Rostlinolékařský portál

fomová hniloba brukvovitých

Leptosphaeria maculans (teleom.) - Phoma lingam (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Ascomycetes čeleď: Leptosphaeriaceae

Další české názvy: fomová hniloba, fomové černání krčku řepky olejné, suchá hniloba

Vědecká synonyma: Leptosphaeria biglobosa (teleom.), Sphaeria maculans (teleom.) - Plenodomus lingam (anam.)

EPPO kód: LEPTMA

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Napadány mohou být všechny druhy brukvovité zeleniny, olejniny, pícniny, plodiny na zelené hnojení a plevelné rostliny.

Příznaky poškození/napadení

U mladých rostlin je jedním z původců padání klíčních rostlin, projevující se šedohnědými skvrnami na děložních listech, stoncích, kořenových krčcích a na kořenech. Při silnějším napadení mladé rostliny odumírají. U starších rostlin jsou skvrny vpadlé, s tmavším okrajem. Při napadení kořenů praská a odlupuje se kořenová kůra a vzniká tzv. „černá noha“. Následkem toho rostliny zaostávají v růstu, jejich listy žloutnou a uvadají a jdou snadno vytáhnout ze země. Ve skládkách se tato hniloba projevuje jako suchá nebo slizovitá. Napadány mohou být i šešule, z nichž patogen přerůstá do semen.

Životní cyklus

Na všech napadených částech se vytvářejí velmi drobné (0,2–0,4 mm) černé plodničky (pyknidy).

Způsoby šíření

Rozvoj choroby podporuje vlhké a teplé počasí. Zdrojem infekce je napadené osivo a posklizňové zbytky, především košťály, bulvy a šešule. Napadána jsou především pletiva mechanicky poškozená a nebo poškozená hmyzem (např. květilkou zelnou, hraboši, drátovci apod.).

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Používání zdravého a namořeného osiva,
důsledné střídání plodin,
dostatečná prostorová izolace konzumních porostů od porostů semenných a od řepky,
dodržování osevního postupu na pozemku – min. 4 roky,
důsledná ochrana proti živočišným škůdcům – krytonosci, dřepčíci.