Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - blýskáček řepkový

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Dospělci – hospodářsky významné rostliny: řepka olejka ozimá i jarní, hořčice, semenné porosty brukvovité zeleniny. Dospělci se živí pylem mnoha druhů kulturních i plevelných kvetoucích rostlin. 
Larvy se vyvíjejí pouze na brukvovitých rostlinách. Mák je často hostitelskou rostlinou dospělců nové generace blýskáčka řepkového.
Popis škůdce
Dospělci jsou 2–2,5 mm velcí brouci, s kovově modrým nebo zelenavým leskem a krátkými paličkovitými tykadly.
Larvy jsou štíhlé, mají vyvinuté 3 páry hrudních končetin (oligopodní larvy). Na konci vývoje jsou 4 mm dlouhé. Jsou žlutobílé, po stranách jednotlivých tělních článků jsou tmavé skvrnky. Hlava je tmavohnědá.
Kukla je volná, bělavá, asi 2 mm dlouhá.
Možnost záměny škůdce
Možná záměna s dospělci  dalších druhů blýskáčků. Rozeznání je obtížné, ale pro praxi není důležité. V praxi je možná záměna dospělců s dřepčíky rodu Phyllotreta. Ti však mají dlouhá nitkovitá tykadla a při vyrušení skáčí.
Záměna larev je možná s larvami krytonosce šešulového (larva beznohá s hlavou - apodní eucephalní) nebo bejlomorky kapustové (larva beznohá bezhlavá – apodní acephalní). Larvy obou druhů žijí uvnitř poškozených šešulí.
Příznaky poškození
Brouci lezou po rostlinách, kde žírem ničí poupata. Malá poupata sežírají zcela, do větších se vžírají ze strany a vyžírají vnitřek. Poškozená poupata opadávají, zůstávají pouze stopky. Opadaná nebo poškozená poupata jsou v celém květenství nepravidelně rozmístěna. Důsledkem je nepravidelné nasazení květů, příp. šešulí. 
Larvy poškozují při silném výskytu poslední vrcholová květenství.
Možnost záměny poškození
Poškození je sice typické, ale může se zaměnit s poškozením suchem nebo pozdějšími mrazy (prázdné stopky šešulí jsou delší než při žíru blýskáčkem). V určité části květenství chybějí pak všechny květy. Dle termínu rozkvétání je možno pozorovat rozdíly mezi odrůdami.
Životní cyklus
Brouci přezimují v půdě v hloubce několika centimetrů nebo pod zbytky rostlin, v opadaném listí apod., na orné půdě i mimo ni. Po oteplení se začínají objevovat brzy na jaře. V teplých letech již od poloviny března. Na jaře se brouci živí pylem na květech mnoha bylin a dřevin. Brouků během jara na rostlinách postupně přibývá. Někteří brouci totiž opouštějí místo přezimování i o několik týdnů později než první jedinci.
V období tvorby poupat u řepky se blýskáčci hromadně stěhují na její porosty, protože vývoj jejich larev může proběhnout pouze na brukvovitých rostlinách. První jedinci zpravidla povrchově ožírají mladé lístky a poupata a zatím nezpůsobují větší škody. Se stoupajícími teplotami a množstvím brouků škodlivost rychle roste. V jednom kvítku bylo pozorováno až 10 dospělců. Vajíčka jsou kladena do květů po 1–2 kusech. Samička celkem naklade asi 40–50 vajíček. Při normálních teplotách se larvy líhnou po 3–4 dnech.
Larvy se živí pylem a částmi kvítků. Přelézají z květu na květ a postupně, jak porost odkvétá, se soustřeďují na posledních horních kvítcích. Vývoj larev trvá 20–30 dní. Dorostlé larvy padají na zem a kuklí se v půdě v hloubce 2–6 cm. Brouci se z kukel líhnou po 10–11 dnech. Vylíhlí brouci se opět živí pylem (mohou škodit na semenných porostech brukvovité zeleniny). Objevují se masově na máku, kde však neškodí.  Od července do září vyhledávají brouci postupně úkryty. Většinou přezimují mimo zemědělskou půdu (okraje lesa, křoviny) mělce v půdě. Blýskáček řepkový má tedy 1 generaci do roka.
Hospodářský význam
Blýskáček patří mezi nejdůležitější škůdce ozimé řepky a je to klíčový škůdce jarní řepky. Škody může způsobit i na hořčicích a semenných porostech brukvovité zeleniny. Na máku neškodí.
Brouci způsobují největší škody za chladného počasí v období před květem, kdy plodina pomalu rozkvétá. Škody však způsobují i při postupném dlouhém nakvétání řepky na větvích. Ohroženy jsou zejména slabé řídké porosty. V současnosti se v jednotlivých letech či regionech vyskytuje ve škodlivém množství nepravidelně. Příčinou může být intenzivní ochrana proti šešulovým škůdcům, která hubí larvy blýskáčka. V minulosti i množství blýskáčků přesahující hodnoty uváděného prahu škodlivosti nezpůsobilo při hodnocení výnosu velké škody. Je možné, že nové odrůdy svým velkým výnosovým potenciálem (zakládají více kvítků) dokážou nahradit do určité míry poškozená poupata. Přesto patří stále k závažným škůdcům, jeho výskyt je nutno pravidelně kontrolovat. Každoročně se proti němu ošetřuje 70–80 % ploch.
Larvy ničí poslední kvítky a vrcholové části květenství, škody způsobují jen při větším výskytu.
Velké škody způsobují dospělci nově vylíhlé generace na porostech jarní řepky – v mimořádných případech mohou ztráty na výnosech dosáhnout až 80 %.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Hodnocení letové aktivity a prvních náletů blýskáčka se může provádět vizuální kontrolou, smýkáním nebo pomocí alespoň jedné žluté Mörickeho misky nebo žlutého lepového pásu na porost. Do porostu se misky nebo pásy umisťují podle průběhu počasí během března v růstové fázi řepky BBCH 50–53. Doporučené umístění je ve výši vrcholků rostlin asi 5 m od okraje porostu.
Prognóza výskytu
Krátkodobá prognóza
Podle výskytu dospělců na žlutě kvetoucích plevelných rostlinách – např. pampeliška nebo monitoringem náletu. I průměrný výskyt dospělců na ozimé řepce může způsobit kalamitní škody na porostech jarní řepky, která je pěstována v blízkosti řepky ozimé – do 1 km.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
řepka olejná1 a více brouků/rostlina (velmi brzy, poupata uzavřená, 51 BBCH); 
3 a více brouků/rostlina (krátce před květem, 55–57 BBCH); 
3 a více brouků/rostlinu (na začátku květu, 59–69BBCH). 
U moderních odrůd je nutné kontrolovat výskyt po celou dobu výskytu poupat v porostu na větvích. Tyto prahy škodlivosti jsou pouze orientační a zvláště v silných a bohatě kvetoucích porostech je možno tyto čísla podle zahraničních zdrojů zdvojnásobit. 
Tyto kritická čísla by měla být pro současné podmínky ČR revidována. 
hořčice bílá
Není stanoven.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Při dlouhém období rozkvétání – nízké teploty či v řídkých, slabých nebo poškozených porostech je nutno výskyt i malého počtu brouků sledovat zvláště pečlivě.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepěstovat v oblastech s vysokou výměrou ozimé řepky řepku jarní. U ostatních brukvovitých plodin, zejména jarní řepky, prostorová izolace od porostů ozimé řepky. 
Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazotoidů Phradis interstitialis, Phradis morionellus a Tersilochus heterocerus. Stupeň parazitace významně zvyšují nezemědělsky využívané plochy v blízkosti porostů řepky. Při intenzivní chemické ochraně je stupeň parazitace larev velmi nízký a biologická ochrana je prakticky neúčinná. Snížení počtu dospělců v porostu v důsledku parazitace larev se však projeví až po delším období, kdy je prováděna podpora parazitoidů - přechodné období. Během přezimování bývají blýskáčci hubeni různými entomopatogenními houbami zejména v mírných vlhkých zimách.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
řepka olejka: 
Chemická ochrana proti blýskáčku řepkovému se doporučuje provádět při překročení prahu škodlivosti v období od prvního výskytu zelených poupat do počátku květu. Intenzivní insekticidní ochrana proti šešulovým škůdcům ve fázi BBCH 65–70 redukuje populaci blýskáčka řepkového a snižuje rizika škodlivého výskytu v příštím roce. 
hořčice bílá: 
Porosty se ošetřují pouze v případě silného výskytu na dosud nerozkvetlých poupatech.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
V ČR byla prokázána u řady populací blýskáčka řepkového rezistence vůči pyretroidům, zejména vůči účinným látkám lambda-cyhalothrinu, deltamethrinu a cypermethrinu. Existuje riziko výskytu rezistence také vůči neonikotinoidům. 
První výskyt rezistentní populace v ČR byl zjištěn vůči účinné látce acetamipridu. U blýskáčka řepkového existují mezi populacemi z různých regionů ČR významné rozdíly v citlivosti k jednotlivým účinným látkám pyretroidům. V ČR i ve většině zemí Evropy v současné době účinkují na populace blýskáčka rezistentní vůči deltamethrinu, lambda-cyhalothrinu nebo cypermethrinu účinné látky bifenthrin nebo tau-fluvalinate. Vyšší účinnost tau-fluvalinatu může být způsobena také vyšší dávkou účinné látky oproti ostatním pyretroidům, se kterou je přípravek povolen.  
K selekci rezistence blýskáčka řepkového přispívá kromě opakovaného používání stejných účinných látek také rozšíření ochrany na šešulové škůdce. U několika populací krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) byla poprvé v ČR prokázána rezistencí vůči přípravkům na bázi acetamipridu. K ochraně proti blýskáčkům a krytonoscům je tedy třeba přistupovat komplexně a volbu přípravků pro ošetření přizpůsobit výskytu konkrétních škůdců v porostu a účinnosti přípravků proti nim. 
U blýskáčka nebyla dosud prokázána mnohočetná rezistence mezi pyretroidy a neonikotinoidy, konkrétně mezi účinnými látkami lamda-cyhalothrin a acetamiprid. Rovněž nebyla zjištěna mnohočetná rezistence mezi pyretroidy a organofosfáty. Dále je nezbytné přizpůsobit aplikaci přípravků teplotním podmínkám, tj. ošetřovat u pyretroidů při teplotách pod 20 °C, u organofosfátů nad 15 °C, nesnižovat doporučenou dávku přípravku, používat pesticidy pouze v případě překročení prahu škodlivosti (selektivní ošetření, okrajové ošetření) a používat tank-mix přípravků pouze v případě, že je takový způsob použití povolen výrobcem.  
Antirezistentní strategie využitelné proti rezistentním populacím blýskáčka řepkového a krytonosce šešulovému nebo k oddálení dalšího postupu rezistence jsou založeny na střídání účinných látek z různých skupin a podskupin s různým mechanizmem účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit podle počtu dospělců v porostech před a po aplikaci. Toto hodnocení nemusí být však vždy objektivní, protože u některých skupin přípravků (neonikotinoidy, pymetrozine a indoxakarb) blýskáčci hynou později, ale rychle po ošetření omezují příjem potravy. Objektivní hodnocení účinnosti lze provést podle množství prázdných květních stopek v období tvorby šešulí.