Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - třásněnka úzkohlavá a zahradní

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Široce polyfágní. Vyvíjí se na širokém spektru polních plodin, včetně zeleniny. Hospodářsky významné poškození způsobují třásněnky na brukvovité zelenině (zejména zelí a květáku), dále na cibulovinách (hlavně cibule, pór), na okurkách, mrkvi a dalších druzích zeleniny.
Mnoho druhů plevelů (zejména z čeledi Asteraceae, např. Senecio spp. a Achillea spp.).
Popis škůdce
Dospělci jsou přibližně 1 mm dlouzí. Tělo úzké, dlouze protáhlé tělo, dlouhá, úzká křídla jsou lemovaná na okrajích brvami tvořícími třásně, v klidu složená na zadečku. Nohy jsou krátké, silné, s dvoučlennými chodidly, oči velké, složené. Ústní ústrojí bodavě sací. Články krátkých tykadel připomínají perly navlečené na šňůrce. Barva přes léto většinou žlutá, na podzim nahnědlá. 
Larvy jsou bezkřídlé, žlutozelené, podobné dospělcům.
Příznaky poškození
brukvovitá zelenina
Dospělci i nymfy škodí vysáváním obsahu buněk povrchových pletiv (sají z mezenchymu). Vysáté pletivo se poté naplňuje vzduchem. Typickými příznaky poškození, u brukvovité zeleniny nejčastěji patrné na mladých rostlinách jsou nepravidelné bílé skvrny, stříbřitě lesklé, později žloutnoucí a zasychající. Mladé listy se po napadení třásněnkami kroutí a deformují. Na listech hlávek zelí vznikají po saní larev i dospělců nádory o velikosti 1–3 mm naplněné vzduchem, jako reakce rostliny na toxiny třásněnek. Při slabším napadení bývají nádory obvykle na 3. až 5. listu shora,  při silném napadení jsou nádory na listech až do středu hlávky. Nádory později nekrotizují a mohou být vstupní branou pro napadení houbovými a bakteriálními chorobami.  
cibulová zelenina
Nápadné stříbřitě bílé skvrny v pruzích podél listů. Celý porost se bělošedě zabarvuje. Dochází ke ztrátě asimilační plochy. Při silném výskytu dochází ke zpomalení růstu rostlin a výnos klesá.
listová zelenina:  
Na listech jsou stříbřitě bílé skvrnky po sání třásněnek, v okolí jsou černé kupičky trusu.
plodová zelenina 
  • okurky: Napadené listy stříbřité až bronzovité, květy stříbřité, plody některých odrůd zdeformované a zjizvené.  
  • papriky: Květy odbarvené, plody se přestávají vyvíjet a jsou zdeformované, prosátá místa se vyznačují stříbřitým nebo bronzovitým povrchem, později žloutnou a korkovatí, květní kalich často zjizvený.
chryzantémy 
Napadené listy stříbřité a zdeformované, rostliny zakrslé, květy odbarvené, později žloutnoucí až hnědnoucí.
Životní cyklus
Třásněnky přezimují většinou jako dospělci, méně často jako nymfy na ozimých plodinách, plevelech a také v zimovištích (meze, remízky, okraje lesů), rostlinných zbytcích nebo v půdě. Přezimující generace hned na jaře začíná sát. Imaga, která přezimují mimo vhodné hostitelské rostliny přeletují na zeleninu a vhodné plevelné rostliny, kde kladou vajíčka. Samičky kladou vajíčka do rostlinných pletiv - buď oplodněná vajíčka, ze kterých se líhnou diploidní samice, anebo vajíčka neoplodněná, ze kterých se líhnou haploidní samci. Při obligátní partenogenezi se jedinci rozmnožují pouze nepohlavně, takto vznikne pouze samičí populace, méně často vznikne i samčí generace.  
Vývoj probíhá přes vajíčko, dvě stádia nymf, dále prepupální a jedno až dvou pupální stádia (s viditelnými základy křídel) až do stádia okřídlených dospělců. 
První dvě nymfální stádia jsou pohyblivá a podobají se imagu. Nymfy se po vylíhnutí drží v paždí listů a jsou insekticidy obtížně zasažitelné. Kuklí se v listových pochvách, v přízemních částech rostlin, nebo v půdě. První generace, která se vyvíjí v průběhu června a počátkem července na širokém spektru rostlin, včetně plevelů. Na mladých rostlinách zelí ani na náchylných odrůdách neškodí. Na zelí škodí zejména 2. generace, v některých letech 3. generace třásněnky zahradní, někdy společně s třásněnkou úzkohlavou. Vývoj jednotlivých generací obou škodlivých druhů na cibulovinách není synchronizován. U třásněnky úzkohlavé se však v prvních generaci vytváří pouze formy neschopné letu (krátkokřídlé formy), teprve druhá generace je okřídlená (dlouhokřídlá forma). 
Třásněnka úzkohlavá má pouze 2 generace v roce. 
Třásněnky zahradní mají na cibulovinách 3, v teplých letech až 4 generace v roce. Na cibuli je maximální výskyt vylíhlých nymf v paždí nejmladších listů. Přezimují dospělci a nymfy, často na hostitelských rostlinách (ozimá cibule, pór). Samice naklade za život 25–200 vajíček, nejčastěji 40–50. Nymfy se líhnou po 2–7 dnech. Kompletní vývoj trvá 20–30 dnů (za teplého počasí i méně). 
V krytých vytápěných prostorech skleníků a foliovníků mívá třásněnka zahradní 12–15 generací za rok a škodí nepřetržitě.
Hospodářský význam
Třásněnky mohou při silnějším výskytu způsobit hospodářsky významné škody. Sáním snižují fotosyntetickou aktivitu rostlin a jejich vitalitu, výnos hospodářských plodin nebo okrasnou hodnotu a prodejnost okrasných rostlin.
U brukvovité zeleniny jsou napadené hlávky zelí jsou neskladovatelné a vlivem vad vzhledu neprodejné.
U cibulové zeleniny hospodářsky významné škody způsobují třásněnky na cibuli kuchyňské, cibuli šalotce a póru zahradním. Na cibulovinách škodí oba dva druhy třásněnek (t.zahradní a úzkohlavá), přičemž poměr mezi oběma druhy se mění mezi roky i v průběhu jednoho roku může převládat na daném porostu jeden nebo druhý druh.  
U listové zeleniny bývá poškození salátu měně časté. 
Na kvetoucích rostlinách způsobují škody především opadem poupat, květů nebo plůdků. 
Kromě sání škodí třásněnka na hostitelských rostlinách i přenosem virů (např. viru bronzovitosti rajčete TSWV – Tomato spotted wilt virus, projevujícím se chlorotickými a nekrotickými lézemi, hnědnutím, bronzovitostí, deformacemi, zakrněním, vadnutím listů a stonků a dalších virů).
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Pravidelné a časté vizuální sledování přítomnosti dospělců prohlídkou vrcholů rostlin, poupat, květů a mladých plodů, úžlabí a spodní strany listů (Dospělci i nymfy žijí skrytě a na rostlinách se relativně rychle pohybují. Velmi obtížně se na rostlinách zjišťují). 
Monitoring výskytu pomocí optických lapáků – modrých (žlutých) lepových desek v porostu. (Modré desky jsou účinnější než žluté. Lepové desky však současně lákají i užitečné druhy jako jsou zlatoočky, pestřenky a slunéčka).
Nepřímé metody monitoringu
brukvovitá zelenina
Kritické období pro chemickou ochranu zelí vůči třásněnkám je v rozmezí SET od 300–800 °C nad prahem vývoje 10 °C (měřeno od 1. ledna).
Vrchol přeletu dospělců do porostů brukvovité zeleniny je v rozmezí SET od 600–700 °C nad prahem vývoje 10 °C (měřeno od 1. ledna). 
cibulová  a listová zelenina: 
Nejsou zpracovány.
Prognóza výskytu
Dle tendence výskytu a vývojového stadia škůdce.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění výskytu.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření: 
  • likvidace posklizňových rostlinných zbytků a plevelných živných rostlin v okolí produkce (ve kterých mohou přežívat všechna vývojová stadia třásněnek) zapravením, odlklizením a spálením,  
  • u cibulové zeleniny je doporučeno nevysévat jarní cibuli v blízkosti ozimé cibule, ve které třásněnky přezimují, 
  • desinsekce skleníků/foliovníků po ukončení /před zahájením sezóny (dle možnosti) nebo vymrznutí skleníků/fóliovníků (dle možnosti), pečlivá kontrola nakoupené sadby (optimálně dočasná „karanténa“),  
  • výsadba zdravé sadby prosté škůdců a chorob, 
  • použití bariér (sítí) proti hmyzu, 
  • včasná detekce škůdce pravidelně prováděnými vizuálními kontrolami,  
  • průběžná likvidace napadených rostlinných částí (listy, plody) a rostlin.
  • vytváření optimálních podmínek zvýhodňujících užitečné organismy (optimální teplota a relativní vlhkost vzduchu), 
Podpora predátorů a parazitoidů. Přirozenými nepřáteli jsou ploštice rodu Orius a zlatoočka Chrysoperla carnea.
Nechemické metody ochrany rostlin
Vychytávání dospělců pomocí optických lapáků (modrých lepových desek) – pouze při nižší intenzitě výskytu (především na začátku výskytu). 
Vychytávání dospělců pomocí barevných vodních pastí, (modré, žluté a bílé mají vyšší účinnost než pasti červené, zelené a černé).
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
brukvovitá zelenina
Chemická ochrana se provádí i u listové zeleniny na náchylných odrůdách od počátku tvorby hlávek zelí po celé období letové aktivity třásněnek. Přímá ochrana proti třásněnkám je cílena na dospělce, pokud možno po jejich náletu do porostů, nebo po maximu letu dospělců nové generace. V době výskytu vajíček a nymf je již účinnost ochrany snížena. 
Hlavní období pro ošetřování brukvovité zeleniny proti třásněnkám bývá koncem června a v červenci, po zjištění maxima přeletu dospělců. Při rozvleklém náletu dospělců po období počátku tvorby hlávek je třeba v závislosti na reziduální účinnosti použitého přípravku ošetření v týdenních až 10 denních intervalech opakovat, přibližně 2–4× v letech příhodných pro vývoj třásněnek. 
Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti třásněnkám, případně proti savým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny. Chemické ošetření se i u listové zeleniny doporučuje při výskytu 5% a více rostlin s výskytem třásněnek na náchylných odrůdách. Na ostatních odrůdách se za silný výskyt považuje výskyt 10 a více jedinců třásněnek v průměru na jednu rostlinu.  
cibulová zelenina
Přímá ochrana proti třásněnkám je cílena na dospělce, pokud možno po jejich náletu do porostů, nebo po maximu letu dospělců nové generace, které v porostu dokončili vývoj. V době výskytu vajíček a nymf je již účinnost ochrany snížena. Nesmí se připustit namnožení populace tak, aby příznaky poškození byly významné. Potom je již obtížné populaci třásněnek regulovat. 
Hlavní období pro ošetřování cibule proti třásněnkám bývá koncem června a v červenci po zjištění maxima výskytu dospělců první generace. K hlavní migraci třásněnek do cibule dochází ze zasychajících travních porostů a obilnin v období před zahájením žní. Při výskytu třásněnek na ozimé cibuli na podzim se doporučuje provést ošetření již na podzim po náletu třásněnek do porostů. Na jaře se doporučuje zahájit ošetření proti třásněnkám na ozimé cibuli již v průběhu května (podle lokality a průběhu teplot). Obdobně ošetření u jarní cibule se doporučuje zahájit při výskytu třásněnek již v průběhu května nebo počátkem června v době maxima výskytu dospělců, dříve než vykladou vajíčka.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.