Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Metodika IOR - mšice broskvoňová

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Polyfágní druh. 
Primární hostitel: broskvoň a kustovnice cizí. 
Sekundární hostitel: z hospodářsky významných rostlin: fazol obecný, sója luštinatá, brukev řepka olejka, lilek brambor, řepa, polní zelenina, rajče jedlé, paprika setá, lilek vejcoplodý, réva vinná, plevelné rostliny, okrasné rostliny (např. zástupce rodů Alcea, Amaranthus, Anthurium, Antirrhinum, Argyranthemum, Begonia, Bouvardia, Cactaceae, Crocus, Dahlia, Diathus, Fuchsia, Helleborus, Hyacinthus, Chrysanthemum x morifolium, Iberis, Lathyrus, Malope, Narcissus, Ocimum, Phaseolus, Phlox, Primula, Rosa, Salvia, Scabiosa, Sinningia, Tagetes, Tropaleum, Tulipa, Verbena, Viola x wittrockiana, Zantedeschia).
Popis škůdce
Tělo 1,4–2,5 mm dlouhé, zbarvení variabilní. Tykadla kratší než tělo.  Zřetelné čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli tenké a dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé.
Vajíčka drobná, černá.
Možnost záměny škůdce
Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná.
Příznaky poškození
Primární poškození na listech po posátí se většinou neprojeví. Mšice se vyskytují jednotlivě, nejčastěji je lze pozorovat na spodní straně listů nejnižších pater.
Mšice broskvoňová přenáší virus Beet yellows virus (virová žloutenka, BYV), virus mírného žloutnutí řepy (BMYV). 
U řepky se primární poškození na listech po posátí většinou projeví až při vysokém napadení. Mšice se vyskytují v koloniích na spodní straně listů a škodí především přenosem virů. Příznaky poškození virových onemocnění – od jara žlutavé skvrny na listech různé intenzity, postupně dochází k deformaci květenství a později šešulí. Rostliny jsou nápadné nezvyklým zbarvením listů – od žloutnutí až po antokyanové fialové zbarvení. Listy předčasně zasychají a odumírají. Postupně dochází pouze k vývoji malých deformovaných šešulí. Silně napadené rostliny jsou zakrslé.
Možnost záměny poškození
V počátečním vývoji se mohou příznaky virových chorob zaměnit za poškození v důsledku nedostatku živin (např. nedostatek síry), později rostliny vypadají jako mimořádně zdeformované po sátí mšic, ale pochopitelně se mšice na rostlinách nevyskytují.
Životní cyklus
Dicyklická mšice střídající primárního (zimního) a sekundárního (letního hostitele). Přezimují černá vajíčka na zimním hostiteli v kůře broskvoní a na kustovnici cizí, na kterých se vyvíjejí 2–3 generace. V květnu přeletí na letní hostitele. Na sekundárních hostitelích má 6–10 generací za rok. Jakmile se začne zkracovat den, snižovat teplota a klesá obsah výživných látek v sekundárních hostitelských rostlinách, vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Tato generace migruje zpět na zimního hostitele, kde dochází k páření a kladení vajíček. 
Mšice broskvoňová je také schopná přečkat mírnou zimu, pokud teplota neklesne pod -12 °C jako dospělá samička nebo nymfa. Přezimování samiček a nymf je také možné v krytých prostorech skleníků. 
K přemnožení dochází po časném náletu mšic za suchého a teplého počasí.
Mšice broskvoňová se vyskytuje zpravidla jednotlivě, nikoliv v koloniích a to především na spodní straně starších listů.
U řepky bývají první nálety mšic do porostů v polovině října, kdy jsou porosty již relativně zapojené. Napadení rostlin bývá silnější na okrajích pozemků a obecně ve slabších porostech setých pozdě nebo stresovaných suchem, případně na pozemcích trpících utužením. Obecně platí, že čím je ranější nálet mšic, tím je větší nebezpečí šíření virových chorob. Příchodem ochlazení (mrazu) se četnost mšic v porostech přirozeně sníží a část populace se stěhuje zpět na primární hostitele.
Hospodářský význam
cukrovka a krmná řepa
Vyskytuje se každoročně. Přímé škody sáním nejsou velké. Nepřímo škodí jako významný přenašeč virů.
řepka olejná
Mšice sáním oslabují rostliny. Přímé, vizuálně zjistitelné škody, způsobují mšice na řepce pouze výjimečně, pokud dojde k jejich kalamitnímu přemnožení. 
Větší význam mají mšice jako přenašeči virů způsobující zakrslosti a žluté mozaiky, konkrétně žloutenku vodnice (TuYV), dále virus mozaiky vodnice (TuMV) a virus mozaiky květáku (CaMV). Jejich vliv na výnos však může být vysoký. Při silném výskytu virózních rostlin bylo zjištěno snížení výnosu až o 30 %.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
cukrovka a krmná řepa
Aktuální nálet mšic se sleduje přímou prohlídkou listů na 5×2 rostlinách v řádku (vždy po 10 krocích) 5 m od okraje porostu a 5×2 rostlinách ve středu porostu - celkem 20 rostlin. Podrobně se prohlíží spodní strana listů. Vrcholové, ne zcela vyvinuté listy se svinutými okraji se z pozorování vyloučí.
Systémy varování
Prognóza výskytu
Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší. Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky na svých webových stránkách v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší. 
Dlouhodobá prognóza virových onemocnění – čím vývojově mladší rostliny v podzimním období jsou infikovány sáním mšic, tím silnější jsou projevy virového onemocnění v následujícím jarním období, a tím významnější může být další šíření virové infekce v porostu a snížení výnosu.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
cukrovka a krmná řepa
1 a více bezkřídlých mšic v průměru na 1 rostlinu do 20. června; 
5 a více mšic v průměru na 1 rostlinu od 21. června do 30. června. 
plodová zelenina, sója luštinatá
Není stanoven.
řepka olejná
30 % napadených rostlin (na podzim).
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Specifická prevence proti výskytu mšic není vypracována. U cukrovky a krmné řepy včasné setí, dodržování osevních postupů, provádění hluboké orby.Preventivními opatřeními lze snížit výskyt virových chorob.
Preventivními opatřeními lze snížit výskyt virových chorob. Vzhledem k tomu, že se viry TuYV a TuMV mohou vyskytovat na zcela běžných plevelných rostlinách, je tato ochrana velmi obtížná. Důležitá je důsledná prostorová izolace hostitelských rostlin a důsledné hubení plevelných rostlin. Základním předpokladem pro nižší tlak škůdců je však precizní agrotechnika řepky (dřívější termín výsevu a kvalitní příprava půdy). Tyto faktory pak určují, zda porost získá dostatečnou sílu pro boj s abiotickými a biotickými faktory v závěru vegetace. 
Mšice mají velké množství přirozených nepřátel – pestřenky, slunéčka s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu, který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný, je účinnost přirozených nepřátel vysoká. Aplikace listových hnojiv, regulátorů růstu, fungicidů a dalších látek při výskytu mšic v porostu však zvyšuje nebezpečí šíření virů, protože jejich aplikace zneklidňují mšice, které přelézají nebo přelétají na další rostliny, kam sáním přenáší viry.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Základem ochrany je insekticidní moření osiva, které tlumí výskyt mšic 4 až 6 týdnů po vzejití. Ošetření postřikem se provede, překročí-li výskyt uvedené prahy škodlivosti. V případě kalamitního výskytu, jestliže je potřeba porost ošetřit již před 10. červnem, se do týdne po ošetření porost znovu prohlédne. Dosáhne-li do 30. června četnost mšic znovu kritérií pro ochranu, ošetření se opakuje. Ošetření po 5. červenci bývá neúčelné.  
V podzimním období je u řepky vhodné provést insekticidní ochranu při časném výskytu mšic přesahující práh škodlivosti zvláště v případě pokračujícího teplého počasí. Při velkém výskytu přirozených nepřátel je vhodné zvážit, zda insekticidní ošetření nebude méně účinné než přirozená regulace. 
Aplikace kontaktních přípravků mají obecně nízkou účinnost díky tomu, ze mšice sají na spodní straně listů, kam se přípravek pří aplikaci nedostane.
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
Pyretroidy působí rychle, ale krátkodobě a jejich aplikace musí být často i několikrát opakována. Při vyšších teplotách jsou však pyretroidy méně účinné. Neonikotinoidy, vzhledem k pomalejšímu nástupu účinnosti, není vhodné používat proti mšicím v podzimním období . 
Nejlepší je aplikace organofosfátů vzhledem k rychlému nástupu účinnosti a dlouhému reziduálnímu účinku. 
Všechny uvedené látky hubí většinu přirozených nepřátel.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Pro zabránění rezistenci je nutné střídat v postřikové sezoně přípravky s účinnými látkami s různým mechanizmem účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Hodnocení se provádí listovými zkouškami zjišťováním přítomnosti neokřídlených mšic na spodní straně listů dolního, středního a horního listového patra.
U cukrovky a krmné řepy opakované hodnocení výskytu mšic 2–4 dny po ošetření.