Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - listová zelenina

2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Doporučuje se pěstovat takový sortiment plodin (včetně meziplodin), který umožní jejich účelné střídání a při rotaci na stejném stanovišti dodržovat dostatečný časový odstup mezi plodinami, které jsou hostitelé obdobných chorob a škůdců (především půdou přenosných). Omezí se tím riziko výskytu bakteriálního vadnutí salátu, podehnívání salátů (v důsledku napadení komplexem houbových patogenů), alespoň tříletý odstup mezi hvězdnicovitými druhy plodin v osevním postupu omezí rozvoj drátovců.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Poloha pozemku
Doporučuje se volit takové postupy, které omezují rozvoj patogenů a minimalizují nutnost použití chemických prostředků na ochranu rostlin. Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření: 
  • Produkční plochy salátu je vhodné zakládat na plochách, v jejichž okolí se nevyskytuje topol černý, který je zimním hostitelem dutilky topolové, která během letního období v následujícím roce škodí na salátu. 
  • Na základě záznamů o vývoji teploty a vlhkosti je účelné provádět prognózu rizika napadení salátu plísní salátu.
Půdní vlastnosti
  • Výběr vhodných půdně klimatických podmínek pro pěstování salátu. 
  • Salát je velmi citlivý na zasolení půdy nebo substrátu, ve kterém je pěstován. V našich podmínkách k zasolení substrátu nejčastěji dochází při pěstování salátu v krytých prostorách (skleníky, fóliovníky). Reakcí salátu na zasolenou půdu jsou tmavé a tužší listy a zpomalená tvorba hlávek. Prevencí výskytu poruch salátu v důsledku zasolení substrátu je výběr vhodného stanoviště s dobrou propustností půdní spodiny, omezení minerálního hnojení a dostatečná závlaha.
Zakládání porostu
  • Je účelná taková organizace porostu salátu, která odpovídá používané kultivační technice. Tím se zamezí během pracovních operací zbytečnému mechanickému poškozování pěstovaných rostlin a jejich oslabení. 
  • Je vhodné nepřehušťovat porosty, čímž se omezí především podehnívání salátů. Je však účelné dodržet minimální doporučený počet jedinců salátu na hektar dle pravidel pro IPZ (ZUČM, 2014), který činí 50 000.
Péče o porost
Stínění a zakrývání porostu
  • Mulčování povrchu půdy černou mulčovací netkanou textilií omezí podehnívání salátu. K omezení rozvoje této choroby přispívá také mělká výsadba kořenového balu sazenic (omezí se tím kontakt listů s půdou). U balíčkové sadby postačí výsadba na povrch půdy, případně se kořenový bal zapustí jen částečně pod povrch půdy. 
  • Zakrytí porostu salátu (především z nejranějších výsadeb na venkovní stanoviště) netkanou textilií do jisté míry omezí riziko poškození salátu nízkými teplotami a okusem zvěří.
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
Při výběru odrůd salátu se doporučuje upřednostnit registrované odrůdy s maximální možnou odolností vůči chorobám a škůdcům. Důležitý je výběr odrůd, které odpovídají zvolenému termínu pěstování a konkrétním půdním a klimatickým podmínkám. Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření. 
Preferovat takové odrůdy salátu, které vykazují zvýšenou toleranci k relativnímu nedostatku vápníku, dále k virové mozaice salátu, odrůdy s vyšší odolností k podehnívání salátu (se vzpřímenými listy) a odolnější k plísni salátu. Odolnost salátu k plísni salátové je však komplikovaná, neboť vznikají stále nové rasy plísně salátu, které překonávají rezistence salátu získané šlechtěním v předchozím období. Při výběru vhodných odrůd salátu je účelné zohlednit také rezistenci nebo toleranci k dutilce topolové.
Výběr osiva a sadby
Doporučuje se používat pouze osivo a sadbu prosté zárodků chorob, které je předpokladem dobrého zdravotního stavu porostů salátu a v konečném důsledku může omezit četnost nezbytných ošetření proti chorobám. Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření: 
  • Je doporučeno používat osivo s dobrou semenářskou hodnotou s absencí zárodků chorob přenosných osivem (např. plíseň salátu, virová mozaika salátu) 
  • Optimální je vysoká vitalita osiva, resp. dobrá polní vzcházivost, která urychluje počáteční vývoj a zapojení porostů, omezuje počet abnormálně se vyvíjejících klíčních rostlin a eliminuje riziko infekce především půdními patogeny (způsobující podehnívání salátu).  
  • Je doporučeno, aby osvědčení prokazující kvalitu osiva nebylo starší než 24 měsíců od doby jeho vydání.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Harmonická výživa salátu přispívá ke správnému růstu a vývoji rostlin a ovlivňuje tak příznivě přirozenou schopnost zeleniny odolávat infekčnímu tlaku patogenů. Veškeré hnojení v IPZ je vhodné provádět na základě aktuálního obsahu živin v půdě. Je účelné v dostatečné míře využívat statková a organominerální hnojiva (k předplodinám) a zařazovat zelené hnojení botanicky nepříbuznými druhy rostlin.  
Je prospěšné, aby závlaha salátu probíhala v souladu s průběhem počasí v daném vegetačním období, s ohledem na požadavky jednotlivých odrůd salátu a vývojovou fázi rostlin. Nedostatek, ale i nadbytek vláhy v důsledku nadbytku srážek nebo nevhodného způsobu zavlažování může zhoršovat zdravotní stav salátu (výskyt okrajových nekróz jako projev relativního nedostatku vápníku, rozvoj plísně salátu při vysoké vzdušné vlhkosti a teplotách 15-20 °C přes den a teplotami pod 15 °C v noci).
Rozbory a úprava půdních vlastností před založením porostu
Je vhodné pravidelně provádět agrochemický rozbor reprezentativního vzorku půdy na obsah živin (N, P, K, Ca, Mg) a stanovit hodnotu pH. Obsah dusíku minerálního je doporučeno zjišťovat vždy před založením porostu salátu a zjištěné množství zohlednit při hnojení. Ze stanoveného množství obsahu dusíku minerálního obsaženého v půdě je množství 50 kg/ha považováno jako přirozený obsah dusíku v půdě, proto se toto množství neodečítá od maximálního limitu doporučeného pro hnojení salátu. Množství dusíku minerálního obsaženého v půdě, který převyšuje přirozený obsah dusíku (50 kg/ha) se odečte od maximálního doporučeného množství dusíku, který je vhodné použít pro pěstování salátu.  
Př. Pokud byl agrochemickým rozborem zjištěn obsah 70 kg/ha, odečítá se od maximálního doporučeného množství dusíku na hektar pouze 20 kg dusíku.
Hnojení a vápnění
  • Půdu je prospěšné dostatečně organicky hnojit k předplodinám. 
  • Je vhodné půdu pravidelně vápnit a udržovat hodnotu pH v rozmezí optimálním pro salát.
  • Racionální využívání dusíkatých hnojiv (nepřehnojování) přispívá především k omezení podehnívání salátů. Maximální množství dusíku (N), které je doporučeno dodat k salátu dle pravidel pro IPZ (Zdroj: ZUČM, 2014) je 85 kg/ha.
Vodní režim
Salát hlávkový vyžaduje vzhledem k mělkému kořenovému systému menší a častější závlahové dávky, tj. každé 3–4 dny. Nejnáročnější je salát na vodu po dobu tří týdnů po výsadbě (do období zakrytí půdy) a 2–3 týdny před sklizní. Jakmile salát vytvoří hlávky, jsou účelné časové intervaly pro závlahu delší. Doporučené závlahové dávky jsou u salátu 10–20 mm.
Kultura salátu
Doporučené závlahové množství za vegetaci
[mm]
Období s doporučenou 
závlahou
Salát raný100březen – květen
Salát letní120červen – červenec
Salát pozdní120červenec – září
Hygienická opatření
Doporučuje se provádět taková opatření, která omezují šíření škodlivých organismů a minimalizují potřebu kurativních chemických ošetření při pěstování salátu. Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření: 
  • Pro oslabení chorob a škůdců je účelná průběžná kontrola porostů a včasné odstraňování silně napadených rostlin salátu nebo plevelných rostlin, které jsou ohniskem pro další šíření choroby nebo škůdce (bakteriální vadnutí salátu, podehnívání salátů, plíseň salátu). 
  • Doporučuje se odstraňovat chorobami napadené posklizňové zbytky z pozemku a tyto nevyužívat ani pro výrobu kompostu. Toto opatření přispěje k omezení rozvoje bakteriálního vadnutí salátu, podehnívání salátu, plísně salátu). 
  • Vzhledem k tomu, že důkladné zpracování a příprava půdy a její pravidelná kultivace mají nezanedbatelný sanitační efekt, nelze tedy jednostranně doporučit minimalizaci zpracování půdy. Hluboká orba a průběžná kultivace půdy omezují rozvoj např. drátovců.  
  • Je užitečné vést přehlednou evidenci půdních bloků, na kterých se vyskytly závažnější choroby, aby pěstitel mohl kontrolovat dodržování požadovaného přerušení pěstování salátu na těchto blocích.  
  • Dostatečná prostorová a časová izolace je účinným agrotechnickým opatřením, které omezuje rozvoj chorob a škůdců. Salát by se neměl pěstovat na pozemcích, v jejichž okolí se vyskytuje topol černý, který je zimovištěm dutilky topolové, která během letního období v následujícím roce škodí na salátu.
Ochrana a podpora užitečných organismů
Doporučují se takové postupy pěstování salátu, které umožňují zachovat biodiverzitu jak z hlediska přítomnosti druhové rozmanitosti rostlin, živočichů, ale i mikroorganismů (především půdních). Narušení rovnováhy v agroekosystému může znamenat omezení přirozených antagonistů škůdců pěstované zeleniny a s tím související omezení autoregulační schopnosti agroekosystému potlačovat výskyt chorob a škůdců (např. mšice). K zachování rozmanitosti a rovnováhy v agroekosystému se doporučuje: 
  • Nerušit krajinné prvky (meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice). Vyloučit změnu zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda.  
  • Nepálit bylinné zbytky na půdních blocích, popřípadě jejich dílech.  
  • Nepoužívat neselektivní pesticidy. 
  • Nejpozději do 31. května kalendářního roku oset příslušné biopásy směsí osiva doporučeného složení uvedeného v tabulce níže alespoň v minimálním objemu výsevu na 1 ha uvedeném v této tabulce. Je vhodné, aby osivo pro osetí biopásů mělo osvědčení prokazující jeho kvalitu ne starší než 24 měsíců.
PlodinaMinimální doporučené množství ve směsi [kg/ha]
Jarní obilovina (oves setý, pšenice jarní, ječmen jarní – možné i ve směsi)65
Pohanka obecná30
Proso15
Kapusta krmná0,4
Lupina bílá2
6. Regulace plevelů
7. Další prostředky na OR
Regulace růstu
​Regulátory růstu rostlin jsou užívané pro redukci délky stonků rostlin (prodlužovací růst). Toho je primárně dosahováno nižším prodlužováním buněk, ale také snížením míry dělení buněk. V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.
8. Certifikované metodiky
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu