Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - virové mozaiky brukvovitých

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
CaMV se nejvíce vyskytuje u pekingského zelí, květáku a brokolice, ale škodí na růžičkové kapustě, zelí, křenu, hořčici, ředkvičkách a ředkvích. 
TuMV největší škody způsobuje na pekingském zelí, ale i na hlávkovém zelí, brokolici, květáku, ředkvích, ředkvičkách a vodnici. Kromě prakticky všech brukvovitých druhů rostlin může TuMV napadat i řepu, špenát, tabák, a některé volně rostoucí nebo plevelné rostliny.
Příznaky napadení
Příznaky virové mozaiky (CaMV) a virové nekrotické mozaiky (TuMV) jsou velmi často podobné a nejsou výjimkou případy, kdy jsou rostliny napadeny oběma viry současně. Při vyšších teplotách jsou příznaky málo zřetelné („maskování“). Nejběžnějším příznakem obou viróz je mozaikovité zbarvení listů, které je zřetelné především na mladých (srdéčkových) listech. Mozaiky jsou často spojeny s různými deformacemi. U hlávkového zelí se napadení projevuje i formou nejrůznějších skvrn, které je třeba odlišit od skvrn způsobenými houbovými nebo bakteriálními patogeny. Skvrny se mohou objevit i až v průběhu skladování. Při silnější infekci mohou být virózy i příčinou „vyslepnutí“ květáku a brokolice. U brokolice virózy způsobují i ztmavnutí nervatury. Infikované rostliny v převážné většině zaostávají v růstu.
Možnost záměny
Vzájemné odlišení těchto viróz je možné jen pomocí moderních laboratorních diagnostických metod. V omezeném rozsahu se u brukvovité zeleniny vyskytuje i virová žlutá mozaika (Turnip yellow mosaic virus - TYMV) a virová mozaika (Radish mosaic virus - RaMV).
Životní cyklus
Uvedené virózy nejsou přenosné osivem a jejich základním přenašečem (vektorem) je více než 50 druhů mšic, především m. zelná (Brevicoryne brassicae) a m. broskvoňová (Myzus persicae). Náchylnější jsou plodiny bez voskové vrstvičky na povrchu listů – pekingské a čínské zelí, tuřín, vodnice, křen. Obě virózy se proto nejvíce škodí v letech se silným výskytem mšic. 
TuMV je přenosná i mechanicky. Hlavním zdrojem infekce jsou plevelné rostliny a infikované rostliny rostoucí na neobdělávaných plochách. Druhy a odrůdy rostoucí celou vegetaci (dlouhodobé) nebo rostoucí až ve druhé polovině vegetace (např. pekingské zelí a pozdní odrůdy květáku) jsou více napadány než rostliny krátkodobé nebo sklízené v polovině vegetační doby, což souvisí s výskytem mšic a dobou jejich kontaktu s hostitelskými rostlinami.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Výběr odolnějších nebo tolerantnějších odrůd, včasná likvidaci hostitelských plevelných rostlin a prostorová izolace sadby od ploch porostů pro komerční účely. Většina moderních odrůd hlávkového zelí má zvýšenou odolnost vůči virózám.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Účinná je včasná chemická likvidace přenašečů (mšic).
Povolené přípravky na ochranu rostlin