Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami hub rodu Atropellis jsou borovice (Pinus spp.). Nejvýznamnějšími druhy jsou A. piniphila a A. pinicola, které škodí na borovici pokroucené (P. contorta) a na dalších cizokrajných druzích borovice. Druh A. pinicola byl dále zjištěn i na borovici černé (P. nigra) a borovici lesní (P. sylvestris).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Úřední detekční průzkum výskytu hub rodu Atropellis se v ČR prováděl v letech 2017–2018 a dále se prováděl v roce 2021 s finančním příspěvkem EU.

Na kůře se tvoří tmavohnědé nekrotické skvrny. Nekrózy se postupně rozrůstají a z nich vytékají hojné pryskyřičné výrony. Kůra obvykle pevně přiléhá k odumírajícímu kambiu, bělové dřevo pod kůrou je zbarveno tmavomodře nebo černě. Na okrajích nekróz se na kůře objevují drobné černé šálkovité plodničky, přisedlé nebo na krátké stopce, o průměru 1,5–5 mm (apotécia). Nekrózy jsou obvykle mnohokrát delší než široké, svislé pruhy na kmenu působí dojem vroubkování. Na napadeném stromu se všude objevují hnědé odumřelé větve.
A. apiciculata působí nekrózy hlavně na výhonech a malých větvích nebo na kmíncích sazenic. Nekrózy, které působí A. pinicola, jsou hladké, zploštělé, mělce prohloubené, silně prostoupené pryskyřicí. A. piniphila napadá stromy staré 5–25 let a působí deformace větví a kmenů. A. tingens napadá hlavně mladé stromy. Nekrózy přetrvávají řadu let, ale jejich růst se zhruba po 10 letech zastavuje.

Příznaky napadení borovic jednotlivými druhy rodu Atropellis jsou velmi podobné. Podobné příznaky na borovicích jako druhy rodu Atropellis vytvářejí Cronartium coleosporioides (na borovici pokroucené) a C. ribicola, při napadení těmito druhy ale není pod kůrou tmavomodře nebo černě zbarvené dřevo a netvoří se černé šálkovité plodničky. Při výskytu nekróz v rané fázi napadení u báze kmene může dojít k záměně příznaků s příznaky působenými houbou Ophiostoma wageneri.

Životní cyklus druhů rodu Atropellis je podobný. Na povrchu kůry se v nekrózách vytvářejí stromata, která obsahují konidie a apotécia, z nichž se za vlhkého počasí uvolňují askospory. Apotécia se mohou objevit až za 4 roky od infekce. Askospory klíčí za vhodných vlhkostních a teplotních podmínek (optimální teplota pro A. piniphila je 18 °C) a mycelium proniká neporušenou kůrou nebo jizvami po opadlých jehlicích do hostitelské rostliny. Role konidií v infekčním cyklu zatím není vyjasněná.

V porostu se houby rodu Atropellis šíří pomocí větru a deště. Na velké vzdálenosti se mohou šířit při mezinárodním obchodu s infikovanými hostitelskými rostlinami.

Houby rodu Atropellis způsobují deformace a obecně snižují kvalitu dřeva napadených borovic a možnost obchodování s tímto dřevem. Většinou nedochází k úhynu napadených stromů, ale A. piniphila způsobuje na zamořených stanovištích až 31% mortalitu u borovice pokroucené. Podle některých pramenů je A. tingens hospodářsky významným škodlivým organismem v plantážích vánočních stromků.

Houby rodu Atropellis jsou rozšířeny v severní Americe (Kanada, USA).

Houby rodu Atropellis jsou podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části A karanténními škodlivými organismy, jejichž výskyt na území EU není znám. 
Zákaz dovozu hostitelských rostlin rodu Pinus z neevropských zemí, s výjimkou jejich plodů a osiva, je základním opatřením, uplatňovaným ve fytosanitárních předpisech EU. Druhy rodu Atropellis jsou zařazeny v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

K preventivním a ochranným opatřením v oblastech s výskytem patogenů rodu Atropellis patří:

• Prosvětlování hustých porostů.
• Výsadba smíšených porostů s využitím druhů nenáchylných k napadení.
• Používání zdravého výsadbového materiálu.
• Odstraňování a pálení silně napadených stromů.
• Odřezávání napadených větví 15–30 cm pod nekrózou nebo u kmene, spojené s dezinfekcí použitých nástrojů.
• Vykácení silně napadených stanovišť.
• Odstranění a spálení napadených rostlin.

Nejsou známé vhodné způsoby chemické ochrany.