Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

pilatka azalková
Nematus lipovskyi

třída: hmyz (Insecta) řád: blanokřídlí (Hymenoptera) čeleď: pilatkovití (Tenthredinidae)

EPPO kód: NEMALI

Hostitelské spektrum
Pilatka azalková poškozuje rostliny rodu pěnišník (Rhododendron), zejména druhy p. lepkavý (R. viscosum), p. měkký (R. molle), p. měsíčkový (R. calendulaceum), p. tupý (R. obtusum) a p. žlutý (R. luteum).
Situace v ČR
Žír housenic na pěnišnících byl v ČR pozorován poprvé v roce 2010 v Praze. Z hlášení o výskytu housenic a příznaků poškození, poskytnutých veřejností na základě publikovaných informací o pilatce, i z výsledků úředního detekčního průzkumu provedeného v roce 2014, vyplynulo, že pilatka azalková je na území ČR rozšířena. Expresní analýza rizika, které představuje pilatka azalková, provedená v roce 2013, dospěla k závěru, že pilatka azalková na území ČR pronikla, rozšířila se a v některých oblastech může být považována za usídlenou. Působí škody na opadavých druzích pěnišníků. Celkové fytosanitární riziko pilatky azalkové pro území ČR bylo vyhodnoceno jako nízké, a proto nebyla zavedena žádná úřední fytosanitární opatření.
Popis druhu
Samice jsou bledě oranžové s černými tykadly a černými skvrnami na hrudi a zadečku. Samci mají svrchní stranu zadečku z převážné části tmavou. Dospělci měří okolo 5 mm. 
Housenice mladších vývojových stupňů jsou zelené, starší larvy získávají odstín podle zbarvení konzumovaného pletiva (listy nebo květy) a dorůstají délky okolo 10 mm.
Možnost záměny druhu
Záměna dospělců je možná s jinými druhy pilatek. Housenice mají charakteristické zbarvení a případná záměna za housenky píďalek je nepravděpodobná.
Příznaky poškození
Housenice jsou zpočátku svého vývoje gregarické (zdržují se ve skupinách) a ožírají listy podél jejich okrajů, starší larvy konzumují zbylé části listů kromě střední žilky. Po holožíru pak na větvích pěnišníků zůstávají pouze střední žilky listů, vytvářející hvězdicovité růžice. Přítomnost pilatky na lokalitě bývá poprvé zpozorována podle žíru na listech a květech, často až v době, kdy housenice ukončují nebo již ukončily žír.
Možnost záměny poškození
Příznaky jsou typické pro tohoto škůdce a jsou dobře odlišitelné od příznaků působených lalokonoscem rýhovaným (Otiorhynchus sulcatus), který vyžírá obloukovité požerky na okrajích listů.
Životní cyklus
Pilatka azalková má pouze jednu generaci do roka. Dospělci se objevují na jaře v době rašení pupenů. Samice kladou vajíčka do pupenů nebo rozvíjejících se listů, a to do střední žilky listu, kterou naříznou kladélkem. Larvy (housenice) ožírají listy a květy hostitelských rostlin. Jejich vývoj trvá 10–14 dní. Poté padají k zemi, kde si ve svrchní vrstvě půdy zhotovují zámotek (kokon) a mění se v předkuklu (prepupa). Předkukly v zámotcích setrvají v diapauze až do příštího jara, kdy následuje kuklení a líhnutí dospělců.
Způsoby šíření
Šíření dospělců pilatky azalkové aktivním letem má především lokální význam. Za rozhodující způsob šíření se považuje přemísťování školkařských výpěstků na místa jejich výsadby. S hostitelskými rostlinami se mohou přenášet vajíčka, housenice nebo kukly v substrátu.
Hospodářský význam
Napadení tímto škodlivým druhem vede k oslabení a estetickému znehodnocení hostitelských rostlin.
Zeměpisné rozšíření
Pilatka azalková byla popsána v roce 1974 z východu USA, kde se vyskytuje ve státech Alabama, Maine, Maryland, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, Pensylvánie a Virginie. V Evropě byl výskyt tohoto druhu zjištěn poprvé v roce 2010 v České republice. Další rozšíření není známo.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu