Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - krytonosec řepkový

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Dospělci - hospodářsky významné rostliny: řepka ozimá, brukvovitá zelenina (nejvíce kedluben, méně často květák, kapusta a zelí).
Vajíčka jsou však kladena a larvy se vyvíjí pouze v některých brukvovitých: např. řepka ozimá, zelí, kapusta, květák. 
Popis škůdce
Dospělci jsou 3–4 mm dlouzí brouci. Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly. Zbarvení je jednobarevné šedé.
Vajíčko je 0,8 mm velké, oválné, mléčně zakalené. V pletivech stonku je kladeno jednotlivě, patrné i pouhým okem.
Larva je bělavá apodní eucephalní (beznohá s tmavou hlavou). Na konci vývoje asi 5–7 mm velká.
Možnost záměny škůdce
Možná záměna s krytonoscem čtyřzubým (Ceutorhynchus pallidactylus), jehož dospělci  však mají rezavé chloupky a rezavé tykadlové a chodidlové články. Na krovkách je bílá skvrna. Dospělci krytonosce čtyřzubého jsou většinou menší.
Larvy se mohou rovněž zaměnit s larvami krytonosce čtyřzubého. Rozlišení je obtížné podle šířky a délky hlavy. V praxi se neprovádí.
V řapících řepky škodí také larvy dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala), které mají na rozdíl od beznohých larev nosatců 3 páry hrudních končetin.
Příznaky poškození
Prvním příznakem výskytu dospělců v porostech je dírkování v čepelích listů po úživném žíru dospělců. Později se ve stonku objevují jednotlivé otvory po kladení vajíček. Dochází k deformaci stonků řepky a zejména silné rostliny praskají nebo se i lámou. Při velmi silném napadení larvami hlavní stonek řepky zůstává silně zdeformovaný. Po ukončení vývoje larev jsou ve stonku patrné otvory, kterými larva opustila rostlinu. 
Mechanicky poškozená místa na rostlině jsou často infikována původci houbových chorob nebo bakteriemi.
Možnost záměny poškození
Poškození je zaměnitelné s poškozením dospělci či larvami krytonosce čtyřzubého nebo larvami dřepčíka řepkového. Vzhledem k jinému způsobu poškození rostliny larvami je rozlišení poškození oběma druhy krytonosců v prvních fázích napadení snadné (krytononosec řepkový poškozuje stonky, krytonosec čtyřzubý poškozuje řapíky listů).
Larvy dřepčíka olejkového poškozují především řapíky listů či vegetační vrcholy v časném jaru.
Životní cyklus
Má jednu generaci v roce. Dospělci krytonosce řepkového přezimují v půdě, většinou mimo pole. Při dosažení teploty půdy 5–7 °C, nastává při teplotách nad 10 °C letová aktivita brouků. K hromadnému přeletu do porostů řepky dochází při teplotách vzduchu nad 12 °C. Po úživném žíru klade samička vajíčka především pod vrcholek výhonů. Larvy se vyvíjí asi měsíc uvnitř stonku. Před kuklením opouští rostlinu vykousaným otvorem a kuklí se v půdě.
Hospodářský význam
Larvy krytonosce řepkového patří k nejvýznamnějším škůdcům ozimé řepky. Největší škody způsobují především v teplých oblastech. Mohou způsobit až 40 % snížení výnosů. Další škody způsobuje výskyt houbových chorob na stonku v místech mechanického poškození krytonosci. I při slabém výskytu se snižuje kvalita semene v důsledku nouzového dozrávání. V jarní řepce krytonosec řepkový neškodí. 
Krytonosec řepkový převažuje zejména v celých Čechách a na jižní Moravě.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
​Monitoring náletu do porostů se provádí pomocí optických lapáků (Mörickeho miskek nebo žlutých lepových desek). V praxi je vhodné vždy rozlišit, zda se jedná o dospělce krytonosce řepkového nebo krytonosce čtyřzubého, protože škodlivost larev je rozdílná.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
3 brouci v průměru na jednu misku nebo lepovou desku a jeden den.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Významným preventivním opatřením je prostorová i časová izolace porostů brukvovitých rostlin. Důležité je také odstranění posklizňových zbytků a v případě silnějšího napadení porostů hluboká orba po sklizni. Tím se zaklopí do větších hloubek kukly nebo čerstvě vylíhlí dospělci, čímž se významně sníží počet přezimujících dospělců. Vzhledem k tomu, že část dospělců následně přezimuje mimo zemědělskou půdu, je pozdější orba již méně účinná. 
Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazotoidů. Larvy krytonosců hubí larvy blanokřídlých parazitoidů z rodu Tersilochus, zejména Tersicholus fulvipes. Při dodržení preventivních opatření jsou však zároveň hubeni i tito přirození nepřátelé. Samičky krytonosců přednostně vyhledávají ke kladení silnější rostliny. V případě již začínající deformace stonků se nesmí pokračovat v přihnojování dusíkem, protože ten ještě zvýrazňuje deformace a praskání stonků.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Aplikace musí být provedena před kladením vajíček samičkami krytonosců. Ke kladení vajíček dochází podle průběhu teplot za 7–10 dnů po prvním hromadném náletu brouků do porostů. Opožděné ošetření výrazně snižuje účinnost aplikace. Ošetřit je nutné především porosty slabé a špatně přezimované, jestliže se nebudou zaorávat.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Rezistence nebyla zjištěna. Vzhledem k nutnosti každoročního ošetření je nutné dodržovat zásady antirezistentní strategie. Antirezistentní strategií rozumíme používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku. Neošetřovat preventivně bez prokazatelného výskytu dospělců.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ošetření je možno ověřit rozříznutím stonků řepky nejlépe v období konce květu (BBCH 69–73). V této době je ve stoncích patrný rozsah poškození larvami krytonosců i případný výskyt houbových chorob.