Rostlinolékařský portál

Lodyhy jsou dlouhé až několik m, vzplývavé, zpravidla koření ve dně a tvoří výběžky. Listy vstřícné, řapík 0,5–2 cm dlouhý. Listová čepel ponořených listů v obrysu polokruhová až ledvinitá, 2–3 cm dlouhá, 3–6 cm široká, složená z mnoha (až 200) vidličnatě větvených listových úkrojků. Listová čepel na hladině plovoucích listů je štítovitá, podlouhlá, 1,5–2 cm dlouhá, zelená. Květenství je nad vodní hladinou spolu s několika plovoucími listy. Květy jsou trojčetné, 6–15 mm v průměru. Kališní lístky jsou zelenavé, nebo bílé. Korunní lístky jsou bílé, bledě žluté nebo fialovočervené. Kabomba je schopná povyrůst až o 5 cm za den. Rostlina je barevně proměnlivá, nejčastěji světle zelená, vyskytují se však i rostliny tmavozelené až bledě vínově červené

V přírodě se vyskytuje ve stojatých a mírně tekoucích vodách, nejčastěji do hloubky 3 m. Nejvíce jí vyhovují písčitá dna. Optimální podmínky jsou v oblastech s průměrnou roční teplotou 15-18°C. Kabomba je ale ekologicky velice plastická a snese i zamrznutí vodní hladiny. Rozmnožuje se jak pomocí semen tak i úlomky oddenků a stonků. 
Jako často pěstovaná akvarijní rostlinu ji člověk rozšířil téměř po celém světě, uniká ze zahradních jezírek či z odpadu při čištění akvárií. Dalšímu šíření napomáhají lodě – dlouhé stonky se namotávají na lodní šrouby a díky tomu se rostliny dostávají na nová místa.

U nás se vyskytují podobné druhy tří rodů – lakušník, stolístek a růžkatec. 
Lakušníky (Batrachium sp.) – se vyskytují ve stojatých až rychle tekoucích vodách, dočasně i na bahnitých místech. Jsou velice proměnlivé, často podobné kabombě. Lodyhy, kořenící ve vodě, mohou mít až několik metrů dlouhé. Listy jsou tvarem podobné kabombě, ale na rozdíl od ní jsou střídavé. Ponořené listy jsou několikrát dlanitosečné (z jednoho místa vyrůstá více listových úkrojků, které se mohou ještě dále dělit) s nitkovitými úkrojky. U kabomby jsou ponořené listy vidličnatě větvené (z jednoho místa vyrůstají pouze dva úkrojky). Plovoucí listy jsou s plochou čepelí různého tvaru, od laločnaté až po ledvinitou nebo okrouhlou, a vytvářejí se pouze v pomaleji tekoucích nebo ve stojatých vodách. Květy jsou jednotlivé, nápadné, bílé, až 3 cm v průměru. V ČR se vyskytuje 8 druhů tohoto rodu.  
Stolístky (Myriophyllum sp.) – osidlují tekoucí a stojaté vody či bažiny. Listy jsou uspořádány v 3–6 četném přeslenu. Na rozdíl od kabomby mají listy peřenosečné s četnými nitkovitými úkrojky (tvar ptačího pera). Listy rostoucí pod a nad hladinou se tvarově téměř neliší (celokrajné listy se netvoří). Lodyha kořenící ve dně vytváří plazivé oddenky. Lodyha je tuhá, občas vystoupavá nad hladinu. Nenápadné drobné kvítky se vytvářejí na klasech vyčnívajících nad hladinu. Jednotlivé kvítky jsou podepřené nápadnými listeny, které jsou větší než kvítky. 
Růžkatce (Ceratophyllum sp.) – vzhledem jsou podobné kabombě, ale celkově jsou subtilnější, stonek mají nápadně tenký, „niťovitý“. Listy jsou uspořádané v přeslenu (4–10), řapík nenápadný, krátký, špatně rozlišitelný od čepele. Listy tuhé, vidličnatě větvené (na 2– 12 úkrojků), na okraji roztroušeně ostře zubaté. Růžkatce netvoří celokrajné listy plovoucí na hladině. Květy jsou nenápadné a přisedlé v paždí listů. Kořeny vytváří pouze vzácně. V ČR se roztroušeně vyskytují dva velice podobné druhy Ceratophyllum demersum a C. submersum.

Jedná se o vodní rostlinu velmi citlivou k vysýchání. Preferuje stojaté a mírně tekoucí vody, nejčastěji do hloubky 3 m. Jednou z možností nechemického boje s tímto invazivním druhem je využít její citlivosti na sucho a v místech rozšíření regulovat tento druh pomocí odvodnění. Tento postup zabraňuje i šíření semen. Úplné odvodnění a vysušení dané oblasti vede k naprosté redukci výskytu tohoto invazního druhu. V případě rozšíření na malé ploše lze tento invazivní plevel regulovat ručním vytrháváním. Chemická ochrana vzhledem k charakteru biotopu s výykstyem rostlin není žádoucí. 

Stručná charakteristika regulovaných druhů invazních rostlin (SRS, 2010)