Rostlinolékařský portál

Hlavní škůdce raných odrůd slivoní (Prunus sp.), napadá také mirabelky (Prunus domestica syriaca), třešně (Prunus sp.) a meruňky (Prunus sp.).

Velikost dospělců je 4–5mm. Tělo dospělce je černé a křídla průhledná.  
Vajíčka jsou bílá, lesklá 0,5mm dlouhá, ledvinovitého tvaru. 
Larvy jsou bělavé až žluté a mají 6 párů panožek.  
Kukly jsou bílé 6 mm dlouhé a uložené v zámotku v půdě.

První příznak výskytu pilatky švestkové je přítomnost hnědých puchýřků na spodní části kališních lístků květů. Uvnitř puchýřku se nachází vykladené vajíčko. Vylíhlé larvy se vžírají do oplodí. Na plodech jsou patrné otvory, z nichž vytéká páchnoucí kapička klovatiny. Plůdky opadávají, jsou vyžrané a naplněny trusem.

Pilatka má jednu generaci ročně. Dospělci se objevují v době kvetení slivoní, na nichž se živí nektarem a pylem. Samičky před kladením vyříznou kladélkem otvor v kališních lístcích, kam nakladou vždy jedno vajíčko. Vylíhlé larvy se živí oplodím, později i jádrem. Po vyžrání plodu vyhledávají další. Jediná larva může během vývoje poškodit až 4 plody. Dorostlé larvy opouštějí plody a zalézají do půdy. Přezimují v zámotku a na jaře se kuklí.

Larvy pilatky švestkové způsobují červivost a předčasný opad plodů. Při nedostatečné ochraně může dojít i ke zničení celé úrody.

Letová aktivita dospělců je sledována pomocí bílých lepových desek, které se vyvěšují týden před květem slivoní. Pro monitoring líhnutí housenic odebereme 15–20 napadených květů i se stopkami. Květy (plůdky) s vajíčky ponoříme stopkami do nádobky s vodou, jejíž hrdlo předtím překryjeme perforovaným mikrotenem. Nádobku umístíme do meteorologické budky a denně sledujeme vývoj vajíček. Optimální termín pro začátek ošetření nastává v době, kdy se alespoň u 50 % vajíček objeví červené oči vyvíjejícího se zárodku.

Dle odchycených dospělců na bílých lepových deskách a dle výskytu škůdce v předchozích letech.

Proti pilatkám na švestkách je vhodné provést ošetření proti dospělcům bezprostředně po zjištění prvního výskytu na lepových deskách, tedy před kladením vajíček. Proti líhnoucím se housenicím lze zasáhnout tak, že odebereme 15–20 napadených květů raně kvetoucích odrůd v době počátku opadu korunních plátků. Odebrané květy (plůdky) s nakladenými vajíčky ponoříme stopkami do nádobky s vodou. Optimální termín pro ošetření nastává v případě, kdy se objeví alespoň u 50 % vajíček červené oči vyvíjejícího se zárodku.

• Větší spadané plůdky sesbírat (v produkčních výsadbách nepoužitelné).

• Proti dospělcům se vyvěšují bílé lepové desky (3ks na 1 strom) týden před kvetením. 
• Sběr spadaných plůdků.

V širším smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Základem antirezistentní strategie je střídání přípravků s různým mechanismem účinku, jejich aplikace až po překročení prahu škodlivosti, důležité je správné načasování dle vývojového stádia škůdce. Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.