Rostlinolékařský portál

Metodiky IOR - kořenová zelenina

2. Pěstební opatření
Osevní postupy
Střídání plodin
Doporučuje se volit takový sortiment plodin (včetně meziplodin), který umožní jejich účelné střídání a při rotaci na stejném stanovišti dodržovat dostatečný časový odstup mezi plodinami, které jsou hostitelé obdobných chorob a škůdců (především půdou přenosných). 
Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření: V osevním postupu je vhodné dodržet minimální odstup mezi kořenovou zeleninou ze stejné čeledi. Pro omezení septoriové skvrnitosti listů celeru jsou to minimálně 2 roky, alternariové skvrnitosti listů mrkve minimálně 3 roky, černé hniloby mrkve a korkovitosti bulev celeru minimálně 4 roky, skvrnitosti listů řepy a spály řepy minimálně 5 let. Odstup 3–5 let v osevním postupu je vhodný pro omezení pochmurnatky mrkvové.
Pěstitelské postupy
Volba pozemku
Poloha pozemku
Osluněné a vzdušné polohy snižují nebezpečí výskytu alternariové skvrnitosti listů mrkve, nezamokřené polohy pak omezují výskyt korkovitosti bulev celeru a spály řepy. 
U mrkve pěstované na větších plochách, nejlépe v dostatečné vzdálenosti od porostů, které vytvářejí stín, je výskyt pochmurnatky mrkvové omezen pouze na okrajové části porostu mrkve.
Půdní vlastnosti
Výběr vhodných půdně klimatických podmínek pro kořenovou zeleninu. Při pěstování kořenové zeleniny je vhodné využívat lehčí, prokypřené půdy. Nevhodné jsou půdy kamenité, těžké, nepropustné, s nízkým obsahem kyslíku, na kterých dochází zejména u mrkve, petržele a pastináku k deformacím a větvení kořenů, dále k výskytu rzivosti kořenů petržele, který je častější při nevhodných hodnotách pH (příliš kyselá nebo zásaditá půda). K omezení deformací kořenů přispívá pěstování mrkve, petržele a pastináku na hrůbcích.
Zakládání porostu
Je vhodné nepřehušťovat porosty, čímž se omezí náchylnost k napadení houbovými chorobami (alternariová skvrnitost listů mrkve). Je však účelné dodržet minimální počet jedinců na hektar dle tabulky. Neúměrně široký pěstitelský spon přispívá mj. k dutosti a praskání bulev celeru.

Zdroj: ZUČM, 2014
Zelenina
Výsadba
[ks sazenic/ha]
Výsev
[ks semen/ha]
Celer bulvový50 000-
Mrkev obecná-800 000
Pastinák setý-250 000
Petržel zahradní kořenová-800 000
Řepa salátová-120 000
Péče o porost
Stínění a zakrývání porostu
Zakrytí porostu řepy salátové netkanou textilií omezí výskyt květilky řepné, u mrkve (především na menších pěstitelských plochách) netkaná textilie omezí výskyt pochmurnatky mrkvové.
Agrotechnické zásahy v porostu
Je účelná taková organizace porostu kořenové zeleniny, která odpovídá používané kultivační technice. Tím se zamezí během pracovních operací zbytečnému mechanickému poškozování pěstovaných rostlin, které vytváří vstupní bránu pro infekci a oslabuje rostliny. 
Výběrem šetrné mechanizace lze omezit mechanické namáhání a poškozování kořenové zeleniny při sklizni, které zvyšují výskyt chorob skladované zeleniny (např. u mrkve černá hniloba mrkve).
Odrůda, osivo, sadba
Volba odrůdy
Při výběru odrůd kořenové zeleniny se doporučuje upřednostnit registrované odrůdy s maximální možnou odolností vůči chorobám a škůdcům. Důležitý je výběr odrůd, které odpovídají zvolenému termínu pěstování a konkrétním půdním a klimatickým podmínkám. 
Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření:  
Preferovat takové odrůdy: 
  • celeru bulvového, které vykazují vyšší odolnost k srdéčkové hnilobě celeru a septoriové skvrnitosti listů celeru; 
  • mrkve, které jsou méně náchylné k zelenání kořenů, odolnější k alternariové skvrnitosti listů mrkve (především u mrkve pro mechanizovanou sklizeň); 
  • petržele, mrkve, pastináku, celeru odolnější k padlí miříkovitých; 
  • řepy salátové, které jsou odolnější ke skvrnitosti listů řepy.
Výběr osiva a sadby
Doporučuje se používat pouze osivo a sadbu prosté zárodků chorob, které je předpokladem dobrého zdravotního stavu porostů kořenové zeleniny a v konečném důsledku může omezit četnost nezbytných ošetření proti chorobám. Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření: 
  • Je doporučeno používat osivo s dobrou semenářskou hodnotou s absencí zárodků chorob přenosných osivem (např. alternariová skvrnitost listů mrkve). 
  • Optimální je vysoká vitalita osiva, resp. dobrá polní vzcházivost, která urychluje počáteční vývoj a zapojení porostů, omezuje počet abnormálně se vyvíjejících klíčních rostlin a eliminuje riziko infekce především půdními patogeny.  
  • Je doporučeno, aby osvědčení prokazující kvalitu osiva nebylo starší než 24 měsíců od doby jeho vydání. Výjimkou může být osivo celeru bulvového, pokud u něj není záruka absence septoriové skvrnitosti listů celeru. Pak je účelné použít osivo celeru starší 3 let, neboť tak dlouho patogen na osivu nepřežívá.
Hnojení, vápnění a vodní režim
Harmonická výživa kořenové zeleniny přispívá ke správnému růstu a vývoji rostlin a ovlivňuje tak příznivě přirozenou schopnost zeleniny odolávat infekčnímu tlaku patogenů. Veškeré hnojení v IPZ je vhodné provádět na základě aktuálního obsahu živin v půdě. Je účelné v dostatečné míře využívat statková a organominerální hnojiva (s výjimkou celeru bulvového a řepy salátové k předplodinám) a zařazovat zelené hnojení botanicky nepříbuznými druhy rostlin.
Je prospěšné, aby závlaha kořenové zeleniny probíhala v souladu s průběhem počasí v daném vegetačním období, s ohledem na požadavky jednotlivých druhů a odrůd a vývojovou fázi rostlin. Nedostatek, ale i nadbytek vláhy může u kořenové zeleniny zvyšovat intenzitu napadení chorobami. Cílená závlaha v době líhnutí housenek osenic přispěje k omezení výskytu tohoto škůdce.
Rozbory a úprava půdních vlastností před založením porostu
Je vhodné pravidelně provádět agrochemický rozbor reprezentativního vzorku půdy na obsah živin (N, P, K, Ca, Mg) a stanovit hodnotu pH. Obsah dusíku minerálního je doporučeno zjišťovat vždy před založením porostu kořenové zeleniny z výsevu nebo výsadby a zjištěné množství zohlednit při hnojení. Ze stanoveného množství obsahu dusíku minerálního obsaženého v půdě je množství 50 kg/ha považováno jako přirozený obsah dusíku v půdě, proto se toto množství neodečítá od maximálního limitu doporučeného pro hnojení daného druhu kořenové zeleniny. Množství dusíku minerálního obsaženého v půdě, který převyšuje přirozený obsah dusíku (50 kg/ha) se odečte od maximálního doporučeného množství dusíku, který je vhodné použít pro pěstování dané kořenové zeleniny.  
Př.: Pokud byl agrochemickým rozborem zjištěn obsah 70 kg/ha, odečítá se od maximálního doporučeného množství dusíku na hektar pouze 20 kg dusíku.
Hnojení a vápnění
  • Půdu je prospěšné dostatečně organicky hnojit k předplodinám (s výjimkou celeru bulvového), neboť v půdách bohatých na organickou hmotu je více potlačován rozvoj háďátka severního. 
  • Je vhodné půdu pravidelně vápnit a udržovat hodnotu pH v rozmezí optimálním pro daný druh kořenové zeleniny. Příliš kyselé nebo příliš zásadité půdy mohou podporovat rozvoj např. abiotické rzivosti kořenů petržele.  
  • Racionální využívání dusíkatých hnojiv (nepřehnojování) přispívá k omezení výskytu např. dutosti a praskání bulev celeru, padlí miříkovitých a skvrnitosti listů řepy. 

Maximální množství dusíku (N), které je doporučeno dodat k jednotlivým druhům zeleniny dle pravidel pro IPZ: 
Zdroj: ZUČM, 2014
Druh zeleniny
Maximální doporučené 
množství dusíku [kg/ha]
Celer bulvový160
Mrkev obecná170
Petržel kořenová70
Pastinák setý84
Řepa salátová70

Vodní režim
  • Mrkev a petržel kořenová patří k zeleninovým druhům, které nemají vysoké nároky na vodu. Při pěstování kořenové zeleniny na hrůbcích jsou nároky na vodu vyšší. S ohledem na aktuální průběh počasí je však závlaha na počátku vegetačního období prospěšná, protože urychluje vývoj porostů a přispívá ke zkvalitnění výnosu. Rané odrůdy se doporučují zavlažovat dvěma dávkami během května a června, pozdnější odrůdy pak během července a srpna. Optimální jsou závlahové dávky 20–25 mm, které přispívají k dobrému tvarování kořenů.  
  • Celer bulvový má nároky na závlahu vyšší. Vyžaduje půdu stále provlhčenou. Závlahu je účelné omezit pouze při zakořeňování, čímž se docílí mohutnějšího kořenového systému. Po dostatečném zakořenění je vhodné celer zavlažovat pravidelně dávkami 20–25 mm až do září.

Doporučené závlahové množství vody za vegetaci: 
Zdroj: Malý a kol. (1998): Polní zelinářství
Druh zeleniny
Množství vody
[mm]
Období s doporučenou 
závlahou
Celer bulvový380květen – září
Řepa salátová150červen – září
Mrkev raná-karotka60květen – červen
Mrkev pozdní80květen – srpen
Petržel kořenová80červenec – srpen
Hygienická opatření
Doporučuje se provádět taková opatření, která omezují šíření škodlivých organismů a minimalizují potřebu kurativních chemických ošetření při pěstování kořenové zeleniny. Pro jednotlivé choroby a škůdce, nebo jejich skupiny se doporučuje využívání následujících opatření:
Nakládání s posklizňovými zbytky rostlin
  • Pro oslabení chorob a škůdců je účelná průběžná kontrola porostů a včasné odstraňování silně napadených rostlin, které jsou ohniskem pro další šíření choroby nebo škůdce.  
  • Doporučuje se odstraňovat chorobami napadené posklizňové zbytky z pozemku a tyto nevyužívat ani pro výrobu kompostu. Toto opatření přispěje k omezení rozvoje septoriové skvrnitosti listů celeru, alternariové skvrnitosti listů mrkve, padlí miříkovitých, korkovitosti bulev celeru, skvrnitosti listů řepy, ale i pochmurnatky mrkvové. 
  • Vzhledem k tomu, že důkladné zpracování a příprava půdy a její pravidelná kultivace mají nezanedbatelný sanitační efekt, nelze tedy jednostranně doporučit minimalizaci zpracování půdy. Hluboká orba a průběžná kultivace půdy omezují rozvoj např. drátovců.
Dodržování časového odstupu mezi likvidací a založením nové výsadby
  • Je užitečné vést přehlednou evidenci půdních bloků, na kterých se vyskytly závažnější choroby, aby pěstitel mohl kontrolovat dodržování požadovaného přerušení pěstování kořenové zeleniny na těchto blocích. Např. při výskytu rizománie u řepy je účelné přerušit její pěstování na pozemku s výskytem této virové choroby alespoň na dobu 10 let.
  • Dostatečná prostorová a časová izolace je účinným agrotechnickým opatřením, které omezuje rozvoj chorob a škůdců, jako např. fytoplasmovou žloutenku aster, septoriovou skvrnitost listů celeru, septoriovou skvrnitost listů petržele, alternariovou skvrnitost listů mrkve, padlí miříkovitých aj. Pro omezení skvrnitosti listů řepy a rzivosti řepy je důležitá prostorová izolace porostů řepy salátové od porostů (především semenných) krmné a cukrové řepy.
Ochrana a podpora užitečných organismů
Doporučuje se využívat takové způsoby pěstování kořenové zeleniny, které umožňují zachování vyrovnané biodiverzity jak z hlediska přítomnosti druhové rozmanitosti rostlin, živočichů, ale i mikroorganismů (především půdních). Narušení rovnováhy v agroekosystému může znamenat omezení přirozených antagonistů škůdců pěstované zeleniny a s tím související omezení autoregulační schopnosti agroekosystému potlačovat výskyt chorob a škůdců (např. mšice makové).
K zachování rozmanitosti a rovnováhy v agroekosystému je účelné dodržovat následující zásady: 
  • Nerušit krajinné prvky (meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice); 
  • vyloučit změnu zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda; 
  • nepálit bylinné zbytky na půdních blocích, popřípadě jejich dílech;  
  • nepoužívat neselektivní pesticidy; 
  • nejpozději do 31. května kalendářního roku oset příslušné biopásy směsí osiva složení uvedeného v tabulce níže alespoň v minimálním objemu výsevu na 1 ha uvedeném v této tabulce. Je doporučeno, aby osivo pro osetí biopásů mělo osvědčení prokazující jeho kvalitu ne starší než 24 měsíců.
PlodinaMinimální doporučené množství ve směsi [kg/ha]
Jarní obilovina (oves setý, pšenice jarní, ječmen jarní – možné i ve směsi)65
Pohanka obecná30
Proso15
Kapusta krmná0,4
Lupina bílá2
6. Regulace plevelů
7. Další prostředky na OR
Regulace růstu
Regulátory růstu rostlin jsou užívané pro redukci délky stonků rostlin (prodlužovací růst). Toho je primárně dosahováno nižším prodlužováním buněk, ale také snížením míry dělení buněk. V zemědělství je užívána řada účinných látek s morforegulačním účinkem.
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu