Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

blánatka lipová
Oxycarenus lavaterae

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: blánatkovití (Oxycarenidae)

další názvy: ploštička lipová

EPPO kód: OXYALV

Hostitelské spektrum
Blánatka lipová se nejčastěji vyskytuje na lípách, např. na  lípě malolisté (Tilia cordata), případně na dalších druzích lip, jako je lípa krymská (T. euchlora), vzácně lípa velkolistá (T. platyphyllos) aj. Nalezneme ji také na slézovitých rostlinách (Malvaceae), kam patří sléz (Malva sp.), proskurník (Althea sp.) a ibišek (Hibiscus sp.). Ve své domovině poškozuje nezralé plody meruněk a broskvoní.
Provádění ochranných opatření
Ochranné zásahy proti blánatce lipové nejsou ve většině případů nutné. V okamžiku, kdy však jejich masový výskyt poškozuje pěstované rostliny či obtěžuje obyvatele měst, je nutno aplikovat některý z doporučených insekticidů. V blízkosti vodních zdrojů je možné použít hrubé kartáče a přenosné vysavače.
Popis druhu
Dospělci této ploštice dorůstají délky 5–6 mm, čímž dvojnásobně přesahují velikost našich ostatních druhů blánatek. Typické jsou pro ně růžové polokrovky s černou skvrnou. Zadní část těchto polokrovek, pod níž prosvítá červený zadeček, je nápadně lesklá. Hlava, štít, nohy a tykadla jsou černé.
Nymfy jsou celé karmínově červené a v průběhu vývoje se jim postupně hlava, štít, nohy a tykadla zabarvují do černa.
Možnost záměny druhu
Nymfy by mohly být, pro své tmavě červené zbarvení, zaměnitelné s rovněž červenými, na lípách velmi častými nymfami naší běžné ploštice ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus).
Životní cyklus
Blánatka prodělává svůj vývojový cyklus na lípách a dalších slézovitých rostlinách (Malvaceae). Dospělci přezimují na kmenech stromů, které obvykle během června opouštějí a migrují na slézovité rostliny (Malvaceae), kam kladou vajíčka a kde následně prodělávají svůj vývoj. Po ukončeném vývoji se dospělci první generace šíří na okolní rostliny, mnohdy na ovocné stromy, kde mohou škodit. Nymfy druhé generace se opět vyvíjejí na slézech a ibišcích.
Nejvhodnější období pro monitorování tohoto druhu je od srpna do května, kdy vytváří často až masové agregace (i statisíce jedinců) na kmenech stromů, především lip, kde též přezimuje. Sledování je v této době velmi snadné. Díky stříbrným odleskům membrán polokrovek živých jedinců, jsou totiž kolonie blánatek již zdálky velmi nápadné. To se nedá říci o letním období, kdy se blánatky většinou zdržují vysoko v korunách stromů.
Hospodářský význam
I když není z ČR prozatím hlášeno žádné škodlivé působení této ploštice, její sledování by se nemělo podceňovat. V západním Středomoří je totiž známým škůdcem v ovocnářství, neboť dospělci první generace zde sáním poškozují nezralé plody meruněk a broskvoní. Dále mohou působit škody na okrasných druzích slézovitých rostlin, případně oslabovat lípy rostoucí ve zplodinami zatíženým městských aglomeracích. Svým výskytem mohou blánatky rovněž obtěžovat obyvatele větších center, neboť vedle rozsáhlých kolonií na kmenech stromů vytváří velké shluky i na lavičkách, balkónech nebo zdech domů, odkud mohou ve větším množství pronikat do lidských obydlí. Kromě své přítomnosti pak mohou být též na obtíž vylučováním svého obranného zápašného sekretu.
Zeměpisné rozšíření
Domovinou blánatky lipové je západní Středomoří; od Kanárských ostrovů, Maroka, Alžírska, Tuniska a Malty na jihu po Itálii, jižní Francii a jižní Švýcarsko na severu. Východní hranicí jejího původního výskytu bylo pobřeží Slovinska a Chorvatska. Od 80. let minulého století se blánatka postupně šíří na sever a na východ, kde nedávno dosáhla pobřeží Černého moře.
Na území České republiky byla poprvé zjištěna v roce 2004 v Brně. Vedle jižní Moravy, kam se rozšířila z přilehlých oblastí jižního Slovenska a východního Rakouska, byla postupně pozorována na celém území ČR. 

Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu