Rostlinolékařský portál

Dvoubytná rez, hostitelem jsou borovice mající dvě jehlice ve svazečku, většinou b. lesní (P. sylvestris), b. černá (P. nigra), b. kleč (P. mugo), z nedomácích druhů jsou uváděny b. přímořská (P. pinaster), b. pinea (P. pinea), b. halepská (P. halepensis) a druhým hostitelem jsou byliny jako hořec (Gentiana), tolita (Vincetoxicum), pivoňka (Paeonia) a další.

Na borovicích jsou nápadné zduřeniny a deformace na větvích a kmíncích, na kterých se objevuje zesilující prosmolení. V období dubna až května na nich vyrůstají žlutooranžová aecia, puchýřovitého tvaru, uspořádané spirálovitě na kůře. Jehlice na větvích nad tímto poškozením postupně zasychají, nejdříve žloutnou, šednou až rezivý, ale většinou neopadávají. Nápadné je silné ronění pryskyřice na kůře v místě zduření, viditelné během celého roku. 
Na bylinách se začátkem léta na lícní straně listů objevují oranžové skvrny, v nich narůstají uredia a později na rubu listů telia, které jsou sloupečkovitého tvaru a žlutooranžové až hnědooranžové barvy. Buď zasychají pouze jednotlivá ohniska napadení anebo celé čepele listů.

Záměna u borovice se rzí vejmutovkovou (Cronartium ribicola), ta se vyskytuje na borovicích mající 5 jehlic ve svazku jako je b. vejmutovka (P. strobus), b. ohebná (P. flexilis), b. pohorská (P. monticola). 
Ostatní symptomy jsou téměř shodné. V některých případech se vyskytují tzv. rezinózy (výtoky pryskyřice na kůře) z jiných důvodů než je uvedená rez. Může jít o důvody výskytu jiného patogenu, hniloby dřevokazné houby anebo příčinou mohou být i abiotické důvody. Pro spolehlivou determinaci je rozhodující nález sporulujících aecií na kůře borovice.

Patogen prorůstá pod kůrou borovice, rozvíjí se v kambiu a zde i přezimuje. V této části je kůra deformovaná, popraskaná a prosmolená. Mycelium se každoročně rozrůstá a usmrcuje růstové pletivo, kůra neroste, praská, vytváří se jednostranná zduřelá část. Na jaře koncem dubna až v květnu prorůstají spermogonia a později aecia, která uvolňují aeciospory infikující bylinné mezihostitele. Na rubu listů v polovině léta narůstají uredia, z kterých se uvolňují urediospóry infikující další bylinné hostitele. Koncem léta v místě uredií vyrůstají sloupečkovitá telia, jejichž bazidiospory infikují borovice přes jehlice. Prorůstání z jehlice do dřevní části trvá celou vegetační sezónu a nákaza se projeví až další jaro, výjimečně trvá i déle.

Výskyt rzi borové souvisí s přítomností obou hostitelů v přijatelné vzdálenosti tak, aby celý životní cyklus mohl proběhnout, včetně přezimování. U borovice může vést ke znehodnocení dřeva a úplnému odumření dřeviny, i když tento proces může být až několikaletý. V literatuře se doporučuje časné odřezání napadených větví, efektivita tohoto opatření zatím nebyla ověřena.

D. Palovčíková, MENDELU