Rostlinolékařský portál

Hostitelskou rostlinou je lilek brambor (Solanum tuberosum).

MakadlovkaT. solanivora se v ČR nevyskytuje.

V letech 2019 - 2021 byl na území ČR prováděn úřední detekční průzkum výskytu tohoto škůdce s finančním příspěvkem EU.

Dospělci jsou poměrně zavalití drobní motýli s kopinatými předními křídly a většími zadními křídly s mnoha třásněmi. Samice je jasně hnědá, přední pár křídel má tři skvrny a jasně hnědé podélné čáry. Samec je tmavě hnědý se dvěma skvrnami na předním páru křídel a sotva viditelnými podélnými čarami. Samice je větší než samec, měří přibližně 13 x 3,4 mm, zatímco samec má rozměry 9,7 x 2,9 mm. 
Vajíčka mají vejčitý tvar a velikost 0,53 x 0,41 mm. Po nakladení jsou perleťově bílá, postupně žloutnou a před líhnutím jsou tmavě hnědá.  
Housenky mají tři páry pravých nohou (hrudních) a pět párů panožek (čtyři břišní a jeden anální). Po vylíhnutí jsou housenky dlouhé 1,2–1,4 mm a jsou průsvitně bílé, s tmavě hnědou hlavou a štítem předohrudi. Housenky druhého instaru jsou krémové, s tmavšími kávově zbarvenými skvrnami na bocích. Housenky třetího instaru jsou žlutozelené; skvrny na bocích jsou viditelnější a hlava a štít předohrudi jsou tmavě hnědé. Housenky v konečném stadiu měří 12–15 x 2,5 mm a jsou fialové na hřbetní straně a zelené na břišní straně.  
Kukla je vřetenovitá, měří v průměru 8,52 x 2,95 mm (samice) nebo 7,83 x 2,42 mm (samec). Zpočátku má bledě kávovou barvu, která později tmavne. Může být umístěna na zemi, na stěnách skladišť, v pytlovině nebo uvnitř samotné hlízy.

Housenky makadlovky T. solanivora se od housenek jiných škůdců brambor odlišují typickými tmavými skvrnami na bocích.

Housenka poškozuje žírem hlízy bramboru. Proniká přes slupku do hlízy a během svého vývoje vyžírá chodby, v nichž zanechává zbytky potravy, exkrementy a svlečky. Navenek hlíza nevykazuje žádné známky poškození, dokud ji housenka neopustí, aby se zakuklila. Poté mohou být na hlízách pozorovány kruhové otvory o průměru 2–3 mm. Následně může docházet k sekundární hnilobě.

Obdobné příznaky mohou působit i housenky jiných druhů motýlů poškozující hlízy, např. osenice polní nebo larvy kovaříků (drátovci).

Makadlovka T. solanivora se vyvíjí v hlízách bramboru jak v polních podmínkách, tak i ve skladech. Může se snadno přizpůsobit různým klimatickým podmínkám, v Kostarice napadá brambor v rozmezí nadmořské výšky 1300–2300 m, v Ekvádoru 2000–3000 m, na Kanárských ostrovech dochází k největším škodám v nadmořské výšce 500–600 m. Délka jednotlivých vývojových stadií je ovlivněna především teplotou. Životní cyklus může při teplotách 16–29,5 °C trvat 35–50 dní, což představuje zhruba 7–10 generací ročně. Avšak, při teplotách 12–15 °C se životní cyklus prodlužuje na 67–75 dní, což umožňuje vytvoření zhruba 4–5 generací za rok. Dospělci žijí v průměru okolo 20 dnů a samice nakladou průměrně 200 vajíček. 
Housenky po vylíhnutí pronikají pokožkou hlíz a vytvářejí v nich chodby. Když dokončí svůj vývoj, opouští hlízy a zanechávají v nich kruhové výstupní otvory. Kukla může být umístěna na zemi, na stěnách skladišť, v pytlovině nebo uvnitř samotné hlízy. 
Dospělci jsou noční nebo stínomilní a létají na krátké vzdálenosti, obvykle u země. Obvykle odpočívají na zemi, buď pod listím nebo v prasklinách, nebo v mezerách mezi skladovanými bramborami. Nejsou snadno zjistitelní, kromě případů, kdy se vyskytují ve velkém množství. 
V polních podmínkách se nacházejí na rozhraní plodin, kde se ukrývají mezi listy pěstovaných plodin, plevelů a keřů. Za soumraku dospělci létají, kopulují a samičky kladou vajíčka ve shlucích na odkryté hlízy nebo na půdu poblíž hlíz. V polních podmínkách jsou populace makadlovky odkázány na hlízy pěstovaných brambor, na hlízy zbylé po sklizni a plevelné brambory. Dospělci mohou přelétávat z pole do skladu nebo naopak.

Hlavním způsobem šíření je obchod s hlízami bramboru. Na krátké vzdálenosti se dospělci šíří přeletem.

Poškozené hlízy jsou neprodejné jako konzumní brambory a možnost jejich jiného použití je také omezena (průmyslové zpracování nebo krmné účely).  
Např. ztráty v Kostarice v roce 1972 způsobené makadlovkou představovaly 20–40 % roční produkce a vyčísleny byly na 900 tisíc US $. V roce 1998 způsobil tento škůdce totální likvidaci 14 tisíc ha brambor v Kolumbii. V Ekvádoru je makadlovka vážným škůdcem v provincii Carchi, kde na konci minulého století ročně působila až 40% ztráty v polních podmínkách a 100% ztráty uskladněných sadbových hlíz.

Makadlovka T. solanivora se vyskytuje v některých středoamerických a jihoamerických zemích (Ekvádor, Guatemala, Honduras, Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Salvador, Venezuela). V Evropě byl zjištěn omezený výskyt ve Španělsku, a to jak na kontinentálním území, tak i na Kanárských ostrovech.

Makadlovka T. solanivora se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám.  
Při dovozu hlíz bramboru ze třetích zemí na území EU musí hlízy pocházet ze země, ve které se nevyskytuje T. solanivora, nebo z oblasti, která byla uznána státní organizací ochrany rostlin vyvážející země za prostou T. solanivora podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření.  
Makadlovka je zařazena v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Dospělci mohou být zjištěni na poli nebo ve skladě pomocí feromonových nebo světelných lapačů. K detekci housenek je nutné odříznout části podezřelých hlíz. Na hlízách je také možné sledovat výstupní otvory vytvořené housenkami před kuklením.

Při zjištění výskytu makadlovky T. solanivora na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

K preventivním opatření patří:

• Používání nenapadené sadby.
• Sázení hlíz do větší hloubky.
• Včasné a výrazné oborávání brambor (nahrnování zeminy k rostlinám bramboru).
• Zavlažování.
• Odstraňování natě v době zralosti.
• Dobře načasovaná sklizeň.
• Výběr zdravých hlíz během sklizně.
• Nezanechávání posklizňových zbytků na pozemku.
• Střídání plodin.
• Sklizené hlízy by neměly zůstávat přes noc venku (samice kladou vajíčka ve večerních hodinách) a pokud nemohou být okamžitě uskladněny, musí být alespoň přikryty. 
• Při skladování se doporučuje dbát na čistotu a používat osvětlení s rozptýleným světlem.

V zahraničí byly využívány různé metody chemické ochrany. Závěry jsou takové, že práškové formy insekticidů aplikované během skladování nehubí larvy uvnitř hlíz, pouze chrání hlízy před dalším napadením. V polních podmínkách se ukázalo, že insekticidy aplikované na listy zjevně chrání rostliny, pokud jsou aplikovány na začátku tvorby hlíz a na báze stonku. Pokud je však napadení silné, žádný insekticid neochrání hlízy před poškozením. Výzkum provedený v Kolumbii ukázal, že používání dostatečného počtu feromonových lapačů (16 ks/ha) od výsadby až po sklizeň, v kombinaci s dobrou agrotechnikou, bylo účinnější než tradiční hospodaření s použitím insekticidů. Feromonové lapače lze použít také během skladování hlíz (dochází k rušení páření škůdce).