Rostlinolékařský portál

Hlavním hostitelem G. laricina je modřín (Larix spp.), ale hostitelem je i douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii).

Nevyskytuje se, výskyt G. laricina nebyl zjištěn.

Úřední detekční průzkum výskytu houby G. laricina byl prováděn v roce 2021 (s příspěvkem EU).

Houba vyvolává spálu mladých výhonů modřínu, starší větve zůstávají bez příznaků. Brzké napadení se projevuje od června do počátku září svěšením vrcholků výhonů, žloutnutím a hnědnutím jehlic, které na vrcholu výhonu zhnědnou a často zůstávají na stromě přes zimu. Na kmíncích napadených sazenic a na výhonech se vytvářejí tmavé vpadlé léze s výronem pryskyřice, které často mohou napadenou část rostliny obkroužit. Při pozdní infekci v září a říjnu již vadnutí výhonů nenastává, neboť jsou v tu dobu již zdřevnatělé, na jehlicích se vytvářejí hnědé skvrny s chlorotickým halo, které se postupně spojují. Opakované infekce mají za následek zakrslost a košatění stromů, na kterých je přítomno mnoho odumřelých výhonů.

Příznaky choroby jsou poměrně charakteristické. K vyloučení případné záměny s jiným patogenem je třeba laboratorní vyšetření vzorků rostlin.

Od července do listopadu se na spodní straně jehlic a mladých výhonech objevuje anamorfní stadium houby, pravděpodobně z rodu Fusicoccum. Spory jsou šířeny deštěm a hmyzem. V tomto období se vytvářejí konidie, které způsobují sekundární infekce v pozdním létě. Optimální podmínky pro uvolňování konidií jsou při teplotě 25 °C a při 98% relativní vlhkosti. 
Od konce října se na větvích vyvíjí teleomorfní stadium houby. Černé plodnice (pseudothecia), které se mohou objevovat ve skupinách ale i jednotlivě, se vyvíjí 2 roky. Askospory se uvolňují v období května až října a jsou zdrojem primární infekce. Optimální podmínky pro vznik infekce jsou teploty okolo 20 °C a vlhko. Askospory jsou schopné infikovat hostitele v průběhu celého vegetačního období, ale k infekcím dochází nejčastěji začátkem srpna.

Spory houby se šíří za pomoci větru a vody, popřípadě hmyzích přenašečů. K šíření na velké vzdálenosti dochází spolu s napadeným sadebním materiálem.

Houba způsobuje největší hospodářské škody v Japonsku v modřínových lesích a ve školkách. I když mladé napadené stromy obvykle neodumřou, dochází u nich k výraznému zpomalení či zastavení růstu.

Původní – východní Asie – Japonsko, Čína, Korejský poloostrov a dálněvýchodní část Ruska.

Houba B. laricina je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části A karanténní škodlivý organismus, jehož výskyt na území EU není znám. 
Základním fytosanitárním opatřením zabraňujícím zavlečení patogenu do EU je zákaz dovozu hostitelských rostlin z neevropských zemí.

V Japonsku se v zamořených oblastech odstraňují a pálí napadené stromy, v místech silné infekce se k zalesňování využívají druhy dřevin, které nejsou hostiteli B. laricina.

V Japonsku se ve školkách prováděla fungicidní ochrana v průběhu července až září přípravky s účinnými látkami cycloheximide a polyoxin, využívalo se i máčení sazenic v roztoku látky polyoxin.