové lapače 10 samců na 1 feromonový lapač za 1 den 
  • pro housenky 5 housenek na rostlinu. 
brukvovitá zelenina3 % napadených rostlin housenkami.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
řepka olejná
  • střídání plodin a striktní dodržování osevních postupů s podílem řepky do max. 15%, nevysévání řepky či brukvovité zeleniny v sousedství budoucích porostů řepky, zejména při opakovaných škodlivých výskytech zápředníčka;  
  • na podzim hluboká orba, kterou se zničí značná část přezimujících kukel v zápředcích. 
brukvovitá zelenina:
  • dodržování osevních postupů, respektive nevysévání řepky v sousedství budoucích porostů brukvovité zeleniny, zejména při opakovaných škodlivých výskytech zápředníčka na brukvové zelenině;
  • ranní opakovaná závlaha (do 9 hodin) na malé housenky snižuje výskyt;
  • pravidelné odklizení posklizňových zbytků brukvovité zeleniny, na kterých housenky a kukly přežívají a na podzim hluboká orba po sklizni brukvovité zeleniny, kterou se zničí značná část přezimujících kukel v zápředcích.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství. 
Lze využít přípravky na bázi Bacillus thuringiensis.
Chemická ochrana rostlin
Pokud jsou ve feromonových lapácích zachycování jednotliví jedinci zápředníčka cílená ochrana není pro danou generaci nezbytná. Při zvýšeném výskytu motýlů je možné ošetření na dospělce při maximu letu organofosfáty (ne pyretroidy) v rozmezí 1 až 2 hodiny po setmění.
Optimální termín ošetření nastává v době maxima líhnutí housenek z vajíček. Je třeba ošetřit i spodní stranu listů (vysoký tlak, dostatečné množství vody). V případě neúčinnosti použitého insekticidu při podezření na rezistenci je třeba změnit insekticid s jiným typem účinné látky. 
Použití insekticidu (případně biopreparátu) se doporučuje při překročení prahu škodlivosti. Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti zápředníčku polnímu, případně proti žravým škůdcům do brukvovité zeleniny.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Největším rizikem u tohoto druhu je velmi rychlá selekce mnohočetné rezistence (cross rezistence) k širokému spektru insekticidů (pyretroidů, organofosfátů i toxinu Bacillus thuringiensis). Rizikem jsou také opakované šíření rezistentních jedinců aeroplanktonem. Pravidelné výsadky byly potvrzeny ze západní Evropy do Velké Británie. V roce 2002 zjištěna rezistentní populace k pyretroidům v severních Čechách. 
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Pro zhodnocení úspěšnosti ochranných opatření se doporučuje hodnotit výskyt poškozených rostlin housenkami.