Rostlinolékařský portál

Fotogalerie

kyjatka travní
Metopolophium dirhodum

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)

vědecká synonyma: Acyrthosiphum dirhodum, Macrosiphum dirhodum

EPPO kód: METODR

Hostitelské spektrum
Primární hostitel: zástupci rodu Rosa
Sekundární hostitel: obilniny (ječmen, pšenice, triticale, oves, žito), kukuřice, plevelné i okrasné trávy (např. zástupci rodu Agrostis, Alopecurus, Calamagrostis, Deschampsia, Festuca, Phalaris, Phleum, Poa).
Popis škůdce
Vřetenovité mšice v těle 2,2–3,6 mm dlouhé. Barva těla bledě zelená až zelenožlutá s podélným tmavozeleným pruhem na hřbetě. Sifunkuly jsou zelené. 
Přenašeč virů, např. viru Barley yellow dwarf virus (BYDV).
Možnost záměny škůdce
Možná záměna s dalšími 14 druhy mšic vyskytujících se na obilninách v ČR. Pouze 3 druhy mšic mohou způsobovat hospodářsky významné škody a to kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) s kyjatkou osenní (Sitobion avenae) a mšicí střemchovou (Rhopalosiphum padi).
Kyjatka osenní - velikost 2,2–3,3 mm, štíhle vřetenovité, žlutozelené až červenohnědé, sifunkuli černé, delší než chvostek.
Mšice střemchová - 1,7–2,2 mm, široce oválné, klenuté, trávově zelené až olivově hnědé, kolem sifunkulí bývá červenohnědá skvrna nebo příčný proužek. Vyskytuje se na listech i klasech. 
Mšice zhoubná (Diuraphis noxia), čtvrtý druh mšice šířící se k nám z jihovýchodu, je dalším potenciálním škůdcem obilnin s hospodářským významem.
Příznaky poškození
Při silném výskytu jsou na rostlinách viditelné kolonie mšic, posátá místa na rostlině žloutnou, listy se kroutí a zasychají. Později se na medovici vylučované mšicemi objevují černě.
Životní cyklus
Přezimují vajíčka na růžích (primární hostitel). Na jaře se líhnou zakladatelky. Přibližně od druhé poloviny května do první dekády června přeletují okřídlené samičky do porostů obilnin (sekundární hostitel). V porostech obilnin dochází k vývoji 3–5 překrývajících se, nepohlavních generací mšic. Okřídlené samičky, které nalétly do porostu, rodí bezkřídlé samičky, které pak dávají vznik další generaci bezkřídlých samiček. Při vysoké populační hustotě mšic a zhoršujícím se stavu obilniny dochází k vývoji okřídlených samiček, které odlétají. Vrcholné početnosti dosahují mšice zpravidla od druhé dekády června do prvé dekády července, v krátkém období 5–10 dnů. V období voskové zralosti okřídlené samičky odlétají na trávy, kukuřice či výdrol, ze kterých na podzim dochází ke zpětné migraci na zimního hostitele. V porostech obilnin se vyskytuje výlučně na listech.
Hospodářský význam
Kyjatka travní je druhem, který nepřechází do klasů, proto přímé ztráty působené tímto druhem jsou nejnižší. Při vysoké hustotě populace (více než 10 mšic v průměru na klas po dobu více než jednoho týdne) snižují mšice v důsledku odběru asimilátů hmotnost a jakost zrna. U potravinářské pšenice po napadení mšicemi klesá pekařská kvalita zrna, u sladovnického ječmene dochází ke snížení kvality sladu a u obilnin určených na osivo se zhoršuje osivářská kvalita. 
Vlivem vylučované medovice mšicemi dochází k následnému růstu hub na povrchu listů. Nebezpečí škodlivého přemnožení je tím větší, čím delší je doba, která uplyne od náletu mšic do dosažení stupně zralosti obilniny.
Významu nabývají nepřímé škody způsobené přenosem virů, především virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Tato virová choroba způsobuje v řadě regionů ČR závažné ztráty na výnosech, které dosahují často 20 a více % a závisí na podílu napadených rostlin v porostu. Škody jsou často kombinované vlivem napadení viru zakrslostí pšenice (WDV), jenž přenáší křísek polní (Psammotettix alienus).
Agritec ZVT Mendelova univerzita Brno OSEVA Agrotest fyto
Mapa webu