Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

nosatec
Rhynchophorus ferrugineus

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Vědecká synonyma: Calandra ferruginea, Cordyle sexmaculatus, Curculio ferrugineus, Curculio hemipterus, Rhynchophorus indostanus, R. pascha var. cinctus, R. signaticollis, R. signaticollis var. dimidiatus

EPPO kód: RHYCFE

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Do okruhu hostitelských rostlin nosatce patří palmy (Palmae). K náchylným druhům patří areka obecná (Areca catechu), brahea ztepilá (Brahea armata), Butia capitata, Calamus merrillii, Caryota cumingii, C. maximaCorypha elata, C. gebanga, datlovník kanárský (Phoenix canariensis), datlovník pravý (P. dactylifera), datlovník Theofrastův (P. theophrasti), datlovník P. sylvestris, gomut cukrodárný (Arenga pinnata), Howea forsteriana, Jubaea chilensis, kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera), Livistona australis, L. decipiens, lontar vějířovitý (Borassus flabellifer), olejnice guinejská (Elaeis guineensis), palma královská (Oreodoxa regia), Sabal umbraculifera, ságovník pravý (Metroxylon sagu), syagrus brazilský (Arecastrum romanzoffianum), trachykarpus žíněný (Trachycarpus fortunei), Washingtonia spp. a žumara nízká (Chamaerops humilis). 
Za náchylné rostliny jsou považovány rostliny jmenovaných druhů, jejichž báze kmene má průměr přes 5 cm.
Výskyt nosatce byl zaznamenán také na rostlinách agáve americká (Agave americana) z čeledi chřestovité (Asparagaceae) a třtina cukrová (Saccharum officinarum) z čeledi lipnicovité (Poaceae).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu nosatce se prováděl každoročně v letech 2007–2017 vizuální kontrolou palem.
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu byl v roce 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis
Nosatec je robustní druh, dospělci jsou dlouzí 2−4 cm. Brouci jsou červenohnědí, s charakteristickým dlouhým ohnutým noscem, s velmi variabilními černými skvrnkami na štítu. Hlava s noscem zaujímají okolo 1/3 celkové délky těla. Zatímco samci mají vpředu na svrchní části nosce skvrnu tvořenou krátkými hnědavými chloupky, samice mají nosec lysý, užší, zahnutější a o něco delší než samci.
Vajíčka jsou krémově bílá, podlouhlá, lesklá, v průměru 2,62 mm dlouhá a 1,12 mm široká. Larva je beznohá, má hnědou hlavu a bílé tělo, které je tvořeno ze 13 článků. Vzrostlá larva je až 5 cm dlouhá a 2 cm široká. Kukelní komůrka je dlouhá 50–95 mm a široká 25–40 mm. 
Kukla je zprvu krémově, později hnědě zbarvená, s průměrnou délkou 35 mm a šířkou 15 mm.
Možnost záměny
Larvy jsou podobné larvám druhu Rhynchophorus palmarum, dospělci R. palmarum jsou ale černě zbarvení.
Příznaky poškození/napadení
V rané fázi napadení je výskyt nosatce obtížně zjistitelný. Příznaky poškození jsou zpravidla znatelné, až když už jsou palmy vážně poškozeny. Larvy nosatce vyžírají měkká pletiva a bázi řapíků, přičemž mohou zlikvidovat rostlinu během 6−8 měsíců. Na přítomnost škůdce poukazují otvory ve kmeni nebo bázích řapíků, ze kterých jsou vytlačovány drtinky, což může být doprovázeno výtokem hnědé viskózní tekutiny. Kokony se nacházejí u báze listů palem. Koruny napadených palem mohou vykazovat nerovnoměrný růst, mohou se vyskytnout příznaky podobné příznakům nedostatku vláhy (vadnutí, žloutnutí listů). Larvy vydávají při žíru chroustavý zvuk, který je možné slyšet při přiložení ucha ke kmeni. Konečnou fází poškození je vadnutí koruny, usychání listů a postupně celé rostliny.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky je možné s příznaky působenými jinými škůdci palem (Rhynchophorus palmarum, Paysandisia archon), popřípadě jinými biotickými či abiotickými faktory (např. nedostatek vláhy).
Životní cyklus
Samičky nosatce kladou vajíčka (v průměru 204 kusů) do měkčích pletiv, do poranění na kmeni palem a na bázi řapíků listů. Doba trvání larválního stadia se pohybuje v rozmezí 36–78 dní (průměrně 55 dní), během tohoto období larva vytváří 7 larválních stupňů. Larvy se prokousávají směrem do nitra kmene. U mladých rostlin palem se larvy nacházejí v kmeni i v koruně, u starších rostlin jsou místa žíru larev obecně soustředěna na část kmene poblíž růstového vrcholu, u palem starších než 15 let se larvy nacházejí v části kmene okolo jednoho metru pod korunou, v koruně a v bázích řapíků. Před zakuklením si larva vytváří kokon z palmových vláken. Po vylíhnutí z kukly zůstávají brouci 4–17 dní (průměrně 8 dní) uvnitř kokonu, během tohoto období pohlavně dospívají. Doba vývoje závisí na teplotě, nosatec může mít více generací za rok, v Egyptě má např. 3 generace, v Indii trvá vývoj od vajíčka po dospělce průměrně 82 dnů. Dospělci žijí 2−3 měsíce.
Způsoby šíření
Dospělci nosatce jsou aktivní ve dne i v noci, ale k přeletům nebo přelézání brouků dochází výhradně ve dne. Dospělí nosatci se na kratší vzdálenosti šíří přelety do vzdálenosti 900 metrů. Na delší vzdálenosti se nosatec šíří zejména prostřednictvím mezinárodního obchodu s hostitelskými rostlinami.
Hospodářský význam
Nosatec patří mezi nebezpečné škůdce palem jak z hlediska produkčního (produkce kokosových ořechů, datlí) tak i estetického (palmy pěstované pro okrasné účely).
Zeměpisné rozšíření
Původní – Asie, kde se v současnosti vyskytuje v Bahrajnu, Bangladéši, Číně, Gruzii, Indii, Indonésii, Íránu, Izraeli, Japonsku, Jemenu, Jordánsku, Kambodži, Kuvajtu, Laosu, Libanonu, Malajsii, Ománu, Pákistánu, na Filipínách, v Kataru, Saudské Arábii, Singapuru, Srí Lance, Sýrii, Thajsku, Turecku, Spojených arabských emirátech a Vietnamu.
Druhotné – Evropa (Albánie, Chorvatsko, Francie, Itálie, Kypr, Malta, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko), Oceánie (Austrálie, Papua – Nová Guinea, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Vanuatu), Afrika ( Egypt, Libye, Maroko, Tunisko).
Fytosanitární regulace
Nosatec Rhynchophorus ferrugineus je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy III karanténním škodlivým organismem pro chráněné zóny v EU, kterými jsou Irsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Azory (Portugalsko). Rostliny stanovených taxonů palem mohou být do těchto chráněných zón dodávány, pokud byly trvale pěstovány v místech produkce v zemích, kde není znám výskyt R. ferrugineus, nebo pokud byly trvale pěstovány v oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou R. ferrugineus, nebo pokud byly pěstovány po dobu alespoň dvou let před vývozem či přemístěním na místě produkce, které je registrováno státní organizací ochrany rostlin v zemi původu a tato organizace nad ním vykonává dohled, kde jsou rostliny umístěny na stanovišti s úplnou fyzickou ochranou proti zavlečení R. ferrugineus, a kde nebyly během tří úředních prohlídek ročně provedených ve vhodných obdobích pro zjištění výskytu R. ferrugineus, včetně prohlídky provedené bezprostředně před přemístěním z tohoto místa produkce, pozorovány žádné příznaky napadení R. ferrugineus
Pro území EU, s výjimkou chráněných zón, je R. ferrugineus pro stanovené taxony palem regulovaným nekaranténním škodlivým organismem, s prahovou hodnotou pro rozmnožovací materiál a rostliny těchto palem určené k pěstování 0 %. Reprodukční materiál těchto palem s průměrem kmene u paty větším než 5 cm musí splňovat následující požadavky. Rostliny musí být trvale pěstovány v oblasti, která byla odpovědným úředním subjektem podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření stanovena jako prostá organismu R. ferrugineus, rostliny musí být pěstovány po dobu dvou let před jejich přemístěním na stanovišti v EU s úplnou fyzickou ochranou před zavlečením R. ferrugineus nebo na stanovišti v EU, kde byla ohledně R. ferrugineus používána vhodná preventivní ošetření, a rostliny musely být podrobeny vizuální prohlídce prováděné alespoň jednou za čtyři měsíce, která potvrdila, že je uvedený materiál prostý R. ferrugineus.
Monitoring a prognóza
Vizuální prohlídka hostitelských rostlin spojená s laboratorním vyšetřením případně odebraných vzorků. V zamořených územích se používají feromonové lapače (Tripheron®, účinná látka: (4S, 5S)-4-methyl-5-nonanol).
Provádění ochranných opatření
Kromě regulace obchodu s rizikovými komoditami lze bránit šíření nosatce včasnou detekcí a eradikací (tj. vyhubením) v místech zjištěného výskytu.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
Chemická ochrana rostlin
Zkoumají se metody insekticidního ošetření napadených palem.