Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

rez
Melampsora medusae

říše: Fungi třída: Pucciniomycetes řád: Pucciniales čeleď: Melampsoraceae

EPPO kód: MELMME

Hostitelské spektrum
Primární hostitelské rostliny jsou druhy rodu topol (Populus), zejména t. balzámový (P. balsamifera), t. bavlníkový (P. deltoides), t. černý (P. nigra var. italica), t. osikovitý (P. tremuloides). Sekundární hostitelé jsou jehličnany, zejména rody borovice (Pinus), douglaska (Pseudotsuga) a modřín (Larix).
Příznaky napadení
První příznaky na topolu se projevují žlutými skvrnami, na nichž se vytvářejí uredinia. Tyto skvrny se objevují v průběhu 2–3 týdnů na spodní straně listů (při silném napadení i na svrchní straně listů). Zpočátku se infekce projevuje na spodních patrech stromu, odkud se šíří směrem nahoru. Listy usychají a předčasně opadávají. Strom může opadat během 3 týdnů. Na jehličnanech se nové jehlice zbarvují do hněda a nekrotizují a vytvářejí se na nich pycnia a aecia. Tyto plodnice se mohou nacházet i na šišticích nebo zřídka na mladých výhonech. Infikované jehlice opadají.
Možnost záměny
Podobné příznaky na topolu vytvářejí jiné druhy rodu Melampsora, které jsou široce rozšířené na topolech v Evropě (v podmínkách ČR nejčastěji M. larici-populina).
Životní cyklus
Rez M. medusae je dvoubytná, ale v podmínkách mírného klimatu mohou urediospory přezimovat na pupenech nebo na kůře topolů, bez potřeby dalšího hostitele. Při úplném cyklu bazidiospory z přezimujících telií infikují na jaře jehličnany. Na jehličí se tvoří pyknidy a aecia. Aeciospory jsou rozšiřovány větrem na velké vzdálenosti a napadají hostitelské druhy topolů během léta. Urediospory, které se vytvářejí na topolu, jsou také přenosné větrem na velké vzdálenosti. Urediospory jsou hlavním zdrojem infekce na jižní polokouli a v teplejších oblastech severní polokoule, kde dosud nebylo pozorováno přezimování teliospor a následná jarní tvorba bazidiospor, které by dále infikovaly jehličnany.
Způsoby šíření
Rez M. medusae má vysoký potenciál k přirozenému šíření. Urediospory a aeciospory se mohou šířit na velké vzdálenosti větrem. Úspěšné šíření větrem na vzdálenost okolo 2000 km bylo hlášeno při introdukci rzi na Nový Zéland v roce 1973 z Austrálie, kde byl patogen poprvé zjištěn v roce 1972. V mezinárodním obchodu se patogen může šířit spolu s infikovaným materiálem hostitelských rostlin.
Hospodářský význam
Vážné škody vznikají v důsledku opadu listí mladých náchylných rostlin, zejména topolu, ale i modřínu, borovice a douglasky. Tento patogen velmi škodí nejen v Austrálii a na Novém Zélandu, kam byl topol introdukován do nového prostředí, ale i v Kanadě, kde je rez původní a kde škodí nejen ve školkách, ale i v lesních porostech.
Zeměpisné rozšíření
Tento patogen je původní v Severní Americe, odkud se rozšířil na další kontinenty. V současnosti je jeho výskyt potvrzen téměř v celé Kanadě a USA, dále v Mexiku, Bolívii, Brazílii, Chile, v Africe v Jihoafrické republice a Zimbabwe, v Asii v Japonsku, v Austrálii i na Novém Zélandu. V Evropě byl potvrzen výskyt v Belgii, Francii, Portugalsku a ve Španělsku.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu rzi M. medusae se v ČR dosud neuskutečnil.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu