Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

vločkovitost hlíz bramboru
Thanatephorus cucumeris (teleom.) - Rhizoctonia solani (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Basidiomycetes čeleď: Ceratobasidiaceae

další názvy: rizoktonia, kořenomorka bramborová

vědecká synonyma: Hypochnus cucumeris (teleom.) - Moniliopsis solani (anam.)

EPPO kód: RHIZSO

Hostitelské spektrum
Polyfág, brambor a mnoho druhů kulturních i planých rostlin různých čeledí.
Příznaky napadení
Na klíčcích způsobuje hnědé až černé nekrotické skvrny, klíčky od vrcholů odumírají, bramborové rostliny špatně vzcházejí a mají menší počet stonků. V průběhu vegetace se tvoří nekrózy také na stolonech a na podzemní části stonků. Při větším rozsahu jsou narušena vodivá pletiva a je omezen tok asimilátů, což spolu s toxiny patogenu snižuje výnosy; hlízy jsou drobné, nevyrovnané, často i silně deformované, zvláště při půdní infekci. Tvoří se blízko povrchu půdy, takže zelenají. Na rostlinách je patrné žloutnutí a podélné svinování vrcholových lístků, dřívější kvetení a při silné infekci také hlízky v úžlabí listů. Při vlhkém počasí se někdy tvoří na stoncích v úrovni půdy bílé myceliové povlaky. Na hlízách v závěru vegetace se objevují hnědá až černá sklerocia v podobě vloček a povlaků. Někdy mají hlízy odrůdově netypickou slupku nebo je slupka zvrásnělá a zkorkovatělá. V případě, že jsou napadeny lenticely, vytváří se na slupce drobné propadlé nekrotické skvrny a pod nimi píštěle, které pronikají několik mm do dužniny hlíz.
Životní cyklus
Houba přezimuje na hlízách a v půdě v podobě sklerocií a mycelia. Zdroj infekce v sadbě byl v našich podmínkách pro brambory významnější než zdroj v půdě, kde houba přežívá na rostlinných zbytcích.  
V současné době se však situace změnila v souvislosti se změnami ve struktuře polních plodin a s minimalizací obdělávání půdy. Vyšší obsah nerozložené organické hmoty na pozemcích, např. po kukuřici, podporuje přežívání a rozvoj patogenu a půdní zdroje infekce jsou pak velmi silné. Při vlhkém a teplém skladování se může choroba šířit také ve skladu, a to i z hlízy na hlízu, kde mycelium vyrůstající ze sklerocií infikuje očka a později klíčky. Po výsadbě je infekce klíčků a podzemní části stonků silnější při chladném a vlhkém počasí, kdy porosty dlouho vzcházejí. Na konci vegetace se na dozrávající slupce hlíz tvoří sklerocia. Čím delší je období mezi odumřením natě a sklizní hlíz, tím je napadení sklerociemi vyšší.
Hospodářský význam
Různorodá poškození klíčků, podzemní části stonků, stolonů a hlíz se projevují snížením výnosu, ale především snížením kvality hlíz. Přítomnost sklerocíí na hlízách, napadení lenticel a tvarové deformace velmi omezují prodejnost konzumních brambor, zejména jsou-li upravovány mytím. Choroba se vyskytuje ve všech pěstitelských oblastech. Škody jsou vyšší v těžších, vlhkých a málo záhřevných půdách a v letech s chladným a vlhkým jarem. K velmi těžkému poškození hlíz deformacemi dochází při půdní infekci.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu