Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - háďátko řepné

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Z hospodářsky významných roslin: řepa, špenát, řepka, kapusta, květák, kedluben, zelí, tuřín, hrách, oves a četné druhy merlíkovitých a brukvovitých rostlin včetně plevelů (merlík, lebeda, ohnice, hořčice, kokoška aj.).
Popis škůdce
Cysty jsou odumřelé pohlavně dospělé samičky. Jsou citrónovitého tvaru a délky 0,6–0,8 mm, zpočátku bílé barvy, později slabě nažloutlé, po přeměně v cystu hnědé. Cysty obvykle obsahují 200–300 vajíček.
Samečci jsou hadovitého tvaru, 1,3–1,6 mm dlouzí.
Příznaky poškození
Řepa vadne (především v dopoledních hodinách) a žloutne, jakoby trpěla suchem nebo nedostatkem dusíku. Dochází ke zmnožení kořenového vlášení („vousatost“) a deformaci bulvy. Typický je ohniskovitý výskyt příznaků v porostu.
Životní cyklus
Háďátko řepné patří mezi sedenterní druhy nematod. To znamená, že samice žije v dospělosti přisedle na kořenech hostitelských rostlin, pohybliví jsou pouze samci a larvální vývojová stadia. Vajíčka a mladí jedinci přežívají v dormantním stavu v půdě v podobě cysty, což je odumřelé tělo samičky. 
Líhnutí larev podporují kořenové difuzáty hostitelských rostlin a dostatečná vlhkost půdy. Larvy nejlépe vyhledávají kořínky živných rostlin v dostatečně pórovité půdě, při půdní vlhkosti 10–20 % a při teplotě nad 20 °C. zeminy. Migrující larvy napadají od špičky vlásečnicové kořeny. Po průniku do pletiva kořene se usazují pod korovou vrstvou. Hostitelská rostlina na jejich přítomnost reaguje tvořením velkých buněk (syncytia), které háďátko využívá pro svoji výživu. Páření probíhá mimo kořeny. Samičky se po oplodnění samečky mění v cysty a uvolňují se z kořínků. Doba vývoje jedné generace je 4–8 týdnů. V našich podmínkách má na řepě cukrové a na řepce až 3 generace. Cysty s životaschopným obsahem mohou v půdě setrvat až 7 let.
Hospodářský význam
Lokálně způsobuje hospodářsky významné škody. Pěstitelé jsou v oblastech s výskytem H. schachtii nuceni pěstovat nákladnější tolerantní odrůdy. Škodlivost závisí na stupni zamoření pozemku.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring je prováděn extrakcí cyst z půdních vzorků. Pro extrakci je možné použít řadu technik, nejčastěji se používá extrakce pomocí Fenwickovy nebo Thomasovy konve. Počet cyst se přepočítává na 100 g zeminy.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
cukrovka a krmná řepa
1000 až 1500 vajíček nebo larev ve 100 cm3 půdy. 
brukvovitá zelenina
Prahy škodlivosti pro brukvovitou zeleninu nejsou k dispozici.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
cukrovka krmná řepa:
Počet živých cyst ve 100 ml půdyPočet vajíček a larev ve 100 ml půdyStupeň zamořeníZpůsob ošetření
6–10 cyst150–800bez příznaků na porostuantinematodní meziplodiny
11–20 cyst800–1 500ojedinělá ohniska se zavadající řepouantinematodní meziplodiny, rezistentní odrůda
21–40 cyst1 500–2 500zřetelná ohniska se zavadající, zakrnělou, vousatou řepouantinematodní meziplodiny, rezistentní odrůda
nad 40 cystnad 2 500rozsáhlé plochy se zavadající, zakrnělou, vousatou řepourezistentní odrůda nebo min. 8 let nepěstovat řepu a hostitelské rostliny
brukvovitá zelenina
Pro brukvovitou zeleninu není signalizace ošetření vypracována.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
cukrovka a krmná řepa
K preventivním způsobům ochrany patří včasné setí, dodržování osevních postupů (nepěstovat řepu po řepce), provádění hluboké orby a využívání tolerantních, rezistentních odrůd: Julietta, Halina KWS, Panorama KWS, Vitalina KWS, Gibbon. 
Je možné využívat antinematodních meziplodin. 
Přirozenými nepřáteli háďátka řepného jsou některé půdní houby. 
brukvovitá zelenina
Z preventivních opatření se při škodlivém výskytu doporučuje vyřadit hostitelské rostliny z osevních postupů a omezit výskyt merlíkovitých a brukvovitých plevelů. Životaschopnost cyst je dlouhá, proto tento postup nevede k eradikaci háďátka, nicméně může škody značně omezit. Na napadených pozemcích je vhodné pěstovat nepřátelské rostliny, které stimulují kořenovými výměšky vylézání larev z cyst, ale háďátka se na nich nevyvíjejí. Jsou to především cibule, česnek, hrách, kukuřice a žito.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Povolené přípravky na ochranu rostlin