Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

feosferiová skvrnitost pšenice
Phaeosphaeria nodorum (teleom.) - Stagonospora nodorum (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Phaeosphaeriaceae

Další české názvy: braničnatka plevová, septoriová skvrnitost, tečkovaná listová skvrnitost

Vědecká synonyma: Leptoshaeria nodorum (teleom.), Septoria nodorum (anam.)

EPPO kód: LEPTNO

Metodika IOR

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
Pšenice, tritikale, další obilniny a trávy.
Příznaky napadení
Patogen zůstává v podzimním období většinou v primárně napadených listech se symptomy podobnými poškození mrazem, často bez vývoje typických příznaků napadení. Na dospělých rostlinách (listech, stéblech, klasech) se v průběhu vegetace nejdříve vytvářejí oválné až nepravidelné nekrotické hnědě zbarvené skvrny s chlorotickým okrajem. Postupně dochází k spojování jednotlivých nekróz, jejich zasychání a ztrátě světlého okraje. Napříč skvrnami se tvoří plodnice - pyknidy. Napadené plevy získávají tmavě hnědou barvu a jsou hojně pokryty pyknidami. Tyto se vytváří i na stéblech.
Životní cyklus
Substrátem pro zdroj primární infekce jsou posklizňové zbytky napadených rostlin a osivo pocházející z rostlin s napadenými klasy. Penetrace do pletiva hostitele může být přes stomata, ale také přímo do epidermálních buněk za tvorby apresorií. Houba produkuje široké spektrum enzymů štěpících buněčné stěny. Pokles čistého výkonu fotosyntézy v napadených listech nastává ihned po infekci ještě před projevem příznaků napadení. U napadených klíčních rostlin se na koleoptile vytvářejí pyknidy jako tmavě zbarvené hrbolky. Období vysoké vlhkosti prostředí potřebné pro úspěšnou infekci je minimálně 20 hodin, teplotní optimum 18–22 °C.
Hospodářský význam
Vyskytuje se na celém území ČR. Častější v letech s chladnějším průběhem jara a vlhkým a teplým obdobím při tvorbě zrna. Napadení listů způsobuje významné ztráty na výnose ve všech jeho znacích, zrna jsou svraštělá se sníženou osivovou hodnotou.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů.
Systémy varování
Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
Favorizující faktory - teplota, úhrny srážek a zejména vlhkost.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
12 % listů s pyknidami; pšenice ve fázi 37 BBCH - listy F-5 a F-4, 43 BBCH - listy F-4 a F-3, 51 BBCH - listy F-3 a F-2.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
Na základě výstupů predikčních modelů apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Setí zdravého osiva a urychlení rozkladu posklizňových zbytků cílenou podporou mikrobiální půdní aktivity. Odrůdová odolnost je významným ochranným opatřením.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní ochranu je třeba usměrnit podle vývoje počasí. Ošetřuje se podle signalizace nebo při ohrožení zpravidla od fáze BBCH 37 (objevení se posledního listu) nejpozději do BBCH 61 (počátek kvetení). Zásahy se zpravidla provádějí proti celému komplexu listových chorob a chorob klasů.
Povolené přípravky na ochranu rostlin
Rezistence patogenu a antirezistentní strategie
Při rozhodování o konkrétním termínu ošetření je vhodné zohlednit také předpokládaný počet ošetření. S cílem oddálit vznik rezistence je nutné střídat fungicidy s odlišným mechanizmem působení.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.