Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - réva vinná

Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Vliv předplodiny
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Produkční vinice může být vysazena jen ve viniční trati, tj. na pozemku nebo na části pozemku v jedné vinařské oblasti nebo podoblasti splňující předpoklady pro pěstování révy z hlediska polohy, svažitosti, doby oslunění a půdně klimatických vlastností stanoviště (zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství v platném znění).
Poloha pozemku
  • nejvhodnější jsou jižně, jihovýchodně nebo jihozápadně, případně západně orientované mírné svahy, které zajistí optimální podmínky pro révu a kvalitu sklizně;
  • méně vhodné jsou rovinaté a silně svažité pozemky a náhorní návětrné polohy;
  • nevhodné jsou severně exponované a uzavřené polohy a údolnice, kde je zvýšené riziko výskytu houbových patogenů a zvýšené nebezpečí poškození zimním i jarním mrazem.
Půdní vlastnosti
Půda svoji fyzikální strukturou a chemickým složením přímo ovlivňuje vývoj kořenového systému a tím i zásobení révy vodou a živinami. O vhodnosti rozhodují pedologické a agrochemické vlastnosti půdy. 
  • vhodné jsou lehčí až středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy s nižším zastoupením jílu i s vyšším obsahem uhličitanu vápenatého a aktivního vápníku. Mají dobrou vododržnost a dobře poutají živiny. Písčité půdy mají horší vododržnost a hůře poutají živiny; 
  • méně vhodné jsou půdy zasolené, půdy s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého (nad 30 %) a s vysokým zastoupením jílovitých částí do 0,01 mm (nad 50 %), s nízkou minimální vzdušnou kapacitou a vysokou maximální vodní kapacitou (těžké půdy); 
  • kvalita půdy může být zhoršena znečištěním životního prostředí a vysokým zatížením agrochemikáliemi používanými v rámci pěstebních technologií (minerální hnojiva, pesticidy, zejména herbicidy). 
Významná je úrodnost půdy. Úrodnost půdy je schopnost poskytovat rostlinám vhodné podmínky pro růst. Zachování úrodnosti půdy vyžaduje: 
  • udržení nebo zvýšení podílu organické hmoty a humusu; 
  • podporu půdních mikroorganizmů a makroorganizmů; 
  • zajištění správné struktury půdy, která umožňuje rovnovážný poměr mezi obsahem půdního vzduchu a vody; 
  • ochranu půdního povrchu bylinnou vegetací (ozelenění), která omezuje riziko eroze; 
  • vyloučení nebo omezení zásahů zapříčiňujících utužení půdy; 
  • přiměřené zásobení půdy živinami.
Zakládání porostu
Předvýsadbová příprava pozemku 
Předvýsadbová příprava pozemku by měla být zahájena 2–3 i více let před plánovaným termínem výsadby. Má zlepšit biologické a fyzikální vlastnosti půdy, dodat živiny do hlubších vrstev půdy (viz hnojení a vápnění) a tak vytvořit předpoklad pro dobré ujmutí sazenic, růst a plodnost keřů, dlouhou životnost vinice a omezit vnímavost keřů k napadení škodlivými organizmy. Cílem je:

  • obohatit půdu o organickou hmotu (opakovaný výsev a zapravení směsek, dočasné ozelenění, hnojení hnojem nebo vyzrálým kompostem) a především o trvalý humus; 
  • podpořit biologickou aktivitu půdy;
  • zlepšit strukturu půdy;
  • hluboko prokypřit a provzdušnit půdu a tak vytvořit vhodné podmínky pro růst kořenů révy;
  • zejména na těžkých půdách narušit zhutnělé podorničí;
  • zajistit optimální hladinu živin v celé rhizosféře révy (zásobní hnojení);
  • optimalizovat pH půdy (vápnění kyselých půd);
  • urychlit eliminaci patogenů a živočišných škůdců, přetrvávajících na zbytcích kořenů a v půdě;
  • omezit výskyt vytrvalých plevelů, jejichž regulace je ve vinici velmi obtížná (pýr plazivý, svlačec rolní, pcháč oset aj.).
Výsev
Výsadba
Podsev
Péče o porost
Stínění a zakrývání porostu
Řez
Letní řez, zelené práce
Agrotechnické zásahy v porostu
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
Při rozhodování o odrůdové skladbě je třeba zohlednit charakter stanoviště a pěstitelský záměr. Racionální soulad odrůda – podnož – stanoviště zajistí optimální růst a plodnost a omezí riziko výskytu škodlivých organizmů. Na riziková stanoviště (zejména uzavřené vlhké lokality) preferovat méně náchylné a odolné odrůdy. Správná volba podnože pro dané stanoviště zajistí optimální růst a plodnost a omezí výskyt abiotických poruch i škodlivých organizmů. Pěstitel by měl při výběru odrůdy zohlednit:
  • preferovat odrůdy historicky prověřené na daném stanovišti;
  • na riziková stanoviště (uzavřené a vlhké lokality) nevysazovat odrůdy velmi náchylné k plísni révy a zejména odrůdy citlivé k napadení květenství a mladých hroznů (např. Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Dornfelder, Merlot);
  • na riziková stanoviště (uzavřené málo vzdušné lokality, živné půdy) nevysazovat odrůdy velmi náchylné k padlí révy (např. Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Modrý Portugal, Frankovka);
  • na rizikové lokality (uzavřená málo vzdušná a vlhká stanoviště) nevysazovat odrůdy velmi náchylné k šedé hnilobě hroznů révy a ostatním hnilobám (např. Aurelius, Müller Thurgau, Neuburské, Modrý Portugal, Svatovavřinecké);
  • pokud jsou vysazeny na riziková stanoviště velmi náchylné odrůdy, musí pěstitel počítat s potřebou vyšší intenzity ochranných opatření a zvýšeným rizikem selhání systému ochrany;
  • na lokalitách se zvýšeným nebezpečím poškození zimním mrazem (mrazové kotliny, údolnice) nevysazovat odrůdy s nižší odolností k zimním mrazům (např. Müller Thurgau, Neuburské, Veltlínké červené rané, Modrý Portugal, Svatovavřinecké);
  • vhodná volba podnože pro dané stanoviště a odrůdu zajistí optimální růst a plodnost i vysokou kvalitu hroznů, zvýší toleranci k suchu a omezí výskyt abiotických poruch, zejména Fe;
  • silněji rostoucí jsou podnože Kober 5 BB a 125 AA, Craciunel 2, středně rostoucí podnože SO 4 a Teleki 5 C
  • vyšší obsah uhličitanu vápenatého v půdě tolerují především podnože Craciunel 2, SO 4 a Kober 125 AA, mírně nižší obsah tolerují Kober 5 BB a Teleki 5 C. Velmi citlivé jsou podnože Amos a LE-K 1. K suchu je nejtolerantnější podnož SO 4;
  • na lokalitách s extrémně vysokým rizikem výskytu plísně révy upřednostnit interspecifické odrůdy s vyšší odolností proti patogenu (Cerason, Hibernal, Laurot, Malverina, Rinot, Sevar aj). Některé interspecifické odrůdy jsou však velmi vnímavé k napadení plísní révy v období před květem a v době kvetení (např. Hibernal).
Výběr osiva a sadby
Výběr výsadbového materiálu
Hnojení, vápnění a vodní režim
Rozbory a úprava půdních vlastností před založením porostu
Zásobnímu hnojení půdy při předvýsadbové přípravě předchází provedení pedologického a agrochemického posouzení půdy. K agrochemickému rozboru půdy se odebírají vzorky ze 2 horizontů (0–30 cm, 30–60 cm), stanoví se pH půdy, P, K, Mg, Ca a potřeba vápnění.  Všemu předchází provedení pedologického a agrochemického posouzení půdy. K agrochemickému rozboru půdy se odebírají vzorky ze 2 horizontů (0–30 cm, 30–60 cm), stanoví se pH půdy, P, K, Mg, Ca a potřeba vápnění. Na základě výsledku agrochemického rozboru se do hlubších vrstev půdy zapraví živiny, které se v půdním profilu obtížně pohybují (P, K příp. Mg).
K obohacení půdy o organickou hmotu a zvýšení obsahu humusu se v optimální variantě použije:
  • chlévský hnůj nebo vyzrálý kompost v dávce 100–300 t/ha. Do půdy se zapraví společně s částí vypočtené dávky živin hlubokou orbou;
  • opakovaný výsev a zaorání směsek (nejčastěji luskovino – obilné směsky) nebo i déle trvající ozelenění a jejích zapravení do půdy. Během předvýsadbové přípravy půdy se doporučují nejméně 3 výsevy směsek na zelené hnojení. Na zelené hnojení se před jejich zapravením do půdy aplikuje zbývající část vypočtené dávky živin (P, K, příp. Mg).
  • Pokud není k dispozici chlévský hnůj nebo kompost použijí se opakovaně směsky na zelené hnojení. Zásobní hnojení vypočtenou dávkou živin (P, K, příp. Mg) se provede při zaorání chlévského hnoje a/nebo při zapravení zeleného hnojení (nejlépe na 2×). Hnojení je možno provést také před rigolací.
Kyselé půdy je třeba povápnit k úpravě pH meliorační dávkou vápenatých hnojiv. Optimální hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6,5–7,2 (písčité půdy 6,5, hlinité půdy 6,5–7, jílovité půdy 6,5–7,2). Menší dávky se zapraví najednou, vyšší dávky (nad 10 t/ha) postupně střední orbou. Na stanovištích s vysokým obsahem vápníku se doporučuje zapravit do půdy 1,5–2 t/ha síranu železnatého (zelená skalice) a 10–15 kg/ha boraxu. Jde o preventivní opatření k omezení výskytu abiotických poruch (především deficience Fe a B).
Rigolace je orba do hloubky nejméně 60 cm (hloubka s největším podílem kořenového systému révy) zapraví již aplikované málo pohyblivé živiny (P, K, příp. Mg) do hlubších vrstev půdy, hluboko provzdušní půdu a rozruší zhutnělé podorničí. Měla by být provedena na jaře nebo nejpozději v září v roce před výsadbou vinice. Lze ji provést také v roce po vyklučení vinice. Časná rigolace urychlí eliminaci únavy půdy včetně patogenů a živočišných škůdců přetrvávajících na kořenech a v půdě, postupně vytvoří vhodné podmínky pro směsky nebo zelený úhor, podpoří biologickou aktivitu půdy aj. Rigolaci je možno nahradit hlubokým prokypřením. Výhodou je, že nedojde k převrstvení půdy a vysazené sazenice mají optimální podmínky, rychle zakoření a lépe rostou. Zásobní hnojení se poté provádí hloubkovými aplikátory.

Hodnocení obsahu hlavních živin v půdě (P, K, Mg v mg/kg, podle Melich III):
ŽivinaPůdaObsah
velmi nízkýnízkývyrovnanývysokývelmi vysoký
Klehká půdado 100101–220221–340341–500nad 500
střední půdado 125126–250251–365366–480nad 480
těžká půdado 180181–310311–490491–580nad 580
Mglehká půdado 8081–180181–320321–425nad 425
střední půdado 105106–225226–365366–480nad 480
těžká půdado 170171–300301–435436–580nad 580
P
do 5555–100101–170171–245nad 245

Množství živin v kg/ha, které by mělo být dodáno do půdy před výsadbou podle zjištěného obsahu živin v půdě (dle Pavlouška 2003):
ObsahP   K



lehká půdastřední půdatěžká půda

PP2O5
KK2OKK2OKK2O
Velmi nízký200600
500600580700670800
Nízký140300
250300330400420500
Vyrovnaný70150
125150170200210250
Vodní režim
Réva je hluboko kořenící rostlina velmi tolerantní k nedostatku a výkyvům vláhy. Budování závlahových systémů je efektivní především na extrémně suchých stanovištích a mělkých a písčitých půdách. Na těchto lokalitách závlaha zajistí vyšší jistotu výnosu i kvalitu sklizně. Vhodná je především individuální kapková závlaha keřů. Doporučuje se optimální péčí o půdu a usměrněným ozeleněním přimět révu k hlubšímu zakořenění. 
Jiná péče o půdu
Hygienická opatření
Nakládán í s posklizňovými zbytky rostlin
Odstraňování chřadnoucích a odumřelých částí stromů a keřů
Dodržování časového odstupu mezi likvidací a založením nové výsadby
Údržba mechanizace
Ochrana a podpora užitečných organismů
Abiotické faktory
Ochrana proti chorobám
Ochrana proti škůdcům
Regulace plevelů
Další prostředky na OR