Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

feosferiová skvrnitost pšenice
Phaeosphaeria nodorum (teleom.) - Stagonospora nodorum (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Phaeosphaeriaceae

další názvy: braničnatka plevová, septoriová skvrnitost, tečkovaná listová skvrnitost

vědecká synonyma: Leptoshaeria nodorum (teleom.), Septoria nodorum (anam.)

EPPO kód: LEPTNO

Hostitelské spektrum
Pšenice, tritikale, další obilniny a trávy.
Příznaky napadení
Patogen zůstává v podzimním období většinou v primárně napadených listech se symptomy podobnými poškození mrazem, často bez vývoje typických příznaků napadení. Na dospělých rostlinách (listech, stéblech, klasech) se v průběhu vegetace nejdříve vytvářejí oválné až nepravidelné nekrotické hnědě zbarvené skvrny s chlorotickým okrajem. Postupně dochází k spojování jednotlivých nekróz, jejich zasychání a ztrátě světlého okraje. Napříč skvrnami se tvoří plodnice - pyknidy. Napadené plevy získávají tmavě hnědou barvu a jsou hojně pokryty pyknidami. Tyto se vytváří i na stéblech.
Životní cyklus
Substrátem pro zdroj primární infekce jsou posklizňové zbytky napadených rostlin a osivo pocházející z rostlin s napadenými klasy. Penetrace do pletiva hostitele může být přes stomata, ale také přímo do epidermálních buněk za tvorby apresorií. Houba produkuje široké spektrum enzymů štěpících buněčné stěny. Pokles čistého výkonu fotosyntézy v napadených listech nastává ihned po infekci ještě před projevem příznaků napadení. U napadených klíčních rostlin se na koleoptile vytvářejí pyknidy jako tmavě zbarvené hrbolky. Období vysoké vlhkosti prostředí potřebné pro úspěšnou infekci je minimálně 20 hodin, teplotní optimum 18–22 °C.
Hospodářský význam
Vyskytuje se na celém území ČR. Častější v letech s chladnějším průběhem jara a vlhkým a teplým obdobím při tvorbě zrna. Napadení listů způsobuje významné ztráty na výnose ve všech jeho znacích, zrna jsou svraštělá se sníženou osivovou hodnotou.
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu