Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

rýhonosec řepný
Bothynoderes punctiventris

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

Vědecká synonyma: Asproparthenis punctiventri, Cleonus punctiventris

EPPO kód: CLEOPU

Metodika IOR

Charakteristika druhu
Hostitelské spektrum
Řepa cukrovka, řepa krmná, řepa salátová a některé další merlíkovité (Chenopodiaceae) rostliny.
Popis škůdce
Světle šedý až šedohnědý, protáhlý brouk, dosahující velikosti 10–16 mm. Tělo je černé až šedohnědé s různě zbarvenými šupinkami na povrchu, často splývá s půdou. Nosec má silně válcovitý, nahoře plochý. Má silná lomená tykadla a blanitá křídla. Je schopen létu.  
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé a bezhlavé, bělavé, s nažloutlou hlavou a silně vyvinutými kusadly. Dorůstají až 30 mm.
Příznaky poškození
Požerky na vzcházejících rostlinách, později i požerky na bulvách. 
Životní cyklus
Přezimují dospělci v půdě, v loňských řepništích, kde se vyvinuli. Brouci na jaře opouštějí půdu jen tehdy, jestliže je dostatečně suchá o teplotě nad 8 °C, obvykle ve druhé polovině března, hlavně však v dubnu. Do porostů vzcházející či mladé řepy, kde konají úživný žír, se stěhují v několika etapách. Od poloviny května kladou vajíčka do půdy, těsně k řepným rostlinkám. Larvy ožírají kořínky a vyhlodávají bulvu. Bulva se řádně nevyvíjí. Kuklí se koncem července, brouci se líhnou v srpnu.  
Imaga jsou teplomilná a suchomilná. Vyhledávají lehčí a teplejší půdy. Larvy se v suchých půdách vyvíjejí lépe než v půdách vlhkých. Teplé a suché počasí v průběhu kladení vajíček (květen, červen) rozmnožování rýhonosců podporuje.
Hospodářský význam
Škody nejsou hospodářsky významné, k holožírům dochází výjimečně.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Zjišťuje se počet brouků na 1 m2.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
1 brouk na 1 m2
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním způsobům ochrany patří včasné setí, dodržování osevních postupů, provádění hluboké orby.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření se provádí na dospělce po ukončení náletu, před kladením vajíček. Proti rýhonosci řepnému je třeba v oblastech s prognózou středního výskytu (1-2 brouci/1 m2) ošetřit porosty, na nichž došlo k větší koncentraci brouků po vzejití řepy. V oblastech s prognózou silného výskytu (více než 2 brouci/1 m2) je třeba ošetřit porosty ihned při zjištění prvních brouků na řepě a ošetření podle pokračujících náletů opakovat. 
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence škůdce a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.