Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

bakteriální černání stonku a měkká hniloba hlíz bramboru
Pectobacterium atrosepticum, Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum, Dickeya dadantii

třída: Proteobacteria řád: Gammaproteobacteria čeleď: Enterobacteriaceae

další názvy: černání stonku, černá noha, měkká hniloba, mokrá hniloba

vědecká synonyma: Erwinia carotovora subsp. atroseptica, Erwinia carotovora subsp. carotovora, Erwinia carotovora subsp. chrysanthemi, Erwinia chrysanthemi, Dickeya chrysanthemi, Pectobacterium chrysanthemi, Pectobacterium carotovorum subsp. chrysanthemi

EPPO kód: ERWIAT, ERWICA, ERWICH

Hostitelské spektrum
Brambor a mnoho dalších planých i kulturních rostlin.
Příznaky napadení
Stonek na bázi černá a napadená pletiva macerují. Černání stonku lze pozorovat již krátce po vzejití a pak kdykoliv v průběhu vegetace, zejména při vlhkém počasí. Napadeny mohou být jednotlivé stonky nebo celý trs. Stonek nebo celá rostlina vadne, krní a postupně odumírá. Při deštivém počasí a vysoké vlhkosti mohou bakterie napadat i vegetační vrcholy nebo způsobovat měkké černé nekrotické léze na kterékoliv části stonku. Na hlízách vyvolávají bakterie měkkou hnilobu, která je charakteristická nepříjemným zápachem. 
Možnost záměny
Měkkou hnilobu hlíz by bylo možné zaměnit s vodnatou hnilobou bramboru (Pythium ultimum var. ultimum, Pythium spp.). Ta je charakteristická výskytem ihned po sklizni za vyšších teplot, rychlým rozkladem hlíz (3–5 dnů), značným uvolňováním vody a chybějícím nepříjemným zápachem.
Životní cyklus
Přenos původců se děje především kontaminovanou sadbou. Přezimování patogenu v půdě a infekce z půdy jsou v našich podmínkách nevýznamné. K infekci hlíz však dochází také prostřednictvím kontaminovaných sklízecích strojů a posklizňových linek. Mezi napadenými rostlinami je možný přenos hmyzem, vodou a mechanizačními prostředky. Přímá návaznost mezi černáním stonku a výskytem měkké hniloby hlíz závisí na průběhu počasí ve vegetaci. Pokud je v porostu vyšší výskyt černání stonku a ve vegetaci není delší období sucha, kdy bakterie hynou, lze očekávat vyšší výskyt měkké hniloby po sklizni a ve skladech. Suchá půda však přerušuje cyklus množení bakterií a v těchto případech i přes značný výskyt černání stonku ve vegetaci nemusí být problémy s hnilobou po sklizni. K infekci hlíz dochází lenticelami v půdě anebo častěji mechanickým poškozením při sklizni a posklizňové úpravě. Velmi významná je sekundární infekce hlíz primárně napadených plísní bramboru a fusariovou hnilobou, případně dalšími chorobami. Infekci silně podporuje volná voda na hlízách.
Hospodářský význam
Běžně rozšířená choroba vyskytující se nejvíce ve vlhkých letech. Škody způsobuje snížením výnosů jako důsledek mezerovitosti a napadení trsů černáním stonku a hnilobou hlíz buď již na poli, nebo ve skladu. Často se bakterie uplatňují jako sekundární patogeni dokončující rozklad hlíz primárně napadených jinými chorobami.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu